Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
„Je to historické rozhodnutí,“ komentoval dohodu Josep Borrell. Uvolnění peněz a společné nákupy zrychlí dodávky potřebné munice pro Ukrajinu čelící pokračující ruské invazi a zároveň pomohou k nezbytnému navýšení výroby v evropských zbrojovkách. Země jimi navíc ušetří, uvedl španělský politik.
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse by podstatná část dodávek měla být v zemi napadené Ruskem ještě letos.
„Jde o rozhodnutí, které bylo přijato, velmi, velmi rychle,“ shrnul jednání Borrell na večerní tiskové konferenci.
„Jsem rád, že se otázka (tříbodového plánu – pozn. red.) odblokovala,“ okomentoval výsledek debat ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský (Piráti)
Schválená dohoda je založena na třífázovém plánu, který EU navrhla začátkem března.
První miliarda, čerpaná z Evropského mírového nástroje (EPF), má uhradit náklady zemím, které budou schopny Kyjevu „okamžitě“ dodat zbraně a munici z vlastních zásob.
Druhá miliarda, tedy druhá fáze plánu, pak má posloužit na společné nákupy nové munice, zejména pak na pořízení 155milimetrových dělostřeleckých granátů, které Ukrajina nutně potřebuje. Munice by přitom měla být vyrobena v závodech v zemích EU či v Norsku, nikoliv ve třetích zemích. Schválený návrh stanovuje výši proplacení munice dodané Kyjevu na 50 až 60 procent.
Podle EDA projevilo o společné nákupy zájem 17 unijních zemí a Norsko. Mezi členskými státy bloku jsou vedle Česka například Francie, Nizozemsko, Rakousko, ale i Německo, Řecko nebo Rumunsko.
„Kontrakty by měly být s průmyslem schváleny koncem května,“ dodal Borrell.
Třetí fází je pak zvýšit evropské kapacity pro výrobu munice a zbraní. Rada pro zahraniční věci proto vyzvala Komisi, aby předložila konkrétní návrhy, jak plán zrealizovat – tedy jak urychlit navýšení výrobních kapacit evropského obranného průmyslu, ale také jak zajistit spolehlivé dodavatelské řetězce.
Unijní šéf diplomacie zároveň poukázal na fakt, že obranný průmysl poslední roky svou produkci spíše snižoval. „Nyní potřebujeme, aby se s ohledem na zásadní změnu podmínek navýšila.“
Většina zemí včetně Česka již před jednáním plán podporovala. Německo a některé další země však dávaly najevo, že by místo společných nákupů mohly dát přednost vlastní cestě. Pistorius dnes prohlásil, že Berlín umožní ve svých smlouvách se zbrojovkami účast i dalším zemím v zájmu urychlení dodávek Ukrajině.„Pro Česko je to dobrá zpráva, protože naše firmy se do těchto projektů umí zapojovat,“ řekl po jednání Lipavský. V rámci společných nákupů budou dodávat munici pouze zbrojovky z EU, ačkoli některé státy původně chtěly v zájmu rychlosti dát šanci i firmám z mimounijních zemí.
EU by pak podle ministrů měla pokračovat v jednáních o dalším navýšení objemu EPF, a to o další 3,5 miliardy eur (84 miliard korun). Diskutovat o tom budou i lídři EU na blížícím se summitu v Bruselu.
Evropa na svůj obranný průmysl roky nemyslela, teď po něm chce nemožné