Doprava: Auta, vlaky, letadla, lodě, kola i rakety. Kam popojede dopravní sektor?

Před evropským dopravním sektorem, který významně zasáhla koronavirová krize, stojí letos další klíčové výzvy. Lhůta pro snížení emisí se blíží a na scénu přichází nové technologie. Co ještě přinese rok 2020? Konec roku je pro výrobce automobilů významným datem v kalendáři, který nemalému počtu z nich způsobuje vrásky. Vozidel, která se na evropský trh dostanou po roce 2020, se totiž týkají nové, redukované emisní limity. Nové automobily budou moci vypouštět maximálně 95 gramů CO2 na kilometr, přičemž za překročení stanovených limitů hrozí výrobcům finanční pokuty. Některé firmy za účelem snížení emisí začaly více prodávat elektromobily, zatímco ostatní, například Fiat-Chrysler, začali spolupracovat s experty, je Tesla. Množství vyprodukovaných emisí CO2 v loňském roce vzrostlo, což vyvolalo obavy, že někteří z výrobců nestihnou emise snížit. Na začátku roku navíc přišla koronavirová pandemie. Výrobci proto požádali Evropskou komisi, aby termín vztahující se k novým emisním limitům odložila právě kvůli dopadům krize, která způsobila výrazný pokles prodeje vozidel. Unijní exekutiva však výrobcům nevyhověla.

Zelená dohoda pro Evropu a automobilový průmysl: Tlak na snižování emisí nekončí

Na dvou kolech

V době pandemie si Evropané více než jindy oblíbili cyklistiku, evropská města jako například Paříž cyklistům tedy přizpůsobila infrastrukturu. Zatím ještě není jasné, zda Evropané ze sedel kol rychle sesednou nebo se cyklistika stane dlouhodobějším trendem. Země Beneluxu vyzvaly Evropskou unii, aby cyklistiku zahrnula do plánu koronavirové obnovy. Druhá polovina roku ukáže, jestli vybudovaná infrastruktura pro cyklisty zůstane součástí evropských měst natrvalo. S příchodem chladnějšího počasí totiž lidí šlapajících do pedálů pravděpodobně ubude. Dopravní pilíř Zelené dohody pro Evropu, komplexní strategie pro udržitelnou mobilitu, ve které by mohla mít cyklistika své místo, má Komise představit právě na konci roku.

Těžké časy aerolinek

Dopady koronavirové krize také těžce poznamenaly evropské aerolinky, které inkasovaly státní pomoc ve výši více než 30 miliard eur. Navzdory pomoci, které se jim od vlád členských zemí dostalo, je možné, že některé z nich nakonec zkrachují, protože stále čelí problémům způsobených pandemií. Přestože se část Evropanů koronaviru navzdory vydala na prázdniny do zahraničí, letecká doprava zaznamenává v porovnání s předchozími roky výrazný pokles cestujících. Do centra pozornosti se dostala také práva pasažérů. V hledáčku Komise se octly členské státy, které nedokázaly zajistit, aby letecké společnosti cestujícím včas kompenzovaly zrušené lety. Komise proto reagovala zahájením řízení o nesplnění povinnosti vyplývajícího z práva EU na ochranu práv pasažérů.

Roušky v letadlech budou povinné. Dohodly se na tom členské země EU

Rok železnic

Rok 2021 bude podle unijních institucí „rokem železniční dopravy“, přípravy se rozeběhnou v druhé polovině letošního roku. Železniční doprava se v posledních měsících těší rostoucí oblibě cestujících, zájem vzrostl o cestování nočními či vysokorychlostními vlaky.

Ve druhé polovině roku bude pokračovat vyjednávání o novele unijního práva na ochranu pasažérů a po letní pauze jej bude mít na starosti německé předsednictví. Problematickou zůstává především otázka kompenzací či bezbariérového přístupu.

Celkem 25 členských států již dříve v tomto roce podepsalo deklaraci, ve které vyzývají k větší spolupráci v mezinárodní vlakové dopravě. Jasno v tom, zda výzva zůstane jen dokumentem s dobrým záměrem, by mělo být na konci roku.

Nadnárodní železniční dopravce Eurostar by měl brzy začít obsluhovat o hodinu kratší přímé zpáteční spojení na trase Londýn-Amsterdam. Jeho fungování ale může ještě ovlivnit pobrexitové vyjednávání, v jehož rámci se musí vyřešit otázka jurisdikce tunelu pod kanálem La Manche.

Budování transevropské dopravní sítě v Česku drhne. Pomoci může „urychlovací“ směrnice

Zelená lodní doprava

Unijní představitelé musí rozhodnout, jak „napasovat“ námořní sektor do Evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS), vzhledem k tomu, že si zákonodárci pohrávají s myšlenkou zdanění znečištění produkovaného evropskými loděmi. Europoslanci budou po letní pauze hlasovat o zprávě europoslankyně Jutty Paulusové (Zelení), která pak bude jednat s Komisí a Radou o tom, jak docílit rozšíření ETS. Jak dlouho ale proces potrvá, není jasné. Jeho délka bude záviset od toho, zda budou členské státy trvat na tom, aby Komise zahájila časově náročné vyhodnocení dopadů iniciativy a také na tom, do jaké míry bude komplexní. Jednání bude pokračovat také v rámci Mezinárodní námořní organizace při OSN. Ta se budou věnovat především možnostem globálního snížení uhlíkové stopy námořního sektoru. Schůzky však zůstanou kvůli koronavirové pandemii pravděpodobně ve virtuálním formátu. Očekává se, že dopravci ve světle ekologického směřování představí zelené inovace lodní dopravy jako například vodíkem či amoniakem poháněná plavidla. Na konci roku by se také mělo rozhodnout o osudu dvou největších evropských loďařských společností – francouzské Chantiers de l’Atlantique a italské Fincantieri, které se rozhodly pro fúzi. Avizované spojení je ale předmětem vyšetřování Komise, která se obává o narušení hospodářské soutěže a která má na konci roku dospět k závěru.

Příští zastávka vesmír?

Ačkoli to nejprve vypadalo, že si Evropská vesmírná agentura přijde na větší rozpočet, než se původně očekávalo, naděje na tučnou obálku pro následující sedmileté období pohřbili unijní lídři na červencovém rozpočtovém summitu. Jejich dohodu musí ještě schválit Evropský parlament, ve kterém má vesmírný sektor v poslaneckých lavicích některé vlivné zástupce. Není tedy vyloučeno, že finální dohoda o unijním rozpočtu přinese agentuře nějaké to euro navíc. Ať už tomu tak bude nebo ne, Evropské vesmírné ambice podle slov komisaře Thierryho Bretona míří vysoko. Společnost Arianespace, hlavní evropský výrobce raket, který ve spolupráci s ESA posílá na oběžnou dráhu satelity, měla letos v plánu vesmírný debut – let nosné rakety Ariane 6. Kvůli koronaviru jej ale společnost odložila na začátek příštího roku. Poté, co se firmě Elona Muska SpaceX podařilo do vesmíru dostat americké astronauty, pozornost se obrátila směrem k Evropě. Jaká bude její reakce a zda má v plánu ESA pracovat na svých vlastních vysílacích kapacitách by mělo být jasné na konci roku.

Evropská cesta do vesmíru: Francouz z ESA poletí v raketě SpaceX na mezinárodní vesmírnou stanici

Budoucností je elektromobilita a vodík

Emise skleníkových plynů, za které je zodpovědná doprava, rostou. V souladu s evropskými klimatickými závazky se tak naplno rozbíhá boj o zvrácení rostoucího trendu a hlavní zbraně představují technologie. V silniční dopravě hraje prim elektromobilita. Elektrická vozidla postupně zaplavují trh a analytici předpokládají, že jejich prodej do konce roku dále poroste. Evropská komise vkládá co do zelených alternativ velké ambice také do vodíku. Vodíková strategie má jasný cíl – zvýšit podíl využití vodíku jako paliva především v nákladní dopravě.

Evropská strategie k vodíku: Velké ambice a spousta práce

Díky vývoji elektromobility jsou v centru pozornosti baterie. Komise má stvrdit investice členských států v hodnotě několika miliard eur zaměřené na výstavbu továren na výrobu baterií, ale i na výzkum a vývoj v této oblasti. Kromě toho má unijní exekutiva odstartovat přezkum bateriové směrnice, která je v očích výrobců klíčová pro vylepšení recyklačních iniciativ. Na dohled je také přezkum pravidel pro obnovitelnou energii. Komise nyní až do 21. září přijímá k iniciativě připomínky. Aktualizace pravidel přichází dříve, než se očekávalo a má se soustředit na dopravu, ale i jiné oblasti jako je vytápění a chlazení.

Visegrád se snaží držet krok s rozvojem elektromobility