Z Česka zní „ne“ dalšímu unijnímu klimatickému opatření – a sice návrhu Evropské komise na emisní cíl pro rok 2040 ve výši 90 %. Česko ale není v odmítavé pozici samo a jednání o cíli provází komplikace, protože se unijní země neshodnou. Průběh vyjednávání jsme v podcastu probrali s českým velvyslancem při Stálém zastoupení ČR v Bruselu Štěpánem Černým.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Česko chce, aby emisní cíl řešili lídři
Evropská komise navrhla, aby si EU mezi lety 2030, kdy má dosáhnout 55% snížení emisí skleníkových plynů, a 2050, kdy má dosáhnout klimatické neutrality, vytyčila ještě jeden mezicíl. Podle návrhu by tak v roce 2040 měla EU společně snížit emise skleníkových plynů o 90 % v porovnání s hodnotami z roku 1990.
Česko s takovým číslem nesouhlasí. Proč? „90 % je pro nás příliš mnoho. Je to mimo technologické možnosti naší ekonomiky,“ řekl Černý. Pro řadu států je to ale nutné minimum nebo dokonce málo, a právě to je třecí plochou probíhajících jednání.
A jak se taková odmítavá pozice velvyslancům vyjednává? „Je důležité, abychom byli transparentní, pokud už ne nutně pouze konstruktivní partner. Pozici je nutné také komunikovat ideálně co nejdříve,“ popsal velvyslanec.
Pro Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, je emisní cíl prioritou a chtělo ho projednat co nejdříve. Ministři už o cíli měli hlasovat, Dánsko ale hlasování nakonec odložilo, protože se členské země EU neshodnou.
Nakonec se tak návrh dostane na jednací stůl „o patro výš“. Na konci října téma proberou na summitu Evropské rady samotní premiéři a prezidenti unijních zemí, což Česko vítá. „Naše skupina po tom volala zejména s ohledem na tradici, kdy k tomuto bylo přistoupeno i u cílů 2050 a 2030,“ doplnil Černý.
Je ale otázkou, zda se na něčem lídři na summitu shodnou a zda tím dají Radě EU, která o cíli formálně rozhodne, nějaký směr.
Jak se ale EU a Česku daří vlastně emisní cíle plnit? To jsme pro Vás vysvětlili v infografice:
Infografika: Jak EU a ČR plní emisní cíle?
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Co očekávat od dalšího jednání o emisním cíli?
- Jaké státy spolu s Českem emisní cíl odmítají?
- A jaké státy jej naopak podporují?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Velvyslanec v Bruselu: Emisní cíl 2040 je mimo možnosti naší ekonomiky
Co nás tento týden zaujalo?
Emisní povolenky na polský způsob. Poslední, čtvrteční předvolební debata mezi předsedou ANO Andrejem Babišem a premiérem Petrem Fialou (ODS) nepřekvapivě obsáhla jedno z nejvýraznějších evropských témat letošních sněmovních voleb – systém emisních povolenek pro budovy a dopravu, tzv. EU ETS 2.
Tato pasáž debaty nabídla trochu komickou podívanou, kdy se oba političtí soupeři hádali vlastně o tom, že oba chtějí udělat to samé – emisní povolenky v Česku nezavést.
Pokud by se k moci dostalo Babišovo ANO, emisním povolenkám druhé generace by v Česku podle slibů Babiše zamezilo a inspirovalo by se u toho Polskem. „A uděláme to jak Poláci, kteří jasně rozhodli, že polské zákony jsou víc než bruselské,“ řekl v Babiš v politickém duelu.
Jeho tvrzení ale ukázalo, že buď dění v Polsku nerozumí anebo čerpá z dezinformačních kanálů. Na internetu se totiž v létě šířilo video Nely Liskové (aktivistky odsouzené za nenávistné příspěvky na sociálních sítích), ve kterém tvrdí, že polský Ústavní soud rozhodl, že EU ETS 2 je v rozporu s polskou ústavou, a nemůže být proto v Polsku zaveden. Jak ale osvětlil Demagog, realita je trochu jinde. Polský soud se emisními povolenkami skutečně zabýval, jeho rozhodnutí se týká ale unijních rozhodovacích procesů. Soud se tedy nezabýval podstatou systému EU ETS 2.
Rozhodnutí soudu pak hovoří o tom, že EU překročila své pravomoci, když o EU ETS 2 hlasovala kvalifikovanou většinou, a ne jednomyslně. Podle soudu byl porušen čl. 192 Smlouvy o fungování EU, podle kterého se mají opatření s výrazným dopadem na energetický mix zemí EU schvalovat jednomyslně. Soud rozhodl, že takové přijetí bylo v rozporu s polskou ústavou a zdůraznil nadřazenost polské ústavy nad unijními regulacemi.
O nadřazenosti polské ústavy nad unijním právem rozhodl Ústavní soud už před několika lety a jedná se o rozsudek velmi kontroverzní. Jednak kvůli rozporu rozhodnutí s unijním právem a jednak kvůli tomu, že polský Ústavní soud není považován za nezávislý vzhledem ke způsobu jmenování jeho soudců pod taktovkou bývalé vlády Práva a spravedlnosti. Na obě skutečnosti upozorňuje i generální advokát unijního soudu ve svém stanovisku. Komise totiž kvůli rozhodnutí o nadřazenosti polského práva nad unijním žalovala Polsko u Soudního dvora EU, na rozsudek ale zatím nedošlo.
Polská strategie by Česko tedy zřejmě daleko nedostala. Pokud bude příští vláda na odmítnutí EU ETS 2 trvat, může navázat na kroky současné vlády, která našla většinu zemí pro zastropování cen emisních povolenek a dle slov Fialy se snaží hledat i většinu pro odložení, případně úplné zrušení systému. Pokud však na odložení či zrušení nedojde, měla by mít nová vláda na paměti, že pokud EU ETS 2 nezavede, bude čelit sankcím, které mohou vyústit v tučné pokuty.
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu Evropa zblízka o budoucím unijním rozpočtu. Téma probereme s analytikem Institutu EUROPEUM Filipem Křenkem.
- Plenární zasedání Evropského parlamentu. Europoslanci se sejdou ve Štrasburku 6.-9. října. Na programu budou mít například ostře sledované hlasování o nedůvěře Komisi nebo debatu o narušování vzdušného prostoru EU a kritické infrastruktury Ruskem.
- Nové strategie EU. Evropská komise má v úterý 7. října představit nový balíček k AI – půjde například o strategii pro AI ve vědě. Kromě toho unijní exekutiva zveřejní také novou strategii k rovnosti LGBTQ lidí.
Doporučení na závěr
Jestli ještě dnes doháníte volební resty a děláte si jasno v tom, čí volební lístek budete vhazovat, třeba vám v rozhodování pomůže náš volební obsah. Obzvlášť pokud je pro vás důležité, jak se strany a hnutí staví k EU a evropským tématům.
- Podívali jsme se do politických programů a shrnuli jsme, co říkají o EU. Komu se nechce číst, mluvíme o tom i v podcastu. Stručnou tabulku postojů politických stran k evropským tématům pak najdete v minulém vydání tohoto newsletteru.
- Vyzpovídali jsme také vybrané kandidáty do Sněmovny, rozhovory si můžete přečíst na webu.
- Volbám jsme se celé září věnovali v podcastu i v tomto newsletteru. Probrali jsme třeba to, jak je ohrožují hybridní hrozby. Volební epizody najdete na webu, YouTube nebo v aplikacích. Volební vydání newsletteru jsou pak k přečtení tady.
Tak šťastnou ruku při volbách a hezký víkend!