Emisní limity, baterie, autonomní vozidla, firemní flotily – nejen v těchto oblastech chce EU automobilovému průmyslu ulevit nebo pomáhat. Podle výrobců a dodavatelů se ze strany Unie zatím jedná hlavně o fráze. Ještě v prosinci má ale na stole přistát několik důležitých návrhů, včetně deregulačního balíčku vytvořeného speciálně na míru sektoru.Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl. Vznikal v průběhu listopadu, je proto doplněný o poznámky k aktuálnímu vývoji.Osud evropského automobilového průmyslu, který prochází náročnou proměnou, není Evropské komisi lhostejný. Alespoň tak to vypadá na první pohled.
Kabinet
Ursuly von der Leyen letos se sektorem zahájil strategický dialog, který má pomoct vyjasnit, jak potíže výrobců co nejlépe řešit. „Dialog se zástupci automobilového průmyslu probíhá kontinuálně. Poslední diskuze na nejvyšší úrovni proběhla 19. září,“ připomněl
Jan Nevola ze Zastoupení Evropské komise v ČR (ZEK).
Plány dostaly jasnější obrysy po prvních dvou kolech jednání na začátku roku, kdy Komise představila takzvaný Průmyslový akční plán EU pro automobilový průmysl (Industrial Action Plan for the European automotive sector).
Tento plán má pět pilířů. V „Inovacích a digitalizaci“ Komise slíbila hlavně rozvoj autonomního řízení a posílení jednotného trhu s těmito vozidly, v „Čisté mobilitě“ pak jde především o větší flexibilitu při plnění emisních cílů. Pilíř „Konkurenceschopnost a odolnost dodavatelského řetězce“ míří třeba na podporu domácí výroby baterií, „Dovednosti a sociální rozměr“ pak na lepší monitoring vývoje zaměstnanosti v sektoru. A poslední pilíř „Rovné podmínky a podnikatelské prostředí“ se týká hlavně zjednodušování různých předpisů.
Sliby a výsledky
Jak se plán zatím daří naplňovat? Bodů jsou desítky, řada z nich bez jasnějšího časového harmonogramu, vyhodnocení tak není úplně jednoduché. Dává proto smysl podívat se na ty nejdůležitější.
Asi největší pozornost se na jaře upírala k rozvolnění podmínek při plnění emisních cílů ze strany výrobců – a tady ke změně skutečně došlo. EU v květnu upravila výkonnostní normy emisí CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla – nově se budou hodnotit průměrné výsledky za tři roky dohromady, nikoliv za každý rok zvlášť.
„Výrobcům to poskytuje flexibilitu při plnění jejich cílů v oblasti snižování emisí CO2 pro rok 2025, přičemž jsou zachovány ambiciózní cíle a zároveň se zabraňuje vzniku nadměrných pokut. Proto je nutné, aby nedostatečné výsledky v jednom nebo dvou letech tohoto období, tedy v letech 2025 až 2027, byly kompenzovány nadprůměrnými výsledky v jiné části tohoto období,“ vysvětlil za ZEK Nevola.
Květnová revize ale byla pouze „dočasnou náplastí“ pro automobilový průmysl, návrh komplexnějších změn emisních norem pro osobní a menší nákladní vozy má EK předložit 10. prosince (
nový pravděpodobný termín je 16. prosince).
Skoro 60 procent prodejů nových aut míří do flotil soukromých firem, a právě proto se nyní pozornost soustředí na návrh legislativy, která má urychlit přechod firemních vozových parků na bezemisní vozidla. Tady jde transformace zatím pomalu, důvody se dají najít ve vysokých cenách automobilů, nedostatečné infrastruktuře nebo ve fragmentovaných pobídkách na národní úrovni.
Komise by měla návrh předložit do konce roku, zatím to podle pracovního programu vypadá také na 10. prosince (
16. prosince). Už v březnu ale doporučila řadu kroků, které mohou vlády přijmout i bez čekání na nový balíček – od postupného omezování daňových výhod pro vozy se spalovacími motory přes zvýhodnění firemních elektromobilů používaných i soukromě až po regulaci vozových parků taxislužeb či podporu dobíjení na letištích. Doporučení se zaměřují na fiskální a regulační opatření, jejichž cílem je urychlit přechod na čistší firemní mobilitu.
Chybí předvídatelnost
Velkým tématem zůstávají autonomní vozidla. Vzniknout mají například přeshraniční testbedy pro autonomní řízení nebo speciální koridory, regulatorní rámec pro testování a zavádění vozidel na trh se pak má harmonizovat v celé EU. Většina návrhů má přijít příští rok, Komise ale mezitím na sklonku léta spustila Evropskou alianci pro propojená a autonomní vozidla (ECAVA). Tady se budou potkávat všichni důležití hráči automobilového průmyslu a společně pracovat na vývoji nové generace „chytrých“ vozidel – ve smyslu společných prvků architektury nebo standardizovaného softwaru.
Expert EIB: Autonomní nákladní doprava nenahradí řidiče, ale zvýší jejich komfort
Akční plán se zaměřuje také na baterie a podporu by měl dostat celý hodnotový řetězec – od výroby až po recyklaci baterií nové generace. Pracovní program Komise hovoří opět o 10. prosinci (
16. prosinci), kdy by měla spatřit světlo světa takzvaná Battery Booster strategie – ta má podpořit výrobu této technologie v Evropě. Už při představování akčního plánu na jaře EK oznámila, že na tyto účely uvolňuje 1,8 miliardy eur z Inovačního fondu.
Automobilový průmysl opakovaně zdůrazňuje potřebu flexibilnějších, předvídatelnějších a méně administrativně zatěžujících podmínek. Hlavním tématem je deregulace – zejména snížení počtu testů, harmonizace schvalování jednotlivých typů vozidel a méně duplicitních certifikačních požadavků. Na tento výhled reaguje i připravovaný balíček Evropské komise Automotive Omnibus, který by měl být opět představen ještě v prosinci. Mezi navrhované úlevy patří například: výjimka pro elektrické dodávky (které se dostaly nad hranici 3,5 t kvůli baterii) z některých povinností, jako je tachograf nebo omezovač rychlosti; zjednodušení testování emisí v rámci směrnice Euro 7 pro lehká a těžší nákladní vozidla (např. N2/N3); či větší pružnost pro výrobce motocyklů, mopedů a čtyřkolek.
Balíček má zároveň vytvořit podmínky pro rozšíření výroby menších a cenově dostupnějších elektromobilů. Evropská komise chce prostřednictvím zjednodušených schvalovacích postupů, pružnějších pravidel pro státní podporu a snížení administrativní zátěže umožnit, aby se tyto modely vyráběly v Evropě efektivněji a ve větších objemech.
Z oblasti nelegislativních opatření stojí za zmínku, že v září Komise představila Iniciativu pro koridory čisté dopravy – dobrovolný rámec spolupráce, který má urychlit budování dobíjecí infrastruktury pro těžká vozidla. Devět států, jimiž prochází hlavní evropské nákladní trasy, se k ní už přihlásilo. Pilotní projekty vzniknou na skandinávsko‑středomořském a severomořsko‑baltském koridoru.
Co si myslí průmysl?
Reakce průmyslu na představení a naplňování akčního plánu by se daly označit jako opatrný optimismus.
Třeba Evropské sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) hned v březnu plán ocenilo, současně však kritizovalo, že neobsahuje konkrétní závazky ohledně technologické neutrality.
Petr Novák, provozní ředitel pro střední Evropu japonské společnosti JTEKT, která patří mezi dodavatele součástek pro evropské výrobce automobilů, se pro redakci Euractiv.cz vyjádřil takto: „Nastavené pilíře k akčnímu plánu můžeme hodnotit pozitivně v tom duchu, že si EK uvědomuje závažnost situace a snaží se zlepšit konkurenceschopnost a současnou situaci automobilového průmyslu v Evropě. Nastolila důležitý dialog jak s finálními výrobci, tak s dodavatelským sektorem.“
Zvolené pilíře podle něj dávají smysl. „Řada formulací je ale podle nás příliš obecná, a o to důležitější budou konkrétní kroky, které musí přijít v další fázi,“ doplnil ředitel s tím, že z hlediska JTEKT považuje za nejdůležitější pilíř zaměřený na odolnost dodavatelských řetězců, který bude „naprosto klíčový pro budoucí udržení silné přítomnosti a tradice automobilového průmyslu v Evropě“.
„Co se týká konkrétních akčních bodů a jejich řešení, do dnešního dne jsme spíše zklamaní a čekáme na jasné návrhy a legislativní úpravy, které nám pomohou ve zmíněných prioritních kapitolách. Čas nás nesmírně tlačí a je nutné upustit od holých frází,“ dodal Novák.
Pokud jde o finální výrobce, s pozitivní odezvou se setkalo hlavně rozvolnění emisních podmínek. Sdružení automobilového průmyslu ČR však upozornilo, že by bylo vhodné prodloužit tříleté přechodné období na pět let.
Toto téma pro redakci okomentovala také společnost Hyundai, konkrétně tiskový mluvčí jejího výrobního závodu v Nošovicích
Jan Rodek: „Oceňujeme podporu v oblasti větší flexibility cílů emisí CO2 pro roky 2025 až 2027. Tříleté průměrování je však pouze prvním krokem k pragmatičtějšímu přístupu k dekarbonizaci, který musí zohledňovat situaci na trhu, technický vývoj i geopolitické okolnosti.“
Společnost Hyundai by v této souvislosti uvítala zavedení dalších opatření, například celoevropských pobídek pro nákup elektromobilů nebo rozšíření požadavků na infrastrukturu.
„Zároveň jsme obezřetní vůči návrhům na zavedení požadavků na evropský původ produktů, jako jsou například baterie pro elektromobily, protože by to mohlo zvýšit náklady, snížit dostupnost těchto produktů a zatížit dodavatelské řetězce právě v době, kdy se výrobci snaží o snižování cen elektromobilů,“ upozornil Rodek.
Automobilový průmysl podle něj čelí rostoucí regulační zátěži, nadměrné administrativě a krátkým lhůtám pro splnění nových požadavků. „Snahy evropských institucí o zjednodušení vnímáme pozitivně. Je však nutné, aby byly nové předpisy připravovány komplexně, s dostatečným předstihem a bez zásadních právních nejistot,“ řekl mluvčí a doplnil, že je vždy potřeba myslet také na posouzení dopadů, zapojení všech relevantních stran a na zachování konkurenceschopnosti evropských výrobců.
Dialog bude pokračovat
K celkovému pokroku se po zářijovém kole dialogu s Evropskou komisí vyjádřil také předseda Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) a výkonný ředitel Mercedes‑Benz
Ola Källenius. Nejdůležitější podle něj je, aby emisní pravidla pro osobní a lehká užitková vozidla odpovídala realitě.
„V rámci tohoto otevřeného a konstruktivního dialogu hledáme lepší cestu k ozeleňování. Možná jsme ještě nevyřešili všechny spory a nemáme všechny odpovědi, ale prostor pro kompromis se rozšiřuje. Věříme, že práce v příštích měsících přinese výsledky. Evropa zkrátka musí uspět na všech frontách – dekarbonizace, konkurenceschopnost a odolnost dodavatelského řetězce,“ prohlásil Källenius.
V poslední době výrobce trápil hlavně nedostatek čipů z Číny, která kvůli obchodnímu sporu s Nizozemskem dočasně omezila jejich dodávky do Evropy (
kontext například zde). I tady může sehrát Komise důležitou roli – má totiž za celou EU na starosti mezinárodní obchodní vztahy.
Každopádně platí, že EK zůstává s autoprůmyslem nadále v kontaktu. Další kolo strategického dialogu, v pořadí čtvrté, by mělo přijít na řadu už brzy.
Nezavádějme povinné nákupy elektrických náklaďáků, apelují na Komisi Vondra a spol.
