Výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu dnes dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Ta však zároveň zdůraznila, že přínos vakcíny v boji proti pandemii převyšuje její možná rizika. Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) lékové agentury v minulých týdnech podrobně zkoumal okolnosti 86 případů tromboembolických potíží, z nichž 18 skončilo úmrtím. Podle dat k 4. dubnu EMA eviduje 222 případů potíží, naočkováno k tomuto datu bylo 34 milionů obyvatel zemí Evropského hospodářského prostoru a Spojeného království.
Podle šéfky agentury
Emer Cookeové výbor PRAC dospěl k závěru, že výskyt těchto obtíží by měl být uveden mezi dalšími možnými vzácnými vedlejšími účinky této vakcíny. Proto je nutné, aby lékaři i očkovaní byly s touto skutečností důkladně obeznámeni. Očkování by se tak měli mít na pozoru před možnými symptomy jako je dušnost, bolest na hrudi či otoky nohou a další. „(Očkovaní) Pacienti by měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud na sobě pozorují některý z těchto symptomů,“ píše se v
tiskové zprávě EMA. U většiny lidí se podle Cookeové projevují příznaky do dvou týdnů po očkování.
Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské firmy je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika. „Jedná se o velmi vzácné vedlejší účinky. Riziko úmrtí na covid-19 je výrazně vyšší než riziko úmrtí v důsledku vedlejších účinků,“ dodala na dnešní tiskové konferenci.
Mezi vakcínou firmy AstraZeneca a případy trombóz je souvislost, připustil zástupce EMA
Co komplikace způsobuje zatím není jasné
„Z toho, co zatím víme, se zdá, že případy se týkají především osob mladších 60 let a převážně žen. Vyskytly se ale i u starších osob,“ dodala na tiskové konferenci předsedkyně expertního výboru EMA
Sabine Strausová. Podle zástupců EMA však není průkazné, zda u této skupiny hrozí větší riziko vážných nežádoucích účinků vakcíny.
Jak vysvětlila Strausová, dostupná data mají své limity, vzhledem k tomu, že různé členské státy vakcínou AstraZeneca očkovaly různé skupiny osob. „Specifické rizikové faktory jako je věk, pohlaví nebo předchozí výskyt krevních sraženin nebyly potvrzeny,“ řekla dnes Cookeová. Proto EMA nepřišla s žádnými doporučeními týkajícími se očkování Evropanů na základě věku či pohlaví.
EU dotuje výrobu vakcín pro rozvojové země. Nestačí to, stěžují si organizace
Co konkrétně vážné potíže po očkování způsobuje zatím podle agentury nelze s jistotou určit. „Jako možné vysvětlení se nabízí imunologická reakce,“ dodala Strausová.
V polovině března zhruba polovina unijních států pozastavila očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca kvůli zmíněným podezřelým úmrtím na následky krevních sraženin po očkování. Zdravotní komplikace se objevily u několika desítek z desítek milionů naočkovaných osob.
EMA 18. března na základě prvního zkoumání uvedla, že vakcína je bezpečná a její používání riziko vzniku krevních sraženin nezvyšuje. Většina zemí pak očkování opět obnovila, některé státy jako Německo či Nizozemsko s ní ale očkují pouze starší lidi.
Dnešní výsledek hodnocení EMA chtějí při večerní videokonferenci rozebrat ministři zdravotnictví členských zemí EU. Podle portugalského předsednictví Rady EU bude cílem jednání sjednotit pozice jednotlivých států, čímž chce Lisabon mimo jiné bránit šíření dezinformací ohrožujících úspěch evropské očkovací kampaně.
AstraZeneca je bezpečná, potvrdila Evropská léková agentura. Šetření ale bude pokračovat
