Je Evropa skutečně připravena na ozbrojený konflikt? V nejnovější epizodě podcastu East Flank debatují novináři z Česka, Lotyšska a Rumunska o bezpečnostní situaci a využití unijní obranné klauzule.
Jak země východního křídla podporují Ukrajinu? Podívejte se na infografiku.
Zákon o digitálních službách budí na politické scéně vášně. Česko se ocitlo mezi tlakem lobbistů a politiků, kteří zákon nazývají cenzurou, a mezi žalobou Evropské komise.
Vládní koalice v novém státním rozpočtu škrtla 700 milionů korun, které byly dříve určené na zahraniční humanitární pomoc. Podle organizací tím vláda prakticky zničila český humanitární program.
Evropská unie stojí před další bezpečnostní hrozbou. Po izraelských a amerických úderech na Teherán a následné íránské odvetě…
Prezident Petr Pavel odjel na plánovanou dovolenou do Španělska. Přestože ji trávil na motorce, jeden z představitelů dezinformační scény si vymyslel, že prezident je ubytovaný v luxusním hotelu. Expert vysvětluje, že dezinformace měla profesionální charakter.
Druhé prezidentské období Donalda Trumpa zasadilo transatlantické spolupráci citelnou ránu a tradiční atlantisté ve východní Evropě nyní hledají způsob, jak se k nové situaci postavit.
Touha amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko vyvolala v Evropě rozruch. Jaké ze zemí východního křídla EU Grónsko jasně podpořily?
V Česku neexistuje psané pravidlo, který ústavní činitel by měl být šéfem národní delegace na nejvyšším setkání Severoatlantické aliance. Podle experta ale platí nepsaná dohoda, že zatímco v Evropské unii reprezentuje Česko předseda vlády, na půdě NATO je to prezident.
Evropská unie po ruské invazi na Ukrajinu výrazně navýšila obranné výdaje a otevřela firmám nové finanční programy. Zatímco část českého průmyslu kritizuje jejich pomalost a složitost, europoslanci tvrdí opak – nástroje jsou podle nich jednoduché a přehledné.
Česká vláda zvažuje zásadní přestavbu financování veřejnoprávních médií. Pokud vláda skutečně zruší koncesionářské poplatky a přesune média pod státní rozpočet, může tím otestovat hranice evropského nařízení o svobodě médií, které má chránit jejich stabilitu a nezávislost.
Redakce ze zemí východního křídla EU přínáší EastFlank podcast. Redaktoři každý měsíc proberou témata důležitá pro region a EU – tentokrát o energetice. Proč jsou ceny elektřiny tak vysoké? A jak ruská invaze na Ukrajinu změnila hru?
Redakce ze zemí východního křídla EU přínáší EastFlank podcast. Redaktoři každý měsíc proberou témata důležitá pro region a EU – tentokrát boj proti dezinformacím. Jak se země na východním křídle vyrovnávají s touto výzvou? Berou dezinformace vážně ti, kteří jsou u moci?
Dezinformace a zahraniční manipulace s informacemi považuje 28 % Čechů za jednu z nejzávaznějších hrozeb pro demokracii. Co si myslí lidé v ostatních zemích východního křídla EU? Podívejte se na infografiku:
Před rokem zastavil americký prezident Donald Trump většinu zahraniční pomoci Spojených států. Evropa se snaží alespoň částečně zaplnit vzniklou mezeru, sama ale čelí rozpočtovým škrtům a politickému odporu vůči pomoci.
Velvyslanci členských států Evropské unie v pátek ráno podpořili dlouho vyjednávanou obchodní dohodu mezi EU a jihoamerickým sdružením Mercosur. Tento krok otevírá cestu ke konečné ratifikaci dohody, jejíž vyjednávání trvalo více než 25 let.
Ruská invaze na Ukrajinu obrátila energetickou politiku východního křídla EU naruby. To, co mělo být postupnou zelenou transformací, se změnilo v boj o bezpečné dodávky, zvládnutelné ceny a stabilitu. Jak si v této zátěžové zkoušce vedlo devět zemí regionu?
Ruská agrese na Ukrajině odhalila, jak moc energetika souvisí s bezpečností nebo hospodářskou konkurenceschopností. Jak se liší energetický mix zemí „východního křídla EU“ v porovnání s rokem 2014? Podívejte se na infografiku.
