Čech Martin Špolc získal významnou ředitelskou pozici v Evropské komisi
Významnou pozici v Evropské komisi získal další český zástupce. Martin Špolc se stane jedním z ředitelů Generálního ředitelství pro výzkum…
Významnou pozici v Evropské komisi získal další český zástupce. Martin Špolc se stane jedním z ředitelů Generálního ředitelství pro výzkum…
Evropská výzkumná agentura (ERC) ocenila 57 vědeckých týmů a rozdělila jim granty v celkové hodnotě 571 milionů eur (14,4 miliardy Kč). Mezi výzkumníky, kteří společně se zahraničními kolegy prestižní granty získali, jsou i dva Češi.
Jak se věda a výzkum podílejí na řešení aktuálních globálních výzev, jako je pandemie covidu-19, změna klimatu nebo zajištění dostatku energií? Jak podpořit výzkumné infrastruktury napříč Evropou tak, aby přinášely společnosti užitečné výstupy?
Bez výzkumu a inovací není možno zajistit zásadní pokrok v našich ekonomikách a našem každodenním životě, řešit nepředvídané krize ani budovat odolné společnosti, píší v komentáři evropská komisařka Marija Gabrielová a poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová.
Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.
Premiéři a prezidenti zemí EU se včera sešli v Bruselu, aby zde projednali nejdůležitější témata a výzvy, kterým Unie v současné době čelí. Kromě celonočního hledání kompromisu v otázkách migrace se Evropská rada zaměřila i na hospodářskou politiku.
Letošní doporučení Evropské komise upozorňují na nízké platy českých učitelů a nezaměstnanost znevýhodněných demografických skupin. Dokument se mimo jiné zaměřuje i na udržitelnost českého důchodového systému a na nedostatky české vědy a výzkumu. Co si o tom myslí čeští odborníci?
ČR se bude muset vyrovnat s několika výzvami v oblasti vědy a výzkumu. Patří mezi ně závislost na evropských dotacích a potřeba udržet provoz center, která vznikla za peníze z EU. Posílit by se měly vazby podniků a vědecké sféry.
Podle českého ministra zemědělství v demisi je nutné, aby byl výzkum afrického moru prasat centrálně koordinovaný Evropskou komisí. Jedná se totiž o celoevropský problém.
Při realizaci projektů se dnes v EU klade důraz na kontrolu formálních záležitostí. Například v USA se ale soustředí hlavně na výsledky. Pokud jsem slíbil postavit novou výrobní halu, nezáleží na tom, jak jsem ji postavil, ale zda skutečně začne vyrábět a zaměstnávat lidi, říká v rozhovoru Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.
Peníze z Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat investice, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti.
Snížit administrativní zátěž pro podnikatele, zajistit udržitelnost důchodového systému nebo zkvalitnit vědu a výzkum. I letos předložila Evropská komise Česku doporučení pro reformy, které mohou posílit jeho hospodářství. Jak se na vybraná témata dívají čeští odborníci?
Evropská rada dnes v Bruselu potvrdila závěry pravidelného Evropského semestru. V jeho rámci dostala letos Česká republika od Evropské komise jen dvě doporučení. Přesto českou vládu čeká v následujících měsících mnoho práce zejména v oblasti elektronizace státní správy či v otázce snížení administrativní zátěže pro podnikatele.
V oblasti výzkumu a inovací na tom Česká republika není vůbec špatně. V některých případech disponujeme dokonce lepším vybavením než v Německu či v USA. Přesto je stále co zlepšovat. Inspirovat bychom se mohli mimo jiné švédským „ministerstvem budoucnosti“. Jednou z cest je i podpora malých a středních podniků. V Česku je však nezvykle velká koncentrace nadnárodních firem, uvádí v rozhovoru pro EurActiv místopředseda Technologické agentury ČR Martin Bunček.
Kvalitní výzkum a vývoj bude pro budoucí konkurenceschopnost a ekonomický rozvoj ČR klíčový. I přes jistý posun v této oblasti však máme pořád co zlepšovat. Všímá si z toho i Evropská komise, která kritizuje zejména nekvalitní výsledky a nedostatečnou aplikaci nových technologií do praxe.
Společné prohlášení o záměru předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny ohledně vzájemné spolupráce v oblasti inovací a digitální agendy „Varšavská deklarace“
Evropská unie trvale podporuje výzkum a vývoj. Důležitým nástrojem je jí přitom tzv. Rámcový program pro výzkum a technologický vývoj, který navrhuje Evropská komise a schvaluje Rada a Evropský parlament. Právě probíhající 6. rámcový program je zaměřen na posílení vědecké kvality, konkurenceschopnosti a inovací v Evropě a má přispět k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.
Výzkum a vývoj jsou v poslední době poměrně často skloňovanými výrazy, a to především v souvislosti s dohady ohledně nastavení nového systému přidělování státních dotací jednotlivým výzkumným ústavům a vědeckým společnostem. Součástí diskusí je rovněž polemika, zda by věda a výzkum neměly být více provázané s ostatními sektory české ekonomiky. V zahraničí je takto nastavený systém běžným standardem a výzkumné záměry jsou financované nejen ze státních peněz, ale i ze soukromých zdrojů.