Ukrajina usiluje o členství v Evropské unii a plánuje letos otevřít další fázi přístupových jednání. Podle odborníků by její vstup mohl nejen posílit postavení střední a východní Evropy, ale také přispět k reformám v rámci samotné EU. Přijetí velké a válkou zasažené země nicméně přináší i zásadní ekonomické, politické a bezpečnostní výzvy.Ukrajina podala oficiální žádost o členství v EU 28. února 2022, tedy jen čtyři dny po zahájení ruské invaze. O několik měsíců později, 23. června 2022, získala ve zrychleném procesu status kandidátské země – krok, který byl jak symbolickým vyjádřením podpory, tak strategickým signálem o budoucím směřování EU.
Po splnění reforem ve čtyřech klíčových oblastech schválila Evropská rada 14. prosince 2023 zahájení přístupových jednání. Ukrajinský prezident
Volodymyr Zelenskyj doufá, že další průlom nastane letos. Zaměřit se chce na otevření dalších vyjednávacích kapitol během polského a dánského předsednictví.
Ukrajina si přeje tento proces urychlit, průběh však závisí jak na jejích vnitřních reformách, tak na připravenosti EU a její ochotě k rozšíření. Ukrajina zároveň není jedinou zemí, která by chtěla do EU co nejrychleji vstoupit. Další kandidátské země – především státy západního Balkánu – se nacházejí v pokročilejší fázi přístupového procesu.
Navzdory těmto skutečnostem Zelenskyj na nedávném setkání se studenty Varšavské ekonomické školy (SGH) vyjádřil optimismus.
„Během polského předsednictví chceme otevřít několik vyjednávacích kapitol a v druhé polovině roku, během dánského předsednictví, další. Je to pro nás obrovská příležitost, vzhledem k tomu, že obě země Ukrajinu výrazně podporují,” prohlásil prezident.
Dvořák: Vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 by byl příjemným překvapením
Přelomový moment pro EU
„Integrace Ukrajiny do EU se stává jednou z rozhodujících geopolitických výzev 21. století. Má potenciál změnit nejen budoucnost Ukrajiny, ale i samotné EU – změnit rovnováhu sil v rámci bloku a posílit roli střední a východní Evropy,” uvádí se ve studii nazvané
Ukrajina na cestě do Evropské unie: Realita a vyhlídky ve světle polské zkušenosti. Publikaci vydal Varšavský podnikatelský institut (WEI) ve spolupráci s ukrajinským Institutem pro ekonomický výzkum a politické poradenství (IER).
Podle této analýzy by rozsáhlé území, velký počet obyvatel a hospodářský potenciál Ukrajiny mohly posunout politické těžiště EU směrem na východ. „Polsko by mohlo získat přirozeného spojence v klíčových otázkách, jako je udržování silných transatlantických vztahů a odpor vůči centralizaci EU,“ tvrdí autoři.
Vstup Ukrajiny by zároveň znamenal výrazné zvýšení rozpočtu EU. Analytici odhadují, že integrace země by mohla vyžadovat až 20% nárůst unijního rozpočtu, což by představovalo ročně desítky miliard eur pro strukturální fondy a kohezní politiku, tedy rozvoj evropských regionů.
Připojení k EU však představuje především velkou výzvu pro samotnou Ukrajinu. „Přistoupení není jen formální proces splnění kritérií – je to rozsáhlá institucionální, ekonomická a sociální transformace,“ uvádí se také v publikaci.
V tomto ohledu se mohou zdát zkušenosti Polska z doby před dvaceti lety obzvlášť relevantní. Jak však autoři upozorňují, vstup Ukrajiny se odehrává za jiných okolností a EU se od té doby výrazně vyvinula.
Vstup Ukrajiny jako impuls pro Unii
„Integrace Ukrajiny do EU by mohla být pro tento blok přelomová. Podnítí vnitřní reformy, revizi mnoha předpisů a zlepšení fungování mechanismů v rámci EU. Největšími přednostmi Ukrajiny jsou její energie a dynamika,” řekl při prezentaci studie
Tomasz Wróblewski, generální ředitel WEI.
Proces přistoupení Ukrajiny k EU také přirovnal ke vstupu Polska do EU v roce 2004. „Polsko bylo tehdy hybnou silou změn v Evropě. Věřím, že Ukrajina bude hrát podobnou roli. Měli bychom tento proces aktivně podporovat a usnadňovat,” vysvětlil.
Wróblewski rovněž poukázal na hospodářské výzvy, kterým Evropa v současné době čelí, a zdůraznil, že „tradiční průmyslová odvětví jsou dobře integrovaná a konkurenceschopná“.
Upozornil však, že evropská ekonomika se změnila a služby nyní tvoří dvě třetiny HDP. Unie navzdory tomu zatím nemá dobudovaný trh ani na úrovni 27 členských států – příkladem je směrnice o volném pohybu služeb, kterou ještě všechny země EU plně nepřevedly do praxe.
„Jedná se o závažný problém. Kapitálové trhy jsou více integrované v Asii než v Evropě,” poznamenal Wróblewski. S odkazem na zprávu Mezinárodního měnového fondu (MMF) zdůraznil, že další překážkou jsou nadměrné vnitřní předpisy EU.
„V průmyslu tvoří předpisy 45 % nákladů, zatímco ve službách dosahují až 110 %. To jsou obrovské překážky pro růst,” varoval expert. Jinými slovy, regulační požadavky mohou více než zdvojnásobit základní provozní náklady firem v sektoru služeb.
Aby EU tedy mohla i nadále zůstat konkurenceschopná, musí být v některých oblastech rozhodnější a v jiných flexibilnější.
„Pokud Ukrajinu začleníme do našich finančních systémů, může být hnací silou potřebných změn. EU se vždy vyvíjela v reakci na krize a právě teď čelíme geopolitické krizi, která vyžaduje naléhavé reformy,” zdůraznil Wróblewski.
Scale-up. Co to je a proč to Evropa neumí?
Posun v evropském těžišti
Přistoupení Ukrajiny bude pro Evropskou unii určitě výzvou, řekl
Maciej Drozd, ředitel Fóra pro energetiku a klima při Polském svazu podnikatelů a zaměstnavatelů (ZPP).
Jako příklad uvedl předpisy v rámci evropské Zelené dohody, které „jsou přizpůsobeny normám EU, ale ještě více úrovním Francie a Německa než střední Evropy“.
„Dojde k ověření reality, a to nejen v energetice. Ukrajina bude čelit ještě větším obtížím při přizpůsobování se zákonům EU než země, které přistoupily v roce 2004,” poznamenal.
Přesto se Drozd domnívá, že integrace Ukrajiny by neměla být vnímána jako zátěž, ale jako příležitost. „Spíše než problém je to šance posunout evropskou perspektivu z Paříže, Berlína a Říma dál na východ,“ zdůraznil.
Poučení z polské cesty
„Ukrajina se nyní zaměřuje především na implementaci předpisů EU,“ řekl
Ihor Bukowski, generální ředitel Institutu pro ekonomický výzkum a politické poradenství (IER).
Poznamenal také, že země EU uplatňují různé přístupy k zavádění zákonů a norem, což ale považuje za „přirozené a nevyhnutelné“.
„Regulace jsou nezbytné pro zajištění rovných podmínek. Některé z nich, například ty, které se týkají přechodu na energetiku a zelené ekonomiky, jsou povinné,” zdůraznil.
Přestože uznává, že regulace mohou být nepopulární, trvá na tom, že v některých oblastech jsou nezbytné. Příkladem je podle něj odvětví dopravy.
„Ukrajina může mít pocit, že některá pravidla EU plně neodpovídají její realitě, ale přizpůsobení je nezbytné,“ uvedl Bukowski.
Zdůraznil, že je naléhavě nutné, aby se Ukrajina zapojila do rozhodovacího procesu EU. „Právě teď aktivně nevytváříme budoucnost EU. Pro nás je však zásadní zapojit se do těchto diskusí co nejdříve. Polsko v tomto ohledu slouží jako důležitý příklad,” apeloval.
Při vzpomínce na vstup Polska do EU v roce 2004 dodal: „Někteří vysoce postavení politici tehdy označovali Polsko za ‚experiment‘ v oblasti evropské integrace. Dnes je Ukrajina v podobné situaci.”
Rekonstrukce Ukrajiny: Investice už proudí, bez bezpečnostních záruk to ale nepůjde
Nadcházející strukturální výzvy: od reforem po bezpečnost
Podle
Piotra Palutkiewicze, zástupce generálního ředitele WEI, je nutná rozsáhlá strukturální reforma ukrajinských institucí, zejména státní správy.
Poznamenal, že mezinárodní organizace někdy paradoxně transformaci Ukrajiny spíše neúmyslně brzdí, než aby jí pomáhaly. Přitahují totiž do svých struktur odborníky z Ukrajiny, kteří jsou ale více potřeba na samotné Ukrajině, kde by mohli pracovat právě na přibližování země k EU.
„Místo abychom ukrajinskou administrativu posilovali, oslabujeme ji,” varoval.
Palutkiewicz také vyjádřil pochybnosti o tom, jestli se může Ukrajina přizpůsobit unijním standardům běžnou cestou. „Ukrajina se bude pravděpodobně podobat Izraeli nebo Jižní Koreji – militarizovanému státu se systémem řízení, který se utváří na základě trvalé hrozby ze strany Ruska,“ uvedl.
„Ani po válce tato hrozba nezmizí. Ukrajina se nebude moci plně odzbrojit a soustředit se pouze na integraci do EU,” upozornil Palutkiewicz.
To by mohlo vyvolat debaty o tom, zda Ukrajina splňuje demokratické normy EU, a obavy z přílišné centralizace nebo dokonce částečného autoritarismu.
Palutkiewicz však zdůraznil, že osud Ukrajiny závisí především na válce: „Výsledek války rozhodne o všem – o její ekonomice, správě věcí veřejných, reformách a vstupu do EU. Vše závisí na tom, jak se válka vyvine a skončí.”
