Hrad, Černínský palác i Senát
Stěžejní část pražského summitu se bude konat v průběhu pátku na ministerstvu zahraničních věcí, v Černínském paláci. Už v průběhu čtvrtka ale proběhne společné jednání a tisková konference premiéra Petra Fialy (ODS, ECR) a Stoltenberga ve Strakově akademii.Poté budou kroky generálního tajemníka směřovat o několik ulic vedle, do Senátu, kde se zúčastní debaty věnované 75letému výročí existence NATO pod záštitou předsedy senátu Miloše Vystrčila (ODS, ECR). Akce se budou účastnit také ministr zahraničí Lipavský, ministryně zahraničí Finska Elina Valtonen a ministr zahraničí Polska Radosław Sikorski.V průběhu pozdějšího odpoledne pak proběhne bilaterální jednání mezi Stoltenbergem a prezidentem Petrem Pavlem. Hrad již dříve oznámil, že prezident plánuje generálnímu tajemníkovi udělit státní vyznamenání, Řád Tomáše Guariga Masaryka III. třídy.Setkání s prezidentem Pavlem, jakožto bývalým předsedou vojenského výboru NATO i mezinárodně uznávanou autoritou v oblasti bezpečnosti, zároveň kolem čtvrteční páté hodiny odstartuje celou ministeriádu.https://x.com/stephanecrouzat/status/1795364493826121933?s=46&t=Kxfp_FfPh4x_eYlbM_3XDQJde o důležitý symbol, že Česko je silným členem aliance a že se chce podílet na formování mezinárodního prostředí, zdůraznil diplomatický zdroj. Stejně se na věc dívá i analytik Ústavu mezinárodních vztahů Matúš Halás. „Je to ocenění práce české diplomacie a reputace, kterou si získala například iniciativou ohledně dodávek munice Ukrajině z třetích zemí,“ uvedl pro redakci.Fakt, že se těžištěm dění Severoatlantické aliance stane Pražský hrad, v sobě navíc skrývá silnou historickou paralelu s rokem 2002. Tehdy na Hradě vítal hlavy členských zemí NATO prezident Václav Havel.Nepsané téma: udržitelná podpora Ukrajiny
Symbolika ale spočívá i v historické zkušenosti Česka.„Lidé v Česku dobře vědí, co dokáží ruské tanky,“ připomněl ve svém středečním videu britský velvyslanec v ČR Matt Field. „Takže Praha je ideálním místem pro vyburcování dalšího společného postupu proti ruskému imperialismu,“ okomentoval.Přestože témata k jednání nejsou pevně stanovená, tím hlavním by měla být právě podpora Ukrajiny. Přesněji řečeno, protivzdušná obrana i udržitelnost a lepší koordinace další podpory. Ať už by se týkala dodávek munice nebo například tréninku ukrajinských vojáků.Aktuálně existuje mezi členy aliance řada iniciativ. Mezi nimi například ta česká, která by měla dodat Ukrajině první nakoupenou munici během června. Další aktivity vyvíjí skupina zemí označovaná jako Rammstein nebo Lotyšsko. To si dalo za cíl dodat Ukrajině do příštího jara milion dronů.Přestože tyto iniciativy samostatně fungují dobře, chybí jim institucionální zakotvení pod NATO.Předmětem debat ministrů by se tak mohla stát lepší koordinace iniciativ, aniž by jim to ubralo na akceschopnosti. Je to totiž právě NATO, které má dostatečné know-how i nástroje k tomu jednak efektivně Ukrajině pomoci, jednak rovnoměrně zapojit všechny členy aliance.K tomu vyzval v rozhovoru pro server Euractiv.com i Jan Lipavský. Podle něj by měl být současný přístup, kdy se opatření přijímají ad hoc, nahrazen zastřešující strategií zadržování Ruska v rámci NATO. „Součástí zadržování Ruska je také logicky podpora práva Ukrajiny bránit se ruské agresi,“ dodal ministr.Ministr @JanLipavsky hostí tento týden v Praze 🇬🇧 lorda Camerona a další ministry zahraničí zemí NATO.
— Matt Field (@MattFieldUK) May 29, 2024
Proč je tento summit tak důležitý?#WeAreNATO | @mzvcr pic.twitter.com/pVMhUy2b0A
Pro a proti koordinace pod záštitou NATO
Výraznější zapojení aliance a zastřešení samostatných iniciativ je ale politicky velmi citlivé. Podle některých členů – včetně USA – totiž hrozí, že by takové rozhodnutí mohlo Rusko vykládat jako přímé zapojení NATO do konfliktu.Poskytnutí záštity by mohlo v praxi znamenat například jmenování zvláštního koordinátora a pracovní skupiny, kteří by měli organizaci na starosti, připomíná bývalý asistent generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování Heinrich Brauss. A tím pádem by takový krok bylo možné číst jako otevírání dveří Ukrajině do aliance.Podle jiných členů, včetně Česka, je naopak namístě nabídnout Ukrajině maximální možnou podporu. A to včetně lepší organizace dodávek munice. Díky organizaci skrze NATO by totiž existoval například lepší přehled o vojenském inventáři zemí aliance. A zároveň by bylo možné efektivněji rozložit zátěž podpory Ukrajině mezi všechny členy, ať už by šlo o dodávky munice, nevojenské pomoci nebo trénování ukrajinských vojáků, komentuje Brauss.Navíc, pokud Ukrajina válku prohraje, bude to znamenat vývoj v zásadní neprospěch aliance, připomíná analytik Halás. „NATO zde plní logickou úlohu koordinační platformy, protože jde o obrannou alianci a v případě ruského vítězství by to zásadním způsobem ovlivnilo bezpečnost jejích členských zemí.“Členové aliance podle něj dokonce ani nemají příliš na výběr. „Buď to (poskytovat pomoc s koordinací různých forem podpory – pozn. red.) bude NATO dělat, nebo bude slepě přihlížet, jak jsou ohrožovány životní zájmy jeho členských zemí. Životním zájmem členských zemí NATO je udržet nejagresivnějšího aktéra v Evropě na distanc.“Právě o tom, co je a co není účast ve válce na Ukrajině, se již nyní vede mezi zeměmi aliance poměrně zapálená diskuze. Nejvýrazněji ji rozproudil samotný Stoltenberg, když v minulém týdnu označil za legitimní použití zbraní, dodaných zeměmi NATO, na cíle na území Ruska.Názory se mezi členy aliance hodně různí. Zatímco Česko nebo Francie vyjádřily podporu tomu, aby Ukrajina mohla zasahovat například děla nebo muniční sklady na ruském území, Spojené státy americké jsou zásadně proti.Rozhovory vedené na toto téma ale budou, stejně jako v případě jiných otázek, především oťukáváním. A připravováním půdy pro jednání na prezidentské a premiérské úrovni ve Washingtonu.🚨 BREAKING : Macron just announced France SUPPORTS hitting military sites used to bomb Ukraine IN RUSSIA ! This is HUGE, the first time a major Nato member has the balls to do it.
— Le Zelenskyste 🇫🇷🇺🇦 (@VolodimirZelen1) May 28, 2024
Congrats, Macron 🇫🇷 ! And Joe Biden, what the HELL are you waiting for ?! #LetUkraineStrikeBack ! pic.twitter.com/B4q8YtelXB
Příslib další podpory? Zásadní byla zejména ta z USA
Možným výsledkem neformálního jednání by se mohlo mimo jiné stát také oznámení dohody na dalších dodávkách podpory. Nešlo by ale o žádný radikální průlom, a to navzdory dřívějšímu varování Stoltenberga, podle kterého Ukrajina zažívá „nejtěžší období od prvních dnů a týdnů války“.„Nové formy podpory Ukrajiny jsou oznamovány prakticky každý týden. Naposledy to udělalo Španělsko a Belgie. Pokud se také něco oficiálně oznámí na ministeriádě, myslím, že to jen logicky zapadne do celkového trendu vycházejícího z pocitu akutní nutnosti další podpory,“ komentuje Halás.Zásadní pro rychlou pomoc Ukrajině v těchto těžkých týdnech podle něj bylo především rozhodnutí amerického Kongresu o dalším velkém balíku podpory. „V momentě, kdy k jejímu schválení došlo, dodávky už byly připravené na okamžité dodání a situace se začala poměrně rychle stabilizovat.“Ruská armáda tak podle něj svou šanci zřejmě promarnila. „To neznamená, že ta situace je z pohledu Ukrajiny jednoduchá. Ale je tam alespoň perspektiva stabilizace a zlepšení, což je mnohem více, než bylo realitou ještě před pár týdny,“ dodává.“It is the most difficult time in this war since the first days and weeks of the war” in Ukraine, says NATO Secretary General @jensstoltenberg. He’s arguing for Ukraine to be permitted by allies supplying weapons to strike Russia inside their territory: “Self-defense includes… pic.twitter.com/i7cmaZebcj
— Christiane Amanpour (@amanpour) May 28, 2024
Ministři jméno nového generálního tajemníka hledat nebudou
Před začátkem neformálního setkání ministrů zahraničí se hojně spekulovalo, zda budou ministři diskutovat i téma Stoltenbergova nástupce. O tom by měli členové aliance oficiálně rozhodnout během červencového summitu. Na jménu nového generálního tajemníka se musí podle smluv jednomyslně shodnout všech 32 států. Bitva o jméno příštího generálního tajemníka se ovšem svádí už řadu měsíců. Výběr se totiž podobá tanci na minovém poli a u kandidátů se hodnotí celá řada kritérií. Z hlediska geografie je nepsaným pravidlem, že generální tajemník je vždy z Evropy. Nikdo z doposud sloužících tajemníků ale nepocházel ze střední a východní Evropy, a řada kritiků proto volala a volá po tom, aby příští tajemník vzešel právě odtud. Kandidát by navíc měl pocházet ze země, která poctivě plní závazky vyplývající z členství, zejména výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Dalším z kritérií je i gender – v čele NATO totiž ani jednou nestála žena.Často skloňované jméno, které by všechna tato kritéria splňovalo, je estonská premiérka Kaja Kallas. Ta se však na jaře letošního roku kandidatury vzdala a veřejně podpořila nizozemského premiéra Marka Rutteho. Právě Rutte je nejžhavějším kandidátem na post tajemníka. Podporu mu totiž vyjádřily už dvě třetiny členských států, a to navzdory tomu, že z vyjmenovaných neformálních kritérií nesplňuje s výjimkou evropanství ani jedno. Ruttemu ale bude stát v cestě ještě jeden vyzyvatel – rumunský prezident Klaus Iohannis. Ten svou kandidaturu oznámil až v březnu a sám ji odůvodnil „pragmatičností“, splňoval by totiž zeměpisné kritérium. Jeho šance jsou však mizivé, zatím jej podpořilo pouze Maďarsko. Proto se nyní množí spekulace o možném konci jeho kandidatury.Předtím, než padne finální rozhodnutí, předchází volbě dlouhé období jednání za zavřenými dveřmi. Podle zvyklostí během nich svou pozici nastíní hlavní vojenské mocnosti NATO, tedy USA, Francie, Německa, Velké Británie a Itálie. Potom se během uzavřených konzultací zástupci zemí NATO shodnou na finálním jménu. „V podstatě jediným kandidátem je v současnosti už jen nizozemský premiér Mark Rutte. Podporu mu vyjádřily už všechny klíčové země včetně USA,“ usuzuje Halás.Podle Haláse je o jménu už rozhodnuto a stane se jím právě Rutte. „Můžeme litovat, že funkce zase skončí u muže ze západní Evropy a ze země, která dlouhodobě nedává 2 % HDP na obranu. Ale bohužel taková je realita alianční politiky, která je založená na nutnosti konsensu všech členských států.“Jméno budoucího generálního tajemníka se tak zřejmě předmětem vášnivých diskusí v pražských kuloárech nestane.I decided to enter the competition for @NATO SG position and I assume this candidacy with full responsibility on behalf of Romania. 🇷🇴 is a pillar of stability & security in the region and it is time to assume an even greater responsibility within the Euro-Atlantic leadership. pic.twitter.com/VqPe8x8fgc
— Klaus Iohannis (@KlausIohannis) March 12, 2024