Bezpečnost a geopolitika / Vnitro a migrace / Metnar: Česko je připravené na migrační pakt, princip solidarity dál odmítá

Metnar: Česko je připravené na migrační pakt, princip solidarity dál odmítá

ČTK
4. 6. 2026(aktualizováno 4. 6. 2026)
Lubomír Metnar © European Union

Nový migrační a azylový pakt EU vstoupí v platnost 12. června. Česká republika podle ministra vnitra Lubomíra Metnara splní technické požadavky, nadále však odmítá mechanismus solidarity.

„My jsme hned na prvním jednání vlády odmítli princip solidarity. Od Evropské komise (EK) jsme dostali výjimku na další přijímání uprchlíků a migrantů, ale pokud jde o opatření, která mají posílit bezpečnost a jejich uvedení do praxe, jsme na tom dobře,“ uvedl Metnar s tím, že Česko patří mezi „připravenější“ státy.

Podle unijních zdrojů ČTK jsou ne všechny členské státy EU připravené na to, že pakt příští pátek po dvou letech vstoupí v platnost a budou muset pracovat na vylepšeních svých systémů ještě další týdny a měsíce.

„Příští týden bude odcházet z České republiky dopis, že naše informační systémy budou připravené, abychom je mohli využívat pro bezpečnost našich občanů a kontrolu na hranicích,“ řekl český ministr. „My jako Česká republika unijní zákony dodržujeme. Vyhradili jsme se proti principu solidarity a to platí, protože pro nás to není řešení migračních tlaků. Pro nás je řešením důsledná ochrana vnějších hranic, boj proti nelegální migraci a samozřejmě efektivní návraty cizinců, kteří nesplňují naše podmínky,“ dodal Metnar.

Česko získalo výjimku z mechanismu solidarity

Součástí migračního a azylového paktu je i takzvaný mechanismus solidarity, který určuje, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Země si přitom budou moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.

Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle EK vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží.

Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle EK spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohly požádat o odečtení jejich příspěvků. Česko si na rok 2026 požádalo o úplné odečtení příspěvků a výjimku dostalo.

Metnar v Lucemburku zdůraznil, že v rámci posledního půlroku bylo přijato několik opatření doplňujících migrační pakt, která znamenají zpřísnění podmínek. Týkají se bezpečných třetích zemí, bezpečných zemí původu i efektivnější návratové politiky. „To je v souladu s naší politikou, abychom připravovali bezpečnější a přísnější pravidla pro migraci na našem území,“ uvedl český ministr.

Česká republika dostala výjimku z principu solidarity pro letošní rok, EK ale bude situaci vyhodnocovat každoročně. „Už dneska se vedou s předstihem znovu diskuse ohledně využití té výjimky a Česko je jedna ze zemí, která splňuje parametry,“ řekl Metnar. Odmítl nicméně spekulovat nad tím, co by Česko dělalo, kdyby výjimku pro příští rok nezískalo.