Evropská unie zpřísní pravidla pro návraty migrantů, kteří v EU pobývají nelegálně. Prodlužuje se lhůta možné detence, vznikat mohou i návratová centra mimo EU. Kritici varují před masovými deportacemi v americkém stylu.
Vyjednavači Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady, která zastupuje členské státy, se v pondělí večer dohodli na finální podobě tzv. návratového nařízení. To má doplnit Pakt o migraci a azylu, který začne naplno platit už 12. června.
„Rada EU a Evropský parlament dnes dosáhly předběžné dohody ohledně nařízení EU, které umožní rychlejší a účinnější postupy v celé EU při navracení osob nelegálně pobývajících v jejích členských státech,“ uvedlo kyperské předsednictví Rady EU.
Co nového se tedy zavádí? Lidé, kteří mají povinnost opustit EU, musí aktivně spolupracovat s úřady, například se pravidelně hlásit.
Pokud nespolupracují, hrozí u nich bezpečnostní riziko nebo riziko útěku, mohou skončit v detenci. Její maximální lhůta je nyní dva roky, dříve přitom šlo o půl roku. Do detence se na kratší dobu může dostat i dítě, pokud má doprovod.
Velkým problémem dosud bylo, že migranti unikali před příkazem opustit EU tím, že se přesunuli do jiného členského státu. To má teď skončit.
Rozhodnutí o návratu na národní úrovni bude totiž nově součástí „Evropského příkazu k navrácení“ (European Return Order). Bude tedy dostupné prostřednictvím Schengenského informačního systému v celém schengenském prostoru. Státy tak mohou uznat a vymáhat rozhodnutí vydané jiným státem, nebo vydat nové rozhodnutí o návratu.
Návratová centra dostala zelenou
Další velkou novinkou je možnost vybudovat tzv. návratová centra (return hubs) v zemích mimo EU, kde by migranti čekali na samotný návrat do své domovské (nebo jiné vhodné) země.
„Takové dohody lze uzavírat pouze se třetími zeměmi, které dodržují lidská práva, mezinárodní právo a princip non-refoulement (zákaz navracení lidí do míst, kde jim hrozí nebezpečí, pozn. red.),“ píše Evropský parlament.
Pokud se pondělní dohodu podaří oficiálně potvrdit v europarlamentu a v Radě, což by měla být formalita, několik opatření včetně možnosti vybudovat návratová centra začne platit okamžitě.
Některé členské státy jako Nizozemsko nebo Německo na tuto variantu tlačily, protože na takových projektech už pracují. Huby by mohly vzniknout ve Rwandě, Ugandě nebo Uzbekistánu.
„Inspirace americkým úřadem ICE“
Podle kritiků povede nové návratové nařízení k masovým deportacím a rasovému profilování. Půjde prý také o porušování základních práv a opatření budou neefektivní a drahá.
Jak píše například Davide Colombi z bruselského think-tanku CEPS, Evropa se ve svých nových pravidlech inspiruje americkým přístupem, konkrétně praktikami imigračního a celního úřadu ICE. Upozorňuje na plán rozsáhlých detekčních operací uvnitř EU, širokého využívání detence, přísných sankcí včetně mnohaletých zákazů vstupu (nově až 10 let či trvale) nebo problém návratových center v zemích, se kterými migranti nemají nic společného.
„Pro evropskou pravici není ICE varování, ale cíl. A pokud se dá soudit podle toho, co se děje ve Spojených státech, výsledkem bude snížení bezpečnosti pro nás všechny – ať už jde o občany EU, nebo o občany ze zemí mimo EU,“ napsal Colombi.
„Nasazení agentury ICE stálo města miliony, přetížilo policejní složky a odradilo lidi od využívání zdravotní péče, potravinových programů a škol – a napravit tyto škody může trvat roky,“ dodal.
Evropská komise argumentuje, že pravidla v migračním paktu a související legislativě jsou „přísná, ale spravedlivá“. Jejich cílem je prý dlouhodobě řídit a regulovat migraci, dát státům potřebnou flexibilitu, ale zároveň poskytovat nezbytné záruky a ochranu lidem v nouzi.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Europe in Context 2025–2027, na kterém spolupracují redakce Aktuálně.cz a Update EU, pod vedením společnosti Economia, a.s. Více informací najdete zde.
