Slovenští vládní představitelé hovoří o možném vyslání vojáků na Ukrajinu jako o odklonu od národních zájmů, názory opozice na toto téma se ale liší. Případnou mírovou misi silně podporují Demokraté, zatímco Progresivní Slovensko myšlenku nevylučuje.
Když francouzský prezident
Emmanuel Macron loni v únoru poprvé otevřel téma možného nasazení evropských jednotek na Ukrajině, setkal se s velkým odporem. Macron tehdy nevyloučil jejich nasazení v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii.
Výbušné téma nakonec ustoupilo do pozadí. Vrátilo se v nové formě až se znovuzvolením
Donalda Trumpa a mírovými jednáními, která začal vést s Ruskem za zády Ukrajiny a Evropy.
Tentokrát je však otázka položena jinak: byli by Evropané ochotni vyslat na Ukrajinu vojáky, kteří by dohlíželi na budoucí mír?
O zapojení Evropy do potenciální mírové mise na Ukrajině diskutovali někteří lídři na dvou únorových summitech, shody ale nedosáhly. Kromě Francie se k případnému nasazení mírových sil kladně postavily také Velká Británie, Švédsko či Nizozemsko.
Evropští členové NATO se tak začali dělit na tři skupiny – na příznivce mírové mise, nerozhodnuté a jednoznačné odpůrce. Země Visegrádu, včetně Slovenska, spadají převážně do poslední skupiny.
EU chystá další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě až 40 miliard eur
Expert: Evropa by se měla podílet na řešení
Jak popisuje
Matej Kandrík, vojenský analytik a ředitel think-tanku Adapt Institute, vyslání evropských mírových sil by plynule navazovalo na podporu, kterou Unie vyjadřuje Ukrajině poslední tři roky.
„Pokud to myslíme s budoucím členstvím Ukrajiny v EU vážně, vede k němu cesta právě přes Ukrajinu vycházející z války. Tedy přes Ukrajinu, která je schopna nastoupit na cestu poválečné obnovy, nápravy, stabilizace a doufejme, že postupně i určité prosperity,“ vysvětlil Kandrík pro EURACTIV Slovensko.
Dalším argumentem pro vyslání mírových sil jsou geopolitické bezpečnostní zájmy samotných Evropanů. Vzhledem k tomu, že konflikt probíhá na jejich území, je jejich prvořadým zájmem mít nejen místo u jednacího stolu, ale také se podílet na jeho řešení.
Politická reprezentace navíc zatím nedala na stůl jiné alternativy, jak Rusko odradit od dalšího možného útoku.
Nejvíce preferovanou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je vstup do NATO. Ukrajinský prezident
Volodymyr Zelenskyj připustil, že by byl dokonce ochoten rezignovat, pokud by to jeho zemi zaručilo „pozvánku“. To se však zdá být v dohledné době stále méně pravděpodobné.
„Členství Ukrajiny v NATO je dnes, řekněme si to na rovinu, poměrně nereálný scénář,“ řekl Kandrík.
Vstup Ukrajiny do NATO, který má také zakotven přímo v ústavě, by museli schválit všichni stávající členové Aliance. Několik z nich, včetně Slovenska, Maďarska a Spojených států, je však silně proti. Trump koncem února zdůraznil, že Ukrajina na vstup do NATO „může zapomenout“.
Další v současné době známé návrhy se tak týkají spíše toho, jakou konkrétní podobu by mírová mise měla, například jaké by bylo její složení nebo pod čím velením by se odehrála.
„To, že na Ukrajinu budou vyslány evropské jednotky, nemusí nutně znamenat, že půjde o misi pod hlavičkou Evropské unie,“ vysvětlil vojenský analytik. „Může existovat i vzorec, kdy síly dodají členské státy EU, ale samotná přítomnost nebude pod její záštitou.“
Ve hře by mohla být i přítomnost mimoevropských sil, a to v podobném modelu, jaký je znám z misí OSN. Podle slovenského experta se jedná o otevřené otázky, o kterých lze spekulovat, ale „nic konkrétního zatím na stole od politických lídrů v Evropě není“.
Rekonstrukce Ukrajiny: Investice už proudí, bez bezpečnostních záruk to ale nepůjde
Slováci se neshodují
Vláda
Roberta Fica (Smer-SD) případnou účast slovenských vojáků ostře odmítá. Premiér Fico kritizoval už samotné projednávání možnosti vyslání evropských vojsk na Ukrajinu.
Proti případnému vyslání mírových sil se vyjádřil i prezident
Peter Pellegrini, který byl dříve součástí Ficovy vlády jako lídr koaliční strany Hlas-SD.
„Pokud bychom byli pozváni na setkání zemí, které jsou ochotny vyslat své (mírové) jednotky na Ukrajinu, (…) Slovensko pravděpodobně takový zájem nemá,“ řekl Pellegrini během návštěvy šéfa NATO
Marka Rutteho na Slovensku.
Fico i Pellegrini téma vyslání vojáků často využívali v politickém boji. Pellegriniho prezidentská kampaň zavádějícím způsobem vyobrazovala jeho protikandidáta
Ivana Korčoka (PS) jako „prezidenta války“, který by poslal Slováky bojovat na Ukrajinu.
Sám Fico po tomto narativu sáhl například při lednové návštěvě lídra opozice
Michala Šimečky (PS) a jeho spolustraníků v Kyjevě. Fico bez jakýchkoliv důkazů prohlásil, že Šimečka přislíbil Zelenskému slovenskou podporu členství Ukrajiny v NATO a přítomnost slovenských vojáků na území Ukrajiny. Fico zároveň dodal, že „obojí je v příkrém rozporu s národními zájmy Slovenska“.
Podle vojenského analytika Kandríka je na stole otázka, jak ti, kteří dlouhodobě kritizují vojenskou pomoc Ukrajině a vyzývají k míru, chtějí doopravdy k jeho nastolení přispět.
„Nabízí se příspěvek v podobě vojenského kontingentu – mírových sil. Pokud to odmítnou, vyvolává to pochybnosti o tom, jak vážně myslí svá dlouhodobá prohlášení o potřebě míru a vyjednávání,“ uvedl pro EURACTIV Slovensko.
Odmítavý postoj k vyslání vojáků nicméně nesdílí všechny slovenské politické strany. Jedním z největších zastánců této myšlenky se stala mimoparlamentní strana Demokraté. Jejich předseda
Jaroslav Naď, který v letech 2020-2023, tehdy ještě jako člen OĽaNO (dnes hnutí SLOVENSKO), působil jako ministr obrany, by byl podle svých slov „jednoznačně“ pro vyslání slovenských mírových jednotek.
„Stejně jako dnes naši vojáci střeží mír na Kypru, v Kosovu nebo jinde, tak i v sousední zemi bychom měli naše vojáky, kteří by udržovali mír,“ uvedl Naď v podcastu pro Denník N.
Zároveň zdůraznil, že vojáci by na Ukrajině nebojovali. „Jen by hlídali, aby Rusové znovu nenapadli Ukrajinu. A o to tady jde především. A samozřejmě v takovém případě bychom k tomu měli přistupovat zodpovědně jako zodpovědný člen EU a soused napadené Ukrajiny,“ vysvětlil.
Evropa zblízka | 800 miliard eur na obranu? A mohla bych je vidět?
Nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko (PS) se pro EURACTIV Slovensko rovněž vyjádřila pozitivně, přičemž zdůraznila, že by byla „proti vysílání slovenských vojáků do bojových akcí“.
„Trvalý mír na Ukrajině bude možný pouze s jasnými bezpečnostními zárukami ze strany Západu,“ odpověděla europoslankyně za PS
Lucia Yar. „Je však důležité říci, že v EU se v žádném případě nejedná o vyslání vojáků do boje.“
„Jsme pro mír, který, až se ho podaří uzavřít, bude samozřejmě třeba také garantovat. Je v zájmu Slovenska, aby jej společně garantovaly USA i Evropa,“ dodala.
Křesťanskodemokratické hnutí (KDH/EPP) zatím toto téma nepovažuje za relevantní. Podle strany je nyní nejdůležitější otázka, jak dosáhnout „trvalého a spravedlivého míru a konečně zastavit strašlivé útoky Ruska na Ukrajinu“.
„Evropa si je vědoma toho, že je nezbytné zaměřit se na posílení své obrany, aby mohla být garantem míru na kontinentu. Jakékoli dohody nebo rozhodnutí o rozmístění vojsk tedy zatím nejsou tématem dne,“ uvedla tisková kancelář hnutí pro EURACTIV Slovensko.
„Navíc každá země bude mít možnost se k tomuto plánu vyjádřit, jak jsme již viděli v případě Francie nebo Velké Británie (…). Na druhé straně jsme však již slyšeli odmítavé stanovisko Německa, Španělska a Itálie. Takže o našich vojácích se nebude rozhodovat bez našeho souhlasu,“ dodalo hnutí ve svém prohlášení.
