Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost. Investice do výzkumu a inovací jsou nezbytné pro budoucnost Evropy. Přispívají k tomu, aby byla EU lepším místem pro život a práci. Přinášejí nové výrobky a služby, zkvalitňují zdravotní péči nebo bezpečnost. Výzkum a inovace také poskytují poznatky k odstranění naléhavých problémů jako je např. změna klimatu, výskyt eboly nebo uprchlická krize. „Jestliže chce Evropská unie být konkurenceschopnou a držet se na špici celosvětového výzkumu a vývoje, musí do této oblasti i nadále směřovat finanční prostředky,“ zdůraznila Tereza Hrtúsová z EU Office České spořitelny. Pro příští programové období 2021-2027 navrhla Evropská komise vyčlenit 100 miliard eur na výzkum a inovace.

Česká věda a výzkum příliš závisí na penězích zvenčí. Zlepšit by se měla i spolupráce firem a vědců

Vznikne nový program „Horizon Europe,“ který naváže na úspěch stávajícího programu „Horizon 2020,“ jehož cílem je nadále rozvíjet evropský výzkumný prostor. „Investovat do výzkumu a inovací znamená investovat do budoucnosti Evropy. Finanční prostředky Evropské unie umožnily týmům z mnoha zemí a vědeckých disciplín spolupracovat a činit objevy, o kterých se nám ani nezdálo, čímž se Evropa stala v celosvětovém měřítku špičkou ve výzkumu a inovacích,“ uvedl Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost. „Program Horizon Europe má na tento úspěch navázat a nadále zlepšovat život občanů i celé společnosti,“ dodal.

Investice do budoucnosti

Komise chce navýšit financování do výzkumu a inovací a stanovit nové cíle, které zajistí EU vedoucí postavení. „Program Horizon 2020 je jedním z největších úspěchů Evropy, ale nový program Horizon Europe míří ještě výše,“ sdělil Carlos Moedas, komisař pro výzkum, vědu a inovace. „Abychom posílili celosvětové vedoucí postavení EU v oblasti vědy, chceme v rámci tohoto programu navýšit financování Evropské rady pro výzkum a stanovením nových ambiciózních cílů pro unijní výzkum opětovně zapojit občany. V zájmu modernizace financování průlomových inovací v Evropě také navrhujeme vytvoření nové Evropské rady pro inovace,“ dodal.

Přechod na obnovitelné energie se musí řídit podle občanů, ne energetických firem, říkají autorky Atlasu energie

Novinkami v programu Horizon Europe jsou:

1. Evropská rada pro inovace, která by měla sloužit jako kontaktní místo, které přenese nejslibnější technologie s velkým potenciálem do praxe a napomůže začínajícím podnikům rozšiřovat jejich nápady. Nová Evropská rada pro inovace určí inovace, která mají velký potenciál vytvářet nové tržní příležitosti, a poskytne jim podporu skrze financování.
2. Nové celounijní výzkumné a inovační cíle s vysokou mírou ambicí a evropskou přidanou hodnotou. Nové cíle budou napomáhat řešit otázky týkající se každodenního života a jeho problémů, např. boj proti rakovině, oceány bez plastů apod.
3. Maximalizace inovačního potenciálů napříč EU bude zaměřena na členské státy, které ve snaze využít co nejlépe svůj výzkumný a inovační potenciál zaostávají. Kombinování finančních prostředků bude umožněno skrze nové synergie se strukturálními fondy a Kohezním fondem.
4. Větší otevřenost. Nová zásada „otevřené vědy“ umožní přístup k publikacím a údajům, což pomůže vytvořeným výsledkům proniknout na trh a zvýšit jejich inovační potenciál.
5. Nová generace evropských partnerství a širší spolupráce s ostatními programy EU. Dojde k zefektivnění počtu partnerství, která EU společně programuje nebo spolufinancuje, aby se zvýšila efektivnost a dopad při dosahování politických priorit EU. Podpořeno bude i propojení s dalšími programy v rámci kohezní politiky, Evropského obranného fondu nebo programu Digitální Evropa.

Novinkou je i zjednodušení pravidel a snaha o snížení administrativní zátěže pro příjemce prostředků i správce programů. Nový program bude prováděn skrze tři pilíře. 

Bude program Horizon Europe úspěšný jako jeho předchůdce?

Schválení víceletého finančního rámce do jara 2019 je klíčové pro hladký přechod z programu Horizon 2020 na program Horizon Europe. Průběžné hodnocení programu Horizon 2020 ukazuje, že splňuje to, co se od něj očekávalo – vytváření pracovních míst, řešení společenských výzev a zlepšování kvality života lidí. „Již v prvních letech svého fungování dosáhl či překročil vytyčené cíle v několika oblastech,“ uvedla pro EURACTIV.cz Tereza Hrtúsová. „Jedná se například o příspěvek programu k rozvoji udržitelnosti či podpoře malých a středních podniků, které jsou inovativní,“ dodala. Horizon 2020 je atraktivní a relevantní program pro účastníky z různých institucí v Evropě i mimo ni. Právě možnost spolupráce výzkumných týmů napříč EU, výměny a srovnávání výsledků jejich projektů považuje ekonomka České spořitelny za největší přínos programu Horizon 2020. „Navíc na přípravu žádosti o získání prostředků v rámci Horizonu 2020 můžeme nahlížet jako na „trénink“ pro budoucí získávání dotačních prostředků, kdy se bude daleko více brát zřetel na projekty s evropskou přidanou hodnotou,“ zdůraznila. Zúčastněné strany vyjadřují velkou spokojenost se současným programem, což dokazuje i trvalý zájem o vysoce konkurenční výzvy. Do května 2018 podpořil program více než 18 000 projektů za více než 31 miliard eur. Program Horizont 2020 ukázal pružnost v reakci na vyvíjející se politické priority, jako je migrace a mimořádné události jako jsou např. epidemie eboly nebo viru zika. Výzkum a inovace představují hnací sílu pro dvě třetiny hospodářského růstu Evropy. Dokonce i v případě, že program Horizon 2020 představuje méně než 10 % celkových veřejných výdajů na výzkum a vývoj v EU, makroekonomické modely předpokládají, že do roku 2030 bude mít socioekonomický dopad řádově 600 miliard eur a 179 000 pracovních míst.

Železná opona rozděluje EU na poli vědy

Vzhledem k nedávnému hodnocení programu Horizon 2020 se stále více stává zřetelným rozdíl na poli výzkumu a inovací mezi tzv. novějšími a staršími státy Evropské unie. Nové státy EU-13 (vstup do EU po roce 2004) využívají mnohem méně prostředků z programu Horizon 2020 a obecně mají problém s dosahováním excelentních výsledků. Jedním z důvodů je i složitost projektové žádosti. Proto mnoho z nových členských států raději volí jako způsob financování právě dotace. Míra excelence zemí EU-13 je nízká. Dá se měřit několika způsoby. Hlavním je počet získaných grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Dalším indikátorem je podíl publikací, které jsou zařazeny do žebříčku top 10 % nejcitovanějších publikací na světě. Problémem je odliv výzkumníků do zahraničí.  I když získaly státy EU-13 v rámci programu Horizont 2020 o 30 % prostředků více než z předchozího programu, více než polovina peněz nadále směřuje do skupiny 5 států – Německo, Španělsko, Velká Británie, Francie a Itálie. Nejaktivnějším státem EU pak byla Velká Británie, která získala 12,4 % z celkového počtu projektů. S podílem vyšším než 10 % následovala Itálie společně s Německem a Španělskem. Česká republika si ve srovnání s ostatními státy EU vede v oblasti participace na programu Horizont 2020 špatně. Podíl ČR na celkovém počtu návrhů jen těsně přesahuje 1 % a i úspěšnost je podprůměrná a pohybuje se okolo 14 %. „Naše nízká účast není dána tím, že bychom neměli kvalitní vědecká pracoviště, ale nízkým zájmem o celoevropský výzkum. Rovněž nemáme tak rozsáhlé zkušenosti s psaním návrhů projektů v rámci rámcových programů, jako Velká Británie, Francie či především Německo,“ vysvětlila Hrtúsová. Prostor pro zlepšení programu Horizon Europe existuje. „Měla by být posílena provázanost s ostatními programy a fondy EU. Stejně jako doposud by se také i nadále mělo pracovat na zjednodušení celého procesu financování projektů ze strany EU a zlepšení zprostředkovávání informací veřejnosti,“ uvedla ekonomka České spořitelny. S návrhem, jak rozdíl mezi východní a západní části EU na poli vědy vyřešit přišel rumunský europoslanec Dan Nica, který navrhl do programu zakomponovat regionální kvóty. Navrhuje např. přísnější pravidla pro přístup k finančním prostředkům pro vědce ze zemí mimo EU, především těch neevropských. Problém vidí zejména v podpoře čínských vědců. S návrhem rumunského europoslance nesouhlasí rektoři středoevropských univerzit (Univerzita Karlova, Eötvös Loránd University v Budapešti, University of Ljubljana, University of Tartu, University of Belgrade, University of Zagreb a University of Warsaw.), kteří chtějí, aby hlavním kritériem pro rozdělování prostředků byla nadále excelence. Bohužel zde stále platí, že pomyslná hranice železné opony existuje a východní státy ve výzkumu a vývoji oproti západním zemím zaostávají. „Zcela zřetelné to je například při pohledu na žebříček European Innovation Scoreboard, který každým rokem hodnotí státy EU dle jejich inovační výkonnosti. Západní a severské státy se řadí mezi vynikající a silné inovátory, zatímco státy východní a jižní Evropy mezi umírněné či slabé inovátory,“ potvrzuje Hrtúsová.