Vládní koalice v novém státním rozpočtu škrtla 700 milionů korun, které byly dříve určené na zahraniční humanitární pomoc lidem v nouzi. Podle organizací, které tyto projekty spravují, tím vláda prakticky zničila český humanitární program.
„Sněmovna schválila pravdivý, úplný a reálný státní rozpočet. Přináší provozní úspory, nižší odvody pro OSVČ, vyšší platy nebo levnější elektřinu, díky které byla v lednu nejnižší inflace za devět let.“
Takto uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tiskovou konferenci po úspěšném hlasování poslanců v první polovině března. Zákon o státním rozpočtu 2026 schválila vládní koalice pohodlnou většinou, přičemž největším tématem byla výše schodku. Ten se nakonec zastavil na výši 310 miliard korun.
Na pozadí ale proběhly velké přesuny v rámci kapitol rozpočtu. Jedním z nejvýraznějších bylo navýšení financí pro sportovní aktivity, kterým vláda přidala 800 milionů korun. Podobnou částku naopak vláda v jiné kapitole ubrala – konkrétně v zahraniční humanitární pomoci, kde škrtla až 700 milionů korun. Na humanitární pomoc tak půjde až o 70 procent méně, než jak tomu bylo v loňském rozpočtu. Na tuto hrozbu humanitární organizace upozorňovaly už v únoru.
„Navrhované škrty v zahraniční humanitární a rozvojové pomoci České republiky představují zásadní riziko nejen pro lidi v krizových oblastech, ale i pro bezpečnost a mezinárodní postavení Česka,“ upozorňovala charitativní organizace Care Česká republika na začátku února.
Likvidace humanitární pomoci
Prezident Petr Pavel avizoval, že rozpočet vetovat nebude, rozdělení kapitol se tedy zřejmě nezmění a Česko přijde o významné financování zahraniční humanitární pomoci.
Redakce kontaktovala se žádostí o komentář ministra zahraničních věcí Petra Macinku (Motoristé), pod jehož rezort humanitární pomoc spadá. Ten na dotaz, jak na okleštěnou kapitolu o zahraniční pomoci reaguje, odepsal jen: „Maximum možného.“
Sdílnější byly ale české humanitární organizace, které rozhodnutím vlády přijdou o značnou část svého rozpočtu určeného pro pomoc lidem v nouzi. Třeba Člověk v tísni aktuální rozpočet označil za zničení českého humanitárního programu.
„Návrh státního rozpočtu, který de facto znamená likvidaci české humanitární, rozvojové a lidskoprávní zahraniční pomoci, byl bohužel schválen. Drastické škrty tvrdě zasáhnou životy stovek tisíc lidí, kteří na pomoc čekali a kterým byla v některých případech už přislíbena,“ upozorňuje Jan Mrkvička, ředitel pro rozvoj a pomoc organizace Člověk v tísni.
Pitná voda, zdravotní péče, vzdělávaní…
Podobně věc popisuje i další velká česká humanitární organizace Care Česko. Ta upozorňuje, že z humanitárních kapitol rozpočtu se financoval přístup k pitné vodě, zdravotní péči, nebo vzdělání pro statisíce lidí v konfliktních oblastech zasažených humanitárními krizemi.
„Rozhodnutím vlády tyto programy končí, lidé v některých regionech zůstanou bez základních služeb – například rodiny vysídlené válkou bez přístupu k pitné vodě, děti bez možnosti vzdělávání nebo senioři bez zdravotní péče,“ sdělila redakci Katarína Král, ředitelka pro strategii a fundraising v organizaci Care.
Mrkvička dodává, že Člověk v tísni z těchto prostředků financoval například léčbu podvyživených dětí v Kongu, pomoc nejchudším v Afghánistánu, podporoval návrat domů uprchlíků ze Sýrie nebo distribuoval pomoc v Gaze.
„Seznam zemí, kde pracujeme a kde lidé trpí v důsledku válek a přírodních katastrof, je bohužel dlouhý. Přitom se domnívám, že kdyby se do těchto míst dostali poslanci a poslankyně, kteří tyto škrty bez větší znalosti věci schválili, dobře by se jim pak nespalo,“ konstatuje Mrkvička.
Humanitární pomoc je v zájmu Česka
Prostředky, které humanitární organizace vynakládají v ohrožených regionech, nejsou podle Kataríny Král jen aktem solidarity. „Humanitární pomoc (…) pomáhá stabilizovat krizové regiony, předcházet dalším konfliktům a snižovat riziko nucené migrace. Z tohoto pohledu je zároveň investicí do bezpečnosti Evropy, včetně České republiky,“ upozorňuje.
„Je to příspěvek k naší bezpečnosti, k budování dobrého jména České republiky v zahraničí a k otevírání obchodních příležitostí,“ doplnil Mrkvička.
Mrkvička upozorňuje, že kromě humanitárních organizací se do pomoci zapojovaly i soukromé firmy nebo státní instituce, včetně české diplomatické služby.
„Tento celek vytvářel promyšlený systém, který za relativně malé prostředky výrazně posiloval dobré jméno Česka ve světě. I o to v důsledku kroku, který byl spíše ideologický než pragmatický, Česká republika přichází,“ upozorňuje ředitel v Člověku v tísni.
„Zahraniční pomoc patří mezi standardní nástroje zahraniční politiky vyspělých zemí. Její výrazné omezení oslabí postavení České republiky jako spolehlivého partnera a ohrožuje kontinuitu projektů i odborné know-how, které české instituce a organizace budovaly desítky let,“ doplnila Král.
Inspirace Trumpem?
Krok současné české vládní koalice výrazně připomíná krok druhé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po svém nástupu oznámil výrazné škrty v zahraniční pomoci a likvidaci organizace US AID, která zajišťovala humanitární pomoc po celém světě.
Někteří čeští politici se přitom sympatiemi k Donaldu Trumpovi a jeho politice netají. Patří k nim i Petr Macinka, který se nedávno s Trumpem osobně setkal a jako jeden z mála evropských politiků byl osobně přítomen na Trumpově inauguraci loni v lednu.
„Z americké strany je (pozvání na inauguraci) jistá ukázka toho, která skupina politických stran je jejich ideovým partnerem,“ reagoval tehdy Macinka na pozvání pro evropskou politickou stranu Patrioti pro Evropu, jejíž Motoristé jsou členem.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
