Prohlubující se potíže evropské zahraniční politiky, od problémů s financováním Ukrajiny až po nejednotnou reakci na válku s Íránem, zvyšují tlak na zásadní reformu toho, jak Evropská unie dělá svou diplomacii. Unijní experti, diplomaté i zákonodárci hovoří o neschopnosti EU přijímat jednotná rozhodnutí, ať již jde o půjčku pro Kyjev či o sankce vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu, což vede k systémové paralýze, napsal bruselský server Politico.
Nejde ale jen o to, co se děje uvnitř nynější sedmadvacítky. S vyhrocujícím se konfliktem na Blízkém východě, pokračující ruskou válkou na Ukrajině a napjatými transatlantickými vztahy diplomaté varují, že EU riskuje vlastní odstavení na vedlejší kolej v době, kdy se geopolitická rozhodnutí přijímají rychleji, než je unijní systém schopen zvládnout.
Patová situace vede k frustraci a rostoucí skupina zemí v čele s Německem a Švédskem začíná tlačit na výrazné omezení nebo úplné zrušení národních vet, které umožňují jedné zemi blokovat společné kroky.
„Měli bychom zrušit princip jednomyslnosti v zahraniční a bezpečnostní politice EU ještě před koncem současného legislativního období, abychom byli schopni lépe jednat na mezinárodní scéně a abychom se chovali skutečně dospěle,“ uvedl v sobotu německý ministr zahraničí Johann Wadephul. „Všechny zkušenosti z posledních týdnů týkající se pomoci Ukrajině a sankcí proti Rusku to potvrzují,“ dodal.
Švédský premiér Ulf Kristersson již v březnu uvedl, že diskuse o používání hlasování kvalifikovanou většinou při přijímání rozhodnutí v zahraniční politice se mezi lídry „znovu objeví“.
Tlak přichází v době, kdy Maďarsko – necelý týden před parlamentními volbami 12. dubna – blokuje zásadní unijní rozhodnutí, včetně půjčky Kyjevu ve výši 90 miliard eur, což zvyšuje obavy v dalších metropolích, že výsledky zahraniční politiky EU mohou být rukojmím politiky domácí. I kdyby premiér Viktor Orbán o moc po volbách přišel, diplomaté varují, že základní problém přetrvá, protože jednomyslnost umožňuje jakékoli vládě začít určitá témata blokovat.
„Existují vážné problémy v tom, jak přijímáme rozhodnutí,“ řekl serveru Politico španělský socialistický europoslanec Nacho Sánchez Amor, který působí ve výboru Evropského parlamentu pro zahraniční záležitosti. „Každý měsíc se objeví nový problém, který tento trend zdůrazňuje. Musíme reagovat,“ dodal.
Jiná skupina zemí – včetně Francie, Belgie a menších členských států, které se obávají, že by byly přehlasovány – naopak podporuje zachování práva veta a tvrdí, že je klíčové pro národní zájmy. „Otevřít nyní debatu o pravidlech jednomyslnosti v Evropě by podle mě byla nejrychlejší cesta, jak se dostat do vážných problémů,“ řekl nedávno novinářům belgický premiér Bart De Wever.
V jednom bodě se však téměř všechny evropské metropole shodují: systém nefunguje, poznamenalo Politico.
„Podívejte se na sankce vůči osadníkům na Západním břehu – to je naprostá katastrofa,“ uvedl nejmenovaný vysoce postavený unijní úředník v souvislosti s široce podporovanými plány na uvalení sankcí na extremistické izraelské osadníky. Krok ale blokuje opět Maďarsko. „Máme 26 zemí z 27 pro, dokonce i Německo je pro, ale nemůžeme nic dělat kvůli jediné zemi,“ dodal tento zdroj.
V zákulisí se už vedou nejrůznější diskuse. Podle jiného z diplomatů dochází k „neformálním rozhovorům na vysoké úrovni“ mezi velkými členskými státy, které zkoumají možné změny, včetně posílení významu zahraniční politiky při jednáních na úrovni velvyslanců států při EU a reformy Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) s cílem zlepšit rozhodování.
Pro mnohé je skutečným problémem jednomyslnost. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz se ale v této otázce neshodují. Podobu debaty tak ovlivňují zejména think-tanky a politické strany.
Středopravá Evropská lidová strana (EPP) předložila návrhy na přetvoření struktury zahraniční politiky EU. Ve svém manifestu pro rok 2024 vyzvala k nahrazení šéfa unijní diplomacie „ministrem zahraničí EU, který by byl zároveň místopředsedou Evropské komise“, a k vytvoření Bezpečnostní rady, která by zahrnovala i partnery jako je Británie, Norsko a Island.
Myšlenka zahrnutí unijní diplomatické služby EEAS do Evropské komise má určitou podporu „zejména v kabinetu předsedkyně Komise“, uvedl jeden z diplomatů. Všichni s tím ale nesouhlasí. A zdůrazňují právě problém jednomyslnosti. „Základní problém se nezměnil, základním problémem zahraniční politiky je jednomyslnost,“ citovalo Politico nejmenovaný unijní zdroj. „Můžete vytvořit tisíc institucí, ale dokud máte jednomyslnost, nikdy to nemůže fungovat správně,“ dodal.