Zástupci Evropského parlamentu a Rady EU pod vedením polského předsednictví dosáhli prozatímní dohody, která může omezit plýtvání potravinami a textilem v EU. Nová pravidla se dotknou jak výrobců textilu a potravin, tak domácností. Vyjednavači si od nich slibují i posílení konkurenceschopnosti EU.Unijní instituce se po dlouhém jednání shodly na revizi rámcové směrnice o odpadech a stanovily cíle, které mají být na vnitrostátní úrovni splněny do konce roku 2030. Jedná se o první závazná pravidla v této oblasti, která by byla stanovena na úrovni EU.
Nová opatření se zaměřují na podporu oběhového hospodářství v celé EU, zejména investicemi do inovací a posunem k udržitelnějším spotřebitelským a průmyslovým praktikám. Součástí balíku je povinnost výrobců hradit náklady na sběr a recyklaci odpadu, ale také snižování potravinového odpadu ve výrobním a zpracovatelském sektoru, v restauracích a domácnostech.
Dle eurokomisařky pro životní prostředí
Jessiky Roswall jsou právě potraviny a textil dvěma oblastmi, kde dochází k výraznému plýtvání, a proto rozhodnutí zákonodárců vítá. Navíc je přesvědčena, že „nová pravidla zjednoduší vytvoření jednotného trhu s textilním odpadem“ a usnadní investice do inovací pro jeho zpracování.
V EU se každý rok vyprodukuje téměř 60 milionů tun potravinového odpadu, což má za následek 252 milionů tun emisí CO₂ v celém potravinovém řetězci. V přepočtu na obyvatele se tento údaj pohybuje okolo 132 kg odpadu na osobu. Z ekonomického hlediska trh v důsledku plýtvání potravinami ročně ztrácí až 132 miliard eur (3,29 bilionu korun). Textilní odpad pak představuje 12,6 milionu tun ročně, což odpovídá 12 kg odpadu na osobu.
V Česku se potravinový odpad ročně pohybuje okolo 1 milionu tun. Co se týče textilu, v zemi se každý rok vyhodí přibližně 180 000 tun odpadu.
Komise navrhuje přísnější pravidla pro recyklaci aut. Mají obsahovat aspoň 25% podíl recyklovaných plastů
Šetřit potravinami mají firmy i domácnosti
Jedním z hlavních závazků pro státy bude dle nové evropské legislativy snížení potravinového odpadu ve výrobě a zpracování o 10 procent. V maloobchodě a spotřebě, která zahrnuje nejen restaurace, ale také domácnosti, se má plýtvání potravinami snížit o 30 procent na osobu. Dle výzkumu
Eurostatza rok 2022 jsou to právě domácnosti, které produkují více než polovinu (54 procent) celkového potravinového odpadu v EU. Zbývajících 46 procent tvoří odpad vznikající v dřívějších fázích potravinového řetězce.
Směrnice má urychlit ambici EU, ke které se zavázala před deseti lety – dosáhnout udržitelného rozvoje a snížit celosvětové plýtvání potravinami o polovinu do roku 2030. „Dnes jsme podnikli konkrétní kroky ke snížení plýtvání, aniž bychom utopili podniky v byrokracii. Zároveň jsme zajistili, že politiky na snížení plýtvání potravinami nemají absolutně žádný negativní dopad na zemědělský sektor,“ uvedla polská europoslankyně a zpravodajka návrhu
Anna Zalewská (ECR).
Pro jednodušší dosažení cílů nabídne Evropská komise státům potřebnou podporu – budou si moci mezi sebou sdílet osvědčené postupy a získávat další informace prostřednictvím platformy EU pro potravinové ztráty a plýtvání potravinami. Důležitým aspektem nově vzniklé dohody je také dobrovolné darování neprodaných potravin. „Zajistili jsme, že neprodané jídlo lze darovat nebo přerozdělit prostřednictvím platforem jako ‚Too Good To Go‘ bez zbytečných překážek,“ dodala Zalewská.
V Evropě se hromadí jednorázové obaly. Nová pravidla by tomu měla učinit přítrž
Platit za textilní odpad budou i e-shopy
Prozatímní dohoda také zavádí harmonizovaná pravidla pro rozšířenou odpovědnost výrobců módních značek a textilních výrobců. Odpovědnost spočívá v povinnosti členských států zavést na svém území systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), kteří budou muset hradit náklady na sběr, třídění a recyklaci odpadního textilu.
Tato odpovědnost by se měla vztahovat na všechny výrobce, včetně těch, kteří provozují pouze e-shop, bez ohledu na to, zda sídlí v EU nebo mimo ni. Poplatek budou muset výrobci hradit do 30 měsíců od vstupu směrnice v platnost, přičemž mikropodniky by měly tento požadavek začít plnit o 12 měsíců později.
Nová pravidla se budou týkat produktů, jako jsou oděvy, obuv, doplňky, ložní a kuchyňské prádlo, klobouky, záclony a přikrývky. Státy mohou do výčtu přidat i matrace, to je však na jejich rozhodnutí.
Tím, že budou výrobci povinni hradit poplatek za odpad vzniklý z jejich výrobků, budou motivováni k navrhování textilních produktů s delší životností. Vybrané poplatky se pak použijí na podporu opětovného použití a oprav.
Rozbitý telefon neskončí v koši, ale zalevno v servisu. Oprava prodlouží záruku o rok
Dohoda se neobešla bez kritiky
Ačkoliv mnozí komisaři a europoslanci tuto dohodu vítají, zaznívá také kritika. Spokojena není například nevládní organizace patřící do EU’s Prevent Waste Coalition.
Martin Browman z ekologické skupiny Feedback EU vyjádřil obavy, že pomocí stanovených cílů Brusel „plánuje efektivní selhání“ v plnění mezinárodních cílů. Zákonodárci navíc podle něj měli jednat dříve, Komise totiž návrh předložila již v červenci 2023.
K výsledku se vyjádřila také organizace Zero Waste Europe, která se soustředí na minimalizaci odpadu a podporu cirkulární ekonomiky. Její ředitelka pro politiku v oblasti odpadů a zdrojů
Theresa Mörsen tvrdí, že výsledek ponechává velký prostor pro zlepšení. Požaduje důkladnější přezkum rámcové směrnice o odpadech, aby se stala prioritou a byla součástí zákona o oběhovém hospodářství.
Další kroky
Rada a Parlament dosáhly prozatímní dohody v rámci druhého čtení poté, co Parlament legislativu schválil v prvním čtení na plenárním zasedání. Nyní se očekává přijetí návrhu Radou a Parlamentem, což by však mělo být pouze formalitou.
Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po uveřejnění v Úředním věstníku EU, přičemž členské státy ji budou muset implementovat do svých právních předpisů do 20 měsíců od vstupu v platnost.
