Trojice českých uhelných krajů sází do budoucna na vodík. Kraje mají v plánu spolupracovat a zapsat se na mapě Česka, ale i Evropy, jako „vodíková údolí“.
Vodík je v pozornosti Moravskoslezského a Ústeckého kraje už delší dobu, v úterý se k nim připojil také poslední z českých uhelných a tzv. strukturálně postižených krajů, a sice Karlovarský.
Hejtmani krajů v Praze podepsali společné memorandum, a stvrdili tak spolupráci na rozvoji vodíkových technologií. Cílem memoranda je podle ministerstva životního prostředí „podpořit spolupráci transformujících se uhelných regionů tak, aby reálně docházelo k jejich transformaci na prosperující regiony 21. století“.
Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka chtějí kraje prozkoumat možnosti, které vodík nabízí a jeho rozvoj v tuzemsku otevřít.
„Tyto tři kraje v podstatě otevírají možnost technologii odpilotovat. Jsou to kraje, které stály na těžbě uhlí, a nyní se jim nabízí alternativy. Konkrétně Moravskoslezský kraj je teď v situaci, kdy brzy zavřou všechny uhelné doly. Proto musíme urgentně hledat cesty náhrady,“ popsal redakci Vondrák.
„Nemyslím si, že by vodík teď v daný okamžik dokázal nahradit problematiku těžby uhlí, ale je to alternativa a zdroj energie, který může být do budoucna zajímavý. Je třeba se mu věnovat. Vidím v tom (ve spolupráci krajů) perspektivu toho, že budeme sledovat, jak nám tyto technologie mohou pomoci a jak kraje mohou technologii rozvinout,“ dodal.
Karlovarský kraj je co do vodíku slovy hejtmana Petra Kulhánka (Karlovarská občanská iniciative, KOA) teprve na startovní čáře.
„Nezastírám, že Karlovarský kraj je na počátku a rád využije pomoci a nabídky Ústeckého a Moravskoslezského kraje, které už mají připravené projekty, nebo je dokonce i realizují,“ řekl na tiskové konferenci při příležitosti podpisu memoranda.
Podle Kulhánka se v Karlovarském kraji nabízí využít vodík nejprve v sektoru dopravy. „To znamená soustředit se na to, jakým způsobem jsme schopni vyprodukovat vodík nejlépe v místě a hned ho spotřebovávat. Ať už v silniční nebo železniční dopravě (…) To je náš první hmatatelný cíl a věříme, že i realistický,“ popsal.
„Jsem přesvědčen, že téma vodíku nejen v dopravě je součástí budoucnosti Karlovarského kraje,“ dodal s tím, že k různým možnostem využití vodíku v regionu si kraj nechal vypracovat studii.
Z uhelných krajů vodíkové? V Ústeckém a Moravskoslezském kraji budují vodíková údolí
Vodíkové autobusy i vlaky
Do oblasti dopravy směřují i první iniciativy „zkušenějších“ krajů – Moravskoslezského a Ústeckého.
Například Ústecký kraj má připraven projekt na vodíkovou mobilitu v Ústí nad Labem. Vodík chce využít také v železniční dopravě, a to i v té přeshraniční. „(Je) rozvíjen česko-saský projekt přeshraničního spojení vodíkovým vlakem,“ uvedl kraj.
Podobné kroky podniká i Moravskoslezský kraj. „Ve fázi hodnocení je první výběrové řízení na poskytovatele regionální dopravy s cílem zajistit až 10 vodíkových autobusů pro Karvinsko na lince Havířov – Ostrava (…) Chystá se výběrové řízení na vodíkové vlaky na trasách Krnov – Olomouc,“ upřesnil Vondrák.
Nejprve bude ale potřeba vyřešit řadu věcí, a to už na národní úrovni.
„Řešíme například to, kdo bude budovat plnicí stanice u železnic. Domnívám se, že je to součást železniční infrastruktury. Nemyslím si, že by měly železnice obsluhovat své tratě, České dráhy své vlaky a kraj třeba stavět plnicí stanice. Musíme učinit celou řadu legislativních úprav, abychom si řekli, kdo u železnic na vodíkové trakci ponese odpovědnost za to, že na konci tratě bude plnicí stanice,“ popsal Vondrák jednu z nevyřešených otázek.
Vodíkoví lídři?
Podle ministra pro životní prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) mají české uhelné regiony potenciál stát se středoevropskými lídry v rozvoji vodíkových technologií. A to jak v oblasti výroby, skladování a využití vodíku v dopravě, tak i v dalších aplikacích s přesahem do vědeckého výzkumu.
Vodík ale skýtá řadu úskalí. Ve zmiňované dopravě pak podle Vondráka naráží v porovnání s elektromobilitou například na nižší efektivitu. Kvůli tomu by se ale jako alternativa neměl zavrhnout, míní hejtman.
„Je tam celá řada věcí, která není tak skvělá, jak to na první pohled vypadá. Pro budoucnost je ale nesmírně důležité, abychom se naučili používat všechny technologie, které se nabízí, ale tam, kde je to výhodné. Budoucnost je v různorodosti technologií. Musíme hledat cesty jejich dalšího zdokonalování a vývoje,“ dodal.
S financováním vodíkových projektů krajům pomohou i evropské peníze. Například část Fondu spravedlivé transformace, který je určený výhradně trojici uhelných regionů, nebo Modernizační fond.
„V Modernizačním fondu podporujeme výrobu a využití vodíku ve všech otevřených programech, kde je na veškeré jejich aktivity alokováno dohromady 13 miliard korun (…) Zároveň projednáváme návrh na úpravu Modernizačního fondu tak, abychom dokázali zvětšit podporu pro vodík například tím, že v programech umožníme zvyšování podílu biometanu a vodíku v soustavě,“ upřesnil ministr Hladík.
Kromě vodíkového memoranda kraje spolu s ministerstvem životního prostředí podepsaly ještě jednu deklaraci. V ní deklarovaly společný zájem „na dosahování klimatických cílů, na kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů“. Učinily tak v den, kdy z Indexu prosperity a finančního zdraví vyplynulo, že stav českého životního prostředí je jedním z nejhorších v Evropské unii. Konkrétně se Česko v žebříčku umístilo na 22. místě.
Životní prostředí v ČR patří k nejhorším v Evropě, vyplývá z nového indexu