Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) začne od 12. srpna postupně měnit pravidla pro výrobu a používání obalů v celé Evropské unii. Má omezit množství odpadu, zvýšit recyklovatelnost obalů a podpořit oběhové hospodářství. České firmy však upozorňují, že stále chybějí klíčové metodiky i závazné výklady, podle nichž by se mohly novým pravidlům přizpůsobit. Požadují proto odklad některých povinností o dva roky.
PPWR je rozsáhlý evropský předpis, který má snížit množství obalového odpadu, podpořit recyklaci a omezit používání nadbytečných obalů. Legislativu schválily evropské instituce – včetně Česka v rámci Rady EU – koncem roku 2024. První povinnosti začnou platit od srpna 2026, další budou nabíhat postupně v následujících letech.
Co přináší nařízení EU o obalech
Hlavním cílem nařízení je, aby do roku 2030 byly všechny obaly uváděné na evropský trh plně recyklovatelné. Nová pravidla mají omezit například dvojitá dna, dvojité stěny nebo zbytečný volný prostor v obalech. Výrobci budou muset snižovat hmotnost i objem obalů na nezbytné minimum.
Od roku 2028 mají být obaly označovány standardizovanými štítky a symboly, které spotřebitelům usnadní třídění odpadu a orientaci v materiálovém složení obalu.
Součástí legislativy je také postupné omezování perfluoralkylových a polyfluoralkylových látek (PFAS), známých jako „věčné chemikálie“. Ty se využívají například v potravinářských obalech kvůli odolnosti vůči mastnotě a vysokým teplotám. Právě omezení PFAS začne platit už letos v srpnu.
Evropská komise argumentuje tím, že každý Evropan ročně vyprodukuje přibližně 190 kilogramů obalového odpadu. Bez zásahu by podle Komise toto množství do roku 2030 vzrostlo téměř o pětinu.
Firmy postrádají jasná pravidla
Přestože většina zástupců průmyslu a obchodu cíle nařízení nezpochybňuje, kritizují způsob jeho zavádění. Jak zaznělo během odborné debaty pořádané organizací Bruselský cedník, podnikům stále chybějí důležité metodiky a závazné výklady, podle nichž by mohly nové obaly navrhovat, testovat a certifikovat.
„Ta nejistota je dnes pro firmy výrazně dražší a komplikovanější než samotná regulace,“ upozornila ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská.
Podniky upozorňují, že nové povinnosti znamenají nutnost měnit obaly potravin, spotřebního zboží i obaly pro přepravu. Vytvoření a testování nových obalů přitom trvá jeden až dva roky.
„Firmy několik týdnů před začátkem účinnosti stále nevědí, podle jakých konkrétních pravidel mají připravovat nové obaly, měnit technologie a plánovat miliardové investice. Dlouhodobě upozorňujeme, že požadavky nového nařízení nejsou realistické časově ani technologicky,“ upozornil v tiskové zprávě Jan Mraček, viceprezident Hospodářské komory ČR.
Podobné obavy sdílí i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. „Legislativa v tomto stavu přináší do podnikání zmatek. Hrozí, že firmy budou muset kvůli měnícím se výkladům stále dokola investovat do nových obalových řešení,“ uvedla.
„Chovat se odpovědně znamená plánovat dopředu. Nutit podniky utrácet miliony za technologie, aniž by znaly pravidla pro příští měsíce, je absurdní. S podporou udržitelného byznysu to nemá vůbec nic společného, a proto podobně jako firmy v jiných zemích i české firmy požadují, aby byly nerealistické požadavky odloženy do doby, kdy budou jasné všechny technologické požadavky,“ dodala.
Výkladové dokumenty přinesly další otázky
Situaci měla vyjasnit Evropská komise, která na konci března zveřejnila soubor výkladových dokumentů a odpovědí na nejčastější otázky. Podle podnikatelských svazů však očekávanou právní jistotu nepřinesly.
Firmy upozorňují, že dokumenty obsahují řadu nejasností a v některých případech i rozporné interpretace. Nejistotu navíc prohlubuje skutečnost, že Komise současnou verzi označila za přechodnou a připravuje její aktualizaci. Termín zveřejnění nové verze zatím není znám. Na dotazy redakce Komise nereagovala.
Podnikatelé žádají dvouletý odklad
Kvůli přetrvávajícím nejasnostem požadují zástupci českého průmyslu a obchodu odklad některých požadavků o dva roky. Výzvu podporují velké podnikatelské organizace jako Asociace českého tradičního obchodu, Česká asociace odpadového hospodářství, Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Potravinářská komora ČR nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.
Výzva navazuje na dřívější celoevropskou iniciativu, kdy Komisi k úpravám pravidel podepsalo 150 generálních ředitelů velkých evropských společností.
Šance na skutečný odklad ale zůstává nízká. Politická vůle je totiž velmi malá a Evropská komise opakovaně naznačuje, že s posunutím termínů nepočítá, jak přiznali odborníci během debaty.
Ministerstvo upozorňuje na riziko nejistoty
Nařízení o obalech ale aktivně řeší i české ministerstvo životního prostředí, pro které je to prioritní téma. „Aktivně komunikujeme nejen s Evropskou komisí a dalšími evropskými institucemi, ale i s hlavními dotčenými subjekty v ČR. Založili jsme pracovní skupinu k problematice nařízení o obalech, kde jsou sdíleny veškeré dostupné informace a koordinovány kroky MŽP. Kontinuálně komunikujeme témata související s PPWR na mnoha úrovních,“ řekl redakci ministr Igor Červený (Motoristé sobě).
Na problémy spojené s nařízením o obalech dle jeho slov resort opakovaně upozornil přímo komisařku pro životní prostředí Jessiku Roswall a Komise od Česka obdržela mnoho dotazů rovněž v písemné podobě.
Česko zároveň vydalo tzv. non-paper právě k oblasti účinnosti nařízení, respektive vybraných povinností, které jsou v nařízení a měly by být účinné 12. srpna, dodal ministr.
„S ohledem na to, že EK má skluz v přípravě prováděcí legislativy k nařízení, obáváme se velké míry nejistoty u dotčených subjektů. Pro tento non-paper velmi aktivně sháníme podporu ostatních členských zemí. Zároveň je ovšem zcela nezbytné, aby se stejnou intenzitou jako MŽP komunikovaly rovněž směrem k EK české asociace a svazy prostřednictvím svých evropských organizací, což se rovněž v současnosti děje,“ uvedl Červený.
Česká implementace
Ministerstvo životního prostředí zároveň nyní připravuje novelu zákona o obalech a další potřebné novelizace, kterými se chce adaptovat národní předpisy na přímo účinné nařízení o obalech.
Podle ministra je však většinu nejasností nutné vyřešit na evropské úrovni.
„Cílem je zajistit, aby bylo možné nařízení PPWR v praxi účinně a jednotně uplatňovat. Navzdory nedávnému zveřejnění pokynů a často kladených otázek ze strany EK však zůstávají klíčové definice a metodiky nevyřešeny a stále chybí důležité pokyny a právní jistota, a to i pro opatření, která mají být provedena skutečně v nejbližší době a na která společnosti potřebují adekvátní čas na přípravu,“ připomíná Červený.
Bez této právní jistoty hrozí podle něj riziko nejednotného prosazování předpisů v jednotlivých státech EU a narušení dodavatelských řetězců, což by podkopalo jak environmentální cíle směrnice PPWR, tak řádné fungování jednotného trhu.