Nový migrační a azylový pakt EU vstoupí v platnost 12. června. Česká republika podle ministra vnitra Lubomíra Metnara splní technické požadavky, nadále však odmítá mechanismus solidarity.
Nelegální cestou loni přišlo do Evropské unie o 26 procent méně lidí ve srovnání s rokem 2024. Vyplývá to z nejnovější zprávy o stavu Schengenu, kterou zveřejnila Evropská komise.
Europoslanci dnes podpořili nové návratové nařízení, které doplňuje Migrační a azylový pakt EU.
Členské státy EU dnes formálně schválily dva předpisy, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu.
Pravidla pro rychlejší navracení migrantů navrhla Komise letos v březnu. Projednávání ale vázne i přes to, že nynější dánské předsednictví EU si boj s nelegální migrací stanovilo jako jednu ze svých z priorit. V EP zatím nenastal téměř žádný posun.
K řešení migrace na území Evropské unie nestačí migrační pakt. Je třeba zavádět další opatření, například budovat návratová centra, zajistit rychlejší a efektivní návraty nebo spolupracovat se třetími zeměmi. Na tiskové konferenci to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Už za necelý rok má začít platit migrační pakt EU. V Česku se jeho implementace daří poměrně dobře, jiné země ale mají velké problémy, hlavně pokud jde o budování kapacit na vnějších hranicích. Ve hře tak jsou odklady termínů.
Migrace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen společnou evropskou výzvou, která vyžaduje společné evropské řešení. Šéfka unijní exekutivy to prohlásila v Bruselu po setkání s novým německým kancléřem Friedriechem Merzem.
Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Na seznamu je sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko.
Skupina 17 evropských zemí, mezi nimi i Česká republika, žádá Evropskou komisi o změnu v navracení migrantů. Informoval o tom server Euronews.
Priority Evropské unie vychází z toho, co považují za klíčové její členské země. Prezidenti a premiéři se koncem…
Ministři 15 členských zemí EU včetně České republiky žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem.
Členské státy Evropské unie dnes na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi.
Přinášíme další rozhovor ze série rozhovorů s jedničkami eurovolebních kandidátek. Tentokrát s Kateřinou Konečnou, lídryní koalice Stačilo. Proč se vymezuje proti Green Dealu a migračnímu paktu? Jak je chce změnit? A co pozitivního podle ní EU přináší Česku?
Přinášíme další rozhovor ze série rozhovorů s jedničkami eurovolebních kandidátek. Tentokrát s lídrem SPD a Trikolory Petrem Machem. Stane se jako europoslanec sám „bruselskou elitou“, proti které se hnutí vymezují? A čeho chce jako evropský poslanec dosáhnout?
Migrační pakt EU neumožňuje nařídit členskému státu Unie, aby přijal na své území část migrantů, řekl dnes ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Tvrzení opozice o opaku označil za předvolební rétoriku opozice a za politiku strachu, která se bohužel vyplácí.
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson dnes zopakovala, že součástí migračního a azylového paktu Evropské unie je i výjimka pro země jako Česká republika, které hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) může podle opozičního hnutí ANO hlasovat proti přijetí unijního migračního paktu při nadcházejícím posledním formálním jednání o dohodě na radě ministrů EU.
