Otevřené rány minulosti, nebo zbytečné sbírání politických bodů. Sjezd Sudetoněmeckého spolku v Brně vyvolal kontroverzní reakce, odpůrci se formovali jak v ulicích, tak i ve vysoké politice. Kvůli sjezdu zasedli poslanci na mimořádné schůzi, negativně se vyjadřovali ale i členové české vlády. Podle experta reakce části české společnosti a politiky vyvolaly překvapení i v Německu.
„Nemyslím si, že si premiér (Markus) Söder a ministr (Alexander) Dobrindt tento den v Brně užijí,“ řekl český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung na začátku května.
Narážel tím na tehdy ještě plánovanou návštěvu bavorského premiéra a německého ministra vnitra v Brně. Oba se totiž zúčastnili Sudetoněmeckého sjezdu, který se koncem května poprvé konal na území Česka.
Výroky Macinky, ale i dalších představitelů české vládní koalice, vyvolaly pozdvižení nejen v domácí politice, ale také v Německu, nejdůležitějším partnerovi Česka v Evropské unii. Podle germanisty Vladimíra Handla z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy však debata stála na dezinterpretaci reality.
„Panovalo přesvědčení, že s Česko-německou deklarací z roku 1997, následnými kroky (mj. prohlášením z roku 2004, že německá vláda nebude podporovat majetková a právní nároky Sudetských Němců), přijetím Česka do NATO a EU, byla otázka uzavřena. Ukazuje se ale, že jedni populisté jsou ochotni část veřejnosti, kterou proces narovnání vztahů s Německem minul, mobilizovat a druzí tuto mobilizaci přinejmenším připustit – místo, aby se ujali politického vedení a téma vrátili na zem,“ komentuje Handl pro Update EU.
Odmítání symbolického návratu domů
Kromě Macinky se k sudetoněmeckému sjezdu vyjádřili také český premiér Andrej Babiš (ANO) i představitelé dalších stran vládní koalice. V polovině května vládní většina v Poslanecké sněmovně vyjádřila nesouhlas s konáním sjezdu.
„Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání,“ píše se v prohlášení.
Někteří poslanci vládní koalice se zároveň zapojili i do protestů proti sjezdu. Na demonstraci v Brně v neděli vystoupil například poslanec Jindřich Rajchl z vládní SPD. „Jsem přesvědčen, že ta organizace tady nemá co dělat, od toho usmíření nás vzdaluje. Dokázali otevřít rány, které už byly zacelené,“ řekl Rajchl odpůrcům sjezdu. Později k nim promluvil i bývalý prezident Miloš Zeman.
Podle Handla tím vládní koalice znovu ukázala svůj populistický přístup. „Možná také o snahu odvést pozornost od skutečných politických témat, projevů a důsledků kurzu současné koalice, personálních a zájmových kolizí,“ míní expert.
Podle něj jde o takzvanou virtuální politiku. „S realitou má velmi málo společného, zbytečně společnost dělí, zatěžuje image Česka a jeho vztahy se hlavním evropským partnerem,“ dodává Handl.
Zbytečná zátěž pro vztahy s Německem
Spor kolem Sudetoněmeckého sjezdu měl ale i praktické důsledky. Bavorský premiér využil návštěvu Brna také k dalším politickým jednáním. Na oficiální schůzku ho pozval prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš se s ním naopak nesetkal. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že v současné vyhrocené atmosféře k takovému jednání nevidí důvod.
„Ve vysoké politice pozice české vládní koalice v dané otázce nepovede ke krizi vztahů, představuje ale jistě zbytečnou zátěž – atmosféra důvěry a blízkosti touto cestou samozřejmě nevzniká. Část vládních kruhů ostatně dává najevo, že jim byl politicky bližší Viktor Orbán a orientují se spíše na americké hnutí MAGA, než evropské Německo,“ hodnotí Handl.
Podle něj ale spor nemusí mít zásadnější dopad na evropskou spolupráci, pokud čeští vládní představitelé zachovají pragmatický přístup. „Německá politika bude vždy pragmaticky hledat funkční partnerský vztah, který jí umožní při rozhodování v EU prosazovat své preference prostřednictvím zájmových koalic – a totéž se snad týká i české strany,“ dodává Handl.
Symbolický návrat domů
Sudetoněmecký sjezd se koná každoročně od roku 1950. Připomíná osudy obyvatel německé národnosti, jejichž předci byli po druhé světové válce odsunuti z českého pohraničí. Odsun byl součástí takzvaných Benešových dekretů, které upravovaly poválečné uspořádání poměrů v Československu.
Součástí letošního programu byla také zhruba třicetikilometrová pouť Sudetských Němců. Ta o víkendu začala v jihomoravských Pohořelicích a skončila v Brně. Účastníci ji označovali za symbolický návrat domů. Právě proti této symbolice se však část českých politiků ostře vymezovala.
Téma Sudetoněmeckého sjezdu zároveň prohloubilo další dělící linii mezi vládou a opozicí. Zatímco představitelé vládní koalice, podporovaní částí dezinformační a antisystémové scény, sjezd odmítali, opoziční politici Sudetské Němce v Brně naopak vítali.
Smířlivá slova během sjezdu pronesli například brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) nebo jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Poslanci opozičních stran navíc při hlasování o nesouhlasném stanovisku Sněmovny v polovině května na protest opustili jednací sál.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
