Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen chce evropský „článek 4“ po vzoru NATO, Evropskou bezpečnostní radu i vlastní evropskou kapacitu pro strategickou obranu. Kanadě nabídla cestu k prvnímu „přidruženému členství“ v EU. Navrhla také zákaz sociálních sítí pro děti do 13 let, nový evropský rámec pro klimatickou odolnost a výrazné posílení evropských kapacit v oblasti umělé inteligence.
Evropa podle Ursuly von der Leyen vstupuje do období, v němž už nestačí pouze reagovat na krize. Musí být schopná jednat sama, rychleji a společně. Předsedkyně Evropské komise to dnes řekla v Evropském parlamentu ve svém projevu o stavu Unie.
„V tomto světě musí osud Evropy zůstat v rukou Evropanů,“ prohlásila.
Evropský „článek 4“
Jedním z nejvýraznějších návrhů je vytvoření mechanismu pro společnou reakci na hybridní útoky. Evropa podle von der Leyen potřebuje jasněji definovat, co se má stát například po rozsáhlém kybernetickém útoku, sabotáži nebo narušení vzdušného prostoru drony.
Navrhla proto evropský „článek 4“, respektive nouzový bezpečnostní protokol inspirovaný NATO. Pokud by jej některý členský stát aktivoval, všechny ostatní země by se podle její představy měly sejít. „Aby koordinovaly evropskou reakci. Aby zabránily další eskalaci. Aby zmírnily následky,“ popsala mechanismus.
Podle von der Leyen současné evropské struktury vznikaly pro jiný typ bezpečnostního prostředí. EU proto potřebuje nejen nový mechanismus, ale také vlastní „manuál“ pro hybridní hrozby.
Komise chce zároveň společně s vysokou představitelkou EU Kajou Kallas představit novou Evropskou bezpečnostní strategii.
Do bezpečnostní architektury chce von der Leyen zapojit také země mimo EU. Evropská komise proto představí návrh na vytvoření Evropské bezpečnostní rady, která by podle ní měla pravidelně spojovat evropské lídry s klíčovými partnery, jako jsou Kanada, Norsko, Ukrajina nebo Spojené království.
Právě Kanada má v nové evropské bezpečnostní politice sehrát mimořádnou roli.
Kanada jako první „přidružený člen“ EU?
Kanadský premiér Mark Carney seděl při projevu přímo v jednacím sále Evropského parlamentu. Von der Leyen se na něj obrátila přímo a nabídla mu posun ve vztazích mezi EU a Kanadou.
„Ráda bych s tebou tedy pracovala na tom, aby se Kanadě otevřela cesta k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU,“ řekla. Smlouvy EU v současné době neznají samostatný status „přidruženého člena“.
Unijní právo zná například dohody o přidružení. Článek 217 Smlouvy o fungování EU umožňuje uzavírat s třetími zeměmi dohody, které vytvářejí vzájemná práva a povinnosti, společné postupy nebo zvláštní vztahy. Nejde však o členství v Unii.
Von der Leyen dnes neupřesnila, jak by případné „přidružené členství“ Kanady právně vypadalo. Z jejího projevu tedy zatím není jasné, zda by šlo o nový typ dohody v rámci současných smluv, nebo o širší politický koncept, který by si vyžádal další právní řešení.
Předtím popsala plánovanou Alianci pro budoucnost, která má spolupráci s Kanadou rozšířit na obranu, Arktidu, energetiku, kritické suroviny, baterie, umělou inteligenci, kvantové technologie nebo kybernetickou a hospodářskou bezpečnost.
Evropsko-ukrajinský protiraketový systém
Další konkrétní návrh se týká Ukrajiny. EU chce s Ukrajinou vyvinout levný a modulární systém protiraketové obrany. Projekt má podle von der Leyen spojit ukrajinské zkušenosti z války s evropskými technologiemi a výrobní kapacitou.
Komise chce navíc zbývající prostředky programu SAFE využít pro nový program společných projektů evropských a ukrajinských společností.
EU zároveň plánuje zpřísnit prosazování stávajících sankcí proti Rusku, zejména s cílem omezit jejich obcházení.
Migrace: nový krizový rámec
V oblasti migrace chce Komise pokračovat v provádění Paktu o migraci a azylu. Zároveň ale reaguje na nedávné dění ve španělské Ceutě, kam vtrhly tisíce migrantů z Maroka.
Komise navrhne nový evropský rámec pro reakce na mimořádné situace, který by bylo možné aktivovat pouze při splnění přesně stanovených kritérií. V takovém případě by umožnil dočasně upravit některé standardní postupy. Šéfka Komise nespecifikovala jaké, spekuluje se nicméně například o dočasném pozastavení vydávání azylu.
Komise chce současně posílit Frontex, systémy včasného varování a návraty nelegálně pobývajících migrantů zpět do zemí, ze kterých přišli.
Děti do 13 let bez sociálních sítí
Jeden z nejkonkrétnějších návrhů přichází v oblasti digitálního světa. Komise zítra představí tzv. EU Kids Act, který má zásadně změnit pravidla pro děti na sociálních sítích. Von der Leyen využila projev o stavu EU k tomu, aby prozradila jeho hlavní náplň.
Pro děti do 13 let má platit zákaz používání sociálních sítí. Ve věku 13 až 15 let by mohly existovat pouze „miniúčty“ založené a kontrolované rodiči. U mladých ve věku 15 až 18 let mají platformy povinnost používat bezpečnější design.
Von der Leyen svůj návrh postavila na argumentu, že současné platformy jsou často navrženy tak, aby maximalizovaly čas, který na nich uživatelé tráví. Evropa podle ní nemá přijmout návykovost sociálních sítí jako něco nevyhnutelného. „Platformy budou muset prokázat, že jsou bezpečné,“ uvedla šéfka Komise.
Komise chce zároveň na podzim předložit širší akt o digitální spravedlnosti, který se nebude týkat pouze dětí, ale také návykového designu digitálních služeb obecně.
AI: Evropa chce vlastní výpočetní kapacitu
Umělá inteligence patřila mezi další zásadní témata projevu. Evropa podle von der Leyen potřebuje nejen pravidla pro AI, ale také vlastní infrastrukturu a schopnost technologii sama využívat. „Musíme zůstat ve hře. Protože to má zásadní význam pro naši nezávislost,“ uvedla.
Komise proto chce výrazně posílit evropskou výpočetní kapacitu a využít veřejné i soukromé peníze k investicím do evropských startupů a dalších firem.
Současně chce jednat s největšími laboratořemi vyvíjejícími nejpokročilejší AI modely. Von der Leyen chce diskutovat o bezpečnosti modelů, jejich hodnocení, ověřování i o tempu jejich vývoje.
Evropa se přitom podle ní nemusí snažit sama vytvořit nejpokročilejší model na světě. Mnohem důležitější je dostat AI do reálné ekonomiky – do továren, nemocnic, zemědělství, energetických sítí nebo obrany.
V listopadu proto Komise představí nové iniciativy pro pět oblastí: zdravotnictví, dopravu, zemědělsko-potravinářský sektor, vyspělou výrobu a obranu a vesmír.
Cílem je podle von der Leyen využít evropská data a průmyslové know-how k vytváření AI systémů přizpůsobených konkrétním evropským odvětvím. „Chceme umělou inteligenci s lidským faktorem,“ shrnula svou představu.
Klima: 100 nejzranitelnějších území
Klimatická část projevu se tentokrát soustředila především na adaptaci. Letošní požáry, vlny veder, sucho a úbytek vody podle von der Leyen ukázaly, že Evropa musí být lépe připravena na dopady změny klimatu.
„Nejde o zmírňování změny klimatu nebo o přizpůsobování se této změně. Potřebujeme obojí,“ řekla.
Komise příští měsíc představí nový rámec pro odolnost vůči změně klimatu, který má mimo jiné vytipovat 100 nejzranitelnějších evropských území a posoudit jejich rizika.
EU chce zároveň podporovat adaptační technologie – od plodin odolných vůči suchu přes protipovodňová opatření až po energeticky účinné chlazení.
Nově má vzniknout také Aliance pro pojištění klimatických rizik. Podle von der Leyen soukromé pojištění v Evropě nyní pokrývá pouze zhruba čtvrtinu škod způsobených katastrofami.
A protože letošní léto přineslo mimořádné vlny veder, Komise připraví také Evropský plán pro vlny veder. Ten má zahrnovat lepší systémy včasného varování, zdravotní připravenost nebo adaptaci měst.
Voda a požáry: nové evropské nástroje
Klimatická odolnost se má týkat také vody. Komise představí novou evropskou iniciativu pro vodu, která má řešit mimo jiné její nedostatek a stav infrastruktury.
Von der Leyen upozornila, že v evropských potrubích se kvůli únikům ztrácí téměř každý čtvrtý litr. Voda je přitom podle ní zásadní pro zemědělství, energetiku i průmysl.
Podobně chce EU posílit společnou reakci na lesní požáry. Komise proto nechala zkušené evropské hasiče a záchranáře připravit návrhy na posílení prevence a připravenosti. Jedním z možných řešení je budoucí evropský hasičský sbor.
Von der Leyen spojila klimatickou politiku přímo s otázkou evropské konkurenceschopnosti. Podle ní Evropa nemůže zůstat průmyslovou velmocí, pokud budou její ceny energií dlouhodobě příliš vysoké.
Řešením má být rychlejší elektrifikace. Komise chce do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny v evropské ekonomice. Podle odhadu von der Leyen by to mohlo snížit evropské náklady na dovoz fosilních paliv o 260 miliard eur ročně.
Čína: EU chce evropskou korporaci pro kritické suroviny
Další velká část projevu se týkala ekonomické bezpečnosti. Von der Leyen upozornila, že obchodní deficit EU s Čínou nyní dosahuje jedné miliardy eur denně.
Evropa je zároveň podle Komise u řady kritických surovin výrazně závislá na Číně. U některých z nich přesahuje závislost 80 %, u některých vzácných zemin dokonce 90 %.
Komise proto založí Evropskou korporaci pro kritické suroviny, která má pomoci s jejich společným nákupem a vytvářením strategických zásob.
Týkat se to má surovin potřebných pro elektromobily, čipy, baterie, čisté technologie i obranu.
Nový Kongres Evropy
Na úplném konci projevu přišla von der Leyen s méně praktickým, ale symbolickým návrhem.
Příští rok uplyne 70 let od podpisu Římské smlouvy. Komise proto svolá nový Kongres Evropy, který má přinést vizi evropské spolupráce pro další generaci.
„Potřebujeme ty nejpronikavější myšlenky – z celé Unie a z celého našeho kontinentu,“ uvedla von der Leyen na závěr projevu.
