Jak skloubit konkurenceschopnost s klimatickými ambicemi je teď nejdůležitější téma, které se v Evropské unii řeší. V následujících měsících to bude zjednodušování legislativy, snižování byrokracie a průmyslová politika. V rozhovoru s ČTK to řekl Štěpán Černý, který je novým českým velvyslancem ve výboru Coreper I.
Coreper I se v EU zabývá mimo jiné dopravou, energetikou nebo životním prostředím. Do své nové funkce Černý nastoupil 1. července, do Bruselu odjel z pozice vrchního ředitele Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády. Ještě předtím se věnoval právě tématům, které spadají do Coreperu I. Dostat se do rozsáhlé, často velmi technické problematiky, tak pro něj nebylo zas tak složité, říká. Černý ve funkci nahradil Lucii Šestákovou, která se stala šéfkou kabinetu nového českého eurokomisaře Jozefa Síkely.
Nejnáročnější jednání, která Černý dosud zažil, se týkala právě tématu sladění konkurenceschopnosti a klimatických ambicí. Konkrétně pak návrhu Evropské komise (EK) snížit emise oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent oproti hodnotám z roku 1990. „Cíle pro předchozí roky 2030 a 2050 byly jak na Evropské radě, tak následně na Radách přijaty relativně hladce. Jednání sice trvala dlouho, ale stála tu proti sobě většina členských států versus menšina členských států, která nakonec na klimatický cíl přistoupila,“ popsal Černý.
„Časy se ale mění. Teď se mezi členskými státy, které navržený cíl ve výši 90 procent odmítají, podařilo utvořit blokační menšinu,“ dodal.
Právě Česká republika je jednou ze zemí, která tento cíl odmítá. Podle Černého Česko dlouhodobě upozorňuje na to, že konkurenceschopnost nesmí být obětována ve prospěch klimatických ambicí.
Původně se mělo o návrhu Komise hlasovat už v září, nebyla pro něj ale dostatečná podpora. Tématem se tak nakonec budou zabývat unijní prezidenti a premiéři na summitu EU, který začíná ve čtvrtek (23. října). Několik zemí včetně Francie, Německa, Itálie a Polska si totiž vyžádalo přesunutí diskuse na úroveň Evropské rady. Diskusi na Evropské radě chtělo i Česko. Lídři by měli o cíli podle předsedy Evropské rady Antónia Costy vést na summitu strategickou debatu.
Blokační menšinu tvoří nejméně čtyři státy EU, které ale zároveň musejí zastupovat více než 35 procent obyvatel EU. Pro nynější dánské předsednictví v Radě EU je boj s klimatickými změnami jednou z priorit, proto se i nadále snaží o tématu vyjednávat. Důležitost tématu vyzdvihuje právě i šéf unijních summitů. Je tedy možné, že se nynější Evropské radě podaří jednání odblokovat. Další setkání unijních ministrů životních prostředí, které se bude klimatickým cílem pro rok 2040 zabývat, je naplánováno na 4. listopadu. Aby byl návrh schválen, je zapotřebí kvalifikovaná většina států.
V předchozích letech se podle Černého Evropská rada vždy shodla na určitém čísle. Například na tom, že si členské státy přejí, aby v roce 2030 došlo ke snížení emisí o 55 procent. Teď to ale podle něj možné nebude. „U řady členských států je totiž vůči číslu 90 procent velký odpor a chtějí jeho snížení. Oproti tomu jiné členské státy zase chtějí alespoň 90 procent a níž jít nehodlají,“ popsal český diplomat.
„V tuto chvíli se tedy čeká na určitá obsahová vodítka od Evropské rady. Můj odhad ale je, že se do závěrů nepodaří prosadil to, co minule, tedy vyjádření podpory a číslo 90 procent. A to právě kvůli odporu skupiny, která s tímto číslem nesouhlasí,“ dodal Černý. Teď je všechno podle něj v rukou předsedy Evropské rady a unijních lídrů.
EU bude řešit byrokracii či automobilový průmysl
Velvyslanec v Coreperu I neřeší jen životní prostředí, ale také energetiku, dopravu, zemědělství a množství dalších témat. „Já to vždy definuju negativně: Tedy že Coreper II řeší obranu, bezpečnost, zahraniční vztahy, finance, justici a vnitro, a všechno ostatní je Coreper I,“ vysvětlil Černý. Zasedání, kterých se účastní zástupci všech zemí EU, se koná většinou dvakrát týdně a zejména se na nich připravují a předjednávají nadcházející schůzky unijních ministrů.
Jak dlouho taková jednání trvají? „Tempo práce si vždycky určí dané předsednictví. Když Coreper trvá deset hodin, tak je to náročnější Coreper. Může ale dokonce trvat i několik dní. Když naopak trvá například čtyři hodiny, tak je to méně náročný Coreper,“ popsal Černý. Kratších jednání bylo podle něj poslední dobou více, nicméně dánské předsednictví se už dostalo do své druhé poloviny a začíná být tedy vidět určitá časová tíseň a snaha co nejvíce věcí urychlit a dojednat do konce prosince. „V současné chvíli projednáváme asi tak 25 návrhů, které jsou v pokročilejší fázi,“ dodal Černý.
Důležitou součástí jeho práce jsou právě i jednání s kolegy z dalších zemí. „Věnoval jsem tomu dost času v červenci, hned jak jsem nastoupil. Obešel jsem si své protějšky i klíčové lidi v Evropské komisi,“ uvedl čtyřicetiletý český diplomat.
Členské státy se při prosazování určitých návrhů v EU snaží vytvářet nejrůznější koalice, některé iniciuje i Česko. Zatímco například u zahraničněpolitických témat bývají koalice většinou podobné, u Coreperu I je to ale podle Černého jinak. „Každý stát má jiné hospodářské priority a hospodářskou politiku. Může se tak stát, že v rámci jednoho dne se ocitnu v pěti různých skupinách podobně smýšlejících států,“ vysvětluje diplomat.
„Například teď jsme v jeden den řešili témata energetická, farmaceutická a ekologická. A může se stát, že v jednu chvíli podpořím například Francouze a hned o bod později řeknu, že jsem naopak proti francouzskému návrhu,“ dodal Černý. Koalice států se tvoří velmi flexibilně a hlavní roli zde hraje národní zájem, který v naprosté většině určuje struktura ekonomiky.
Česká republika je podle velvyslance v EU předvídatelný partner, který má dobrou pověst a který transparentně říká, jaké jsou jeho pozice, s čím za určitých okolností souhlasit může a co nemůže podpořit nikdy.
Kromě klimatických cílů Černý očekává, že v jeho oblasti bude velkým tématem rovněž otázka budoucnosti automobilového průmyslu. „Tedy, zda například chceme, aby byly automobily vyráběny od prvního šroubku v Evropské unii, nebo zda jsme schopni tam strpět nějakou část know-how mimo EU, ať už ze Spojených států, nebo z Asie či Británie,“ uvedl diplomat.
Černý očekává rovněž obecnou debatu o tom, jakou průmyslovou politiku má nynější sedmadvacítka mít. „Tedy jaká odvětví jsou tak strategická, že si je tady uchováme i za cenu protekcionismu, nebo naopak která tady nemohou být nikdy konkurenceschopná i za cenu všech možných cel a opatření,“ míní.
Velkým tématem příštích měsíců bude podle něj i nejrůznější zjednodušování unijní legislativy a snižování byrokratické zátěže. „Povede se i debata o tom, kam až chceme zajít, abychom naopak přílišným zjednodušováním zase některé skupiny, například spotřebitele, neoslabili,“ uzavřel velvyslanec.