Unijní exekutiva minulou středu oznámila tzv. balíček pro pasažéry, který by měl cestujícím usnadnit delší cesty vlakem, během kterých vystřídají více dopravců. Proti návrhům však protestují právě poskytovatelé spojů – argumentují, že snahy Komise cestování ulehčit ve výsledku zdraží jízdenky a sníží konkurenceschopnost železničního sektoru.
Navzdory dekádám integrace ekonomik členských států EU je trh železniční dopravy stále málo propojený, což pasažérům znesnadňuje cestování vlakem. Zmatečné pro ně mohou být především delší cesty směřující za hranice domovského státu, během kterých vystřídají různé dopravce. Europoslankyně Lena Schilling (Greens/EFA) s nadsázkou řekla, že potřebují „pět otevřených karet v prohlížeči, tři aplikace a modlitbu“.
Různí dopravci totiž využívají odlišné platformy pro prodej jízdenek a cestující se v nich musí vyznat, aby mohli naplánovat svoji cestu z bodu A do bodu B. Problém také nastává v případě, kdy nestihnou přestup – nemusí pak vědět, kdo jim pomůže a jaké mají nároky na kompenzace.
Balíček pro pasažéry (Passenger Package), který oznámila Evropská komise minulou středu, má situaci změnit. Cestující by nově měli potřebovat pouze jednu jízdenku pro celou svoji cestu, i když mnohokrát přestoupí. Zároveň jim zůstanou plná pasažérská práva v případě zmeškání přestupu, jako jsou právo na asistenci, přesměrování a finanční či jinou kompenzaci.
Pohodlnější a cenově dostupnější cestování vlakem lidem usnadní mobilitu, jejíž podpora úzce souvisí s nedávno představenou strategií kohezní politiky Right to Stay (právo zůstat).
Návrhy mají i klimatický rozměr – Komise chce skrze ně podpořit jízdu vlakem jako udržitelnější formu dopravy oproti té letecké.
Často dražší než letadlo
Pasažéři v současnosti mají mnoho důvodů, proč raději letět. Kromě pravděpodobně prvního důvodu, který běžného člověka napadne – rychlosti – tu může být i překvapivější důvod – cena.
Studie organizace Greenpeace z minulého roku zanalyzovala 109 přeshraničních cest a došla k závěru, že se let letadlem peněžně vyplatí v 54 % případů. Rozdíly mohou být závratné – cesta z Paříže do Prahy vlakem je s cenou 184,99 EUR 12,3krát dražší, než letenka třídy low-cost, kterou v době analýzy šlo koupit již za 14,99 EUR. Na vrcholu srovnávací tabulky je trasa Barcelona-Londýn, kde cestující za jízdu vlakem mohou zaplatit až dvacet šestkrát více než za let.
„Bez ohledu na to, které hranice překročíte nebo kterého dopravce si vyberete, by se nákup jízdenky na vlak v Evropě měl zjednodušit. Velcí dopravci příliš dlouho kontrolovali svou vlastní distribuci a měli jen malou motivaci k tomu, aby cestování přes hranice bylo snadné nebo cenově dostupné,“ řekl k balíčku německý europoslanec Jan-Christoph Oetjen (Renew).
Právě jednotná jízdenka by mohla situaci změnit. Cestující by při plánování cesty měli mít přehled všech spojů i jejich cen na platformě jejich volby, což by kromě zpřehlednění mělo posílit i cenovou konkurenci. Zobrazování spojů na platformách by zároveň mělo být maximálně transparentní s možností filtrování podle preferencí, například podle uhlíkové stopy cesty.
Dopravci se obávají diktátu prodejních platforem
Národní dopravce České dráhy, který je zároveň největším hráčem na českém trhu železniční dopravy, se k návrhu vyjádřil kladně. „České dráhy dlouhodobě vnímají zvyšování konkurenceschopnosti železniční dopravy v Evropě jako pozitivní cíl a kroky, které k němu vedou, podporují. Vedle modernizace železniční infrastruktury a vozidel považujeme za klíčové také zlepšování odbavení cestujících zejména na dálkových a mezinárodních trasách,“ uvedl mluvčí Petr Šťáhlavský. Podle něho ČD vnímají kroky Komise jako snahu sjednotit podmínky a zohlednit rozdíly, které vyplývají z národních a historických specifik.
Společenství evropských železničních společností (CER), do kterého patří i České dráhy, se však proti návrhům vymezilo. Sdílí vizi Komise, prosazovaný systém jednotné jízdenky však označilo za prvek „bezprecedentního a neopodstatněného intervencionismu“. Podle něho již železniční dopravci několik let pracují na ulehčení nákupu jízdenek, například pomocí IT standardu OSDM (Open Sales and Distribution Model), který dopravcům umožňuje sdílení dat s prodejci jízdenek.
CER varoval, že přijetí návrhů Komise by mohlo mít negativní vliv na volnou soutěž a podnikatelskou svobodu. Vyjádřil obavy, že sjednocení nákupu jízdenek by vedlo k „nezdravé koncentraci tržní síly“ v rukou dominantních platforem, které by pak navyšovaly ceny jízdenek skrze poplatky. Dopad na ceny jízdného by podle něj dále oslabil konkurenceschopnost železniční dopravy vůči aerolinkám, které jsou podle CER rovněž zvýhodněny tím, že se jich sjednocování podmínek netýká.
V neposlední řadě společenství poukázalo na nejasnosti týkající se povinností dopravců, které vyplývají z práv pasažérů v případě narušení jejich cesty vlivem zpoždění či jiných mimořádností. Na ty poukázalo i české ministerstvo dopravy.
„Je důležité, aby práva cestujících a práva dopravců byla vyvážená a nezakládala situace, kdy byl měla jedna ze stran ručit za skutečnosti, které reálně nemůže nijak ovlivnit, či mít povinnosti, jejichž způsob splnění není zřejmý,“ řekl redakci Update EU mluvčí ministerstva František Jemelka. Podle něj budou představené návrhy vyžadovat detailní posouzení a debatu.
Georgia Whitaker z organizace Transport & Environment, která podporuje udržitelnou dopravu, návrh označila za obrovský skok vpřed pro práva cestujících. Upozornila však, že potenciál balíčku pro pasažéry zůstane nevyužitý, pokud největší poskytovatelé spojů nebudou mít povinnost prodávat jednotné jízdenky pro nejfrekventovanější přeshraniční cesty.
O konečné podobě balíčku rozhodnou Rada EU a Evropský parlament, které návrhy projednají v rámci řádného legislativního postupu. Evropská komise zároveň připomněla, že předpokladem pro další vývoj je implementace pravidel sdílení dat, které jsou součástí směrnice o zavádění inteligentních dopravních systémů, členskými státy.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
