Nedávejte citlivá data pacientů farmaceutickým a digitálním gigantům, vyzývají signatáři petice se stovkou tisíc podpisů. V žaludku jim leží připravovaný Evropský prostor pro zdravotní data, který teď mají na stole europoslanci.Evropský prostor pro zdravotní data (European Health Data Space, EHDS) má překopat způsob, jakým se v Evropě sbírají, propojují, sdílejí a využívají data pacientů. Připravovaný celoevropský systém má v prvé řadě zjednodušit pacientům a jejich lékařům přístup ke zdravotním záznamům, což má zefektivnit léčbu a v důsledku toho i celé zdravotnictví.
EHDS má ale ještě jiný úkol, a to umožnit tzv. sekundární (opakované) využití těchto dat ve prospěch (nejen) lékařského a farmaceutického výzkumu a vývoje. Evropský kontinent v tomto ohledu zaostává za globální konkurencí a nový datový ekosystém to má změnit. Informace jsou totiž klíč k novým technologiím i moderním léčivům.
Zdravotní údaje dostupné na jeden klik: EU se připravuje na ambiciózní propojení dat
Ne všichni jsou však z této myšlenky nadšení, jak ukazuje
petice nezávislé organizace WeMove Europe, která má už přes 101 tisíc online podpisů.
„V současné podobě by nový zákon nutil poskytovatele zdravotní péče sdílet citlivé lékařské záznamy s kýmkoli, kdo by o ně stál za účelem ,výzkumu‘. To zahrnuje i velké farmaceutické a technologické společnosti a pojišťovny. Horší je, že k přístupu k našim údajům nebudou potřebovat naše svolení a nebudou nás ani informovat o tom, že je používají,“ varuje petice.
Podle generálního tajemníka Evropské federace odborů veřejných služeb (EPSU)
Jana Williama Goudriaana je návrh Evropské komise „výrazně orientován na komerční zájmy“.
„Soukromé zdravotní údaje jsou nejcitlivějšími informacemi, které existují – nemůžeme připustit, aby byly tyto informace zneužívány k zisku společností prostřednictvím mezer v zákoně. Soukromí našich zdravotních údajů musí mít přednost před jakýmikoli komerčními zájmy,“ apeloval Goudriaan.
Autoři petice mají konkrétně tři požadavky, jak by se legislativa měla změnit. Pacienti by podle nich měli vždy udělit výslovný souhlas před tím, než jsou jejich data předána k sekundárnímu použití. Zároveň by se měly omezit rozsáhlé kategorie zdravotních údajů jen na ty, které jsou „nezbytně nutné pro lékařský výzkum ve veřejném zájmu“. A v neposlední řadě by podle nich mělo dojít ke zúžení účelů, k nimž mohou být tyto informace použity, stejně jako skupiny těch, kdo k nim může mít přístup.
Petice míří především na europoslance, kteří mohou k legislativě předložit pozměňovací návrhy. Europarlamentní výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) mají o změnách v EHDS hlasovat v následujících týdnech.
Jaké jsou protiargumenty?
Zastánci EHDS přicházejí s řadou protiargumentů, proč navrhovaný systém smysl dává a příliš velké změny by byly na škodu.
Pokud jde o to, do jaké míry by měl mít pacient možnost ovlivnit, jak se jeho data využijí, varianta s vysloveným souhlasem před každým sdílením by mohla v konečném důsledku znamenat, že se nepodaří posbírat dostatečné množství údajů a statistiky nebudou reprezentativní. Na základě neúplných informací se pak těžko získává obrázek o trendech ve zdravotnictví nebo inovuje. Jako smysluplnější se proto jeví varianta, ve které by pacient byl automaticky součástí datového systému, ale mohl by na základě žádosti říct „tato konkrétní data sdílet nechci“.
Zároveň platí, že data pro sekundární užití by se sdílela vždy jen v agregované, anonymizované a tzv.
pseudonymizované podobě. Jednalo by se zkrátka o zdravotní statistiky, které nejde zpětně přiřadit ke konkrétnímu pacientovi. Bezpečnost a zabezpečení dat má být ve standardu GDPR.
Jak v
loňském rozhovoru pro EURACTIV.cz vysvětlila
Fulvia Raffaelli z Evropské komise, zájemci o zdravotní údaje budou muset vždy získat povolení od vnitrostátního orgánu, který dostane za úkol spravovat národní katalogy dat. V žádostech budou muset odůvodnit, proč a k jakým údajům chtějí získat přístup. Zároveň platí, že výsledky výzkumů a studií provedených s využitím údajů z EHDS budou muset být zveřejněny, nebudou tak sloužit jen pro soukromé komerční účely.
Raffaelli z Komise: Věříme, že chystaná pravidla ochrany zdravotních údajů získají důvěru veřejnosti
Náměstek ministra zdravotnictví
Jakub Dvořáček má za to, že ať už jde o akademiky, pacienty, nemocnice, pojišťovny nebo průmysl, nikomu nemá být zakázáno se k datům dostat. Díky opakovanému využití méně či více detailních zdravotních statistik se totiž dají jednodušeji vyvíjet nové léky, nastavovat cíle veřejné politiky, zvládat epidemie nebo zlepšovat kvalita zdravotní péče.
Sekundární využívání dat navíc není nic nového, v Česku už probíhá i na celostátní úrovni, i když ještě zdaleka není dobudovaný Národní zdravotnický informační systém (NZIS).
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS)
Ladislava Duška může o dostupná statistická data žádat kdokoliv, kdo splní podmínky, tedy výzkumná centra, firmy i další subjekty. Nejdál je prý Česko ve sdílení laboratorních dat o covidu.
Propojená celoevropská síť by „datovou recyklaci“ posunula na další úroveň a do budoucna přinesla i ekonomické výhody. „Když bude tento systém plně fungovat, jedním z největších benefitů bude významné ušetření nákladů pro poskytovatele zdravotní péče, pro vlády. Protože pokud se podíváte napříč Evropou, tak jakákoliv úspora, která nejde na úkor pacientů, je velmi důležitá,“
prohlásil na loňské konferenci viceprezident Hospodářské komory
Tomáš Prouza.
Evropská komise doufá, že do konce jejího současného mandátu v polovině příštího roku by mohlo být nastavování pravidel hotové a ekosystém funkční v roce 2025. Odborníci a další stakeholdeři si ale myslí, že to zabere mnohem déle, velkou překážkou totiž zůstávají propastné rozdíly v digitalizaci zdravotnictví v jednotlivých evropských zemích nebo právě citlivá otázka ochrany soukromí pacientů.
Recyklace zdravotních dat pomůže celé Evropě. Česko má dobře našlápnuto
