Nedávejte citlivá data pacientů farmaceutickým a digitálním gigantům, vyzývají signatáři petice se stovkou tisíc podpisů. V žaludku jim leží připravovaný Evropský prostor pro zdravotní data, který teď mají na stole europoslanci.
Česko se naučilo využívat zdravotní data opakovaně, musí jich však začít sbírat daleko více. Ve zdravotních údajích je totiž velká síla, která se musí odemknout. K tomu by měl pomoct Evropský prostor pro zdravotní data.
European Health Data Space neomezí svobodu, právě naopak. Pacient bude mít daleko lepší přehled a kontrolu nad svými zdravotními daty, navíc díky nim může pomoct s vývojem nových léků, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Knotek.
Evropský prostor pro zdravotní data má za úkol využít zdravotní údaje na maximum, a prospět tak pacientům, výrobcům léčiv nebo pojišťovnám. Pokud se však pravidla nastaví příliš přísně, velká přidaná hodnota se nemusí dostavit.
Dánsko sbírá zdravotnická data již 40 let. Právě díky tomu se stalo nejen ideálním místem pro vedení zdravotních výzkumů, ale i zemí lépe odolnou vůči krizím, řekla v rozhovoru pro EURACTIV.cz ředitelka Dánské agentury pro zdravotní data Lisbeth Nielsen.
Data z klinických studií představují pouze asi 2 % všech údajů o zdravotní péči, nemůžeme si nechat ujít příležitost využít poznatky skryté v těch zbývajících 98 %, říká k celoevropskému sdílení dat v rozhovoru pro EURACTIV.cz Thomas Brookland.
Evropské zdravotnictví musí být postavené na datech, těžit z toho mají všechny strany. Na cestě k vysněné budoucnosti ale leží mnoho překážek, například propastné rozdíly v digitalizaci nebo opatrné diskuse o bezpečnosti sdílení dat.
Základním předpokladem Evropského prostoru pro zdravotní data je, že budete mít lepší kontrolu nad svými vlastními zdravotními údaji, vysvětluje Fulvia Raffaelli z Evropské komise v rozhovoru pro EURACTIV.cz
S Evropským prostorem pro zdravotní data má EU před sebou roky citlivé práce s nejasným výsledkem, protože rozdíly v digitalizaci jsou napříč kontinentem stále obrovské. Úspěch by ale výrazně pomohl lékařům, pacientům, průmyslu i národním rozpočtům.
Česko by chtělo přispět k tomu, aby se napříč Evropou snížila nerovnost v dostupnosti péče pro pacienty se vzácnými nemocemi. Přesvědčit Evropskou komisi, aby vyčlenila zdroje, je ale náročné, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Klobouk dolů před českým předsednictvím, které nese pokrok ve zdravotnické legislativě na svých bedrech a snaží se zapojit všechny důležité hráče, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz šéfka EFPIA Nathalie Moll.
EU má problém. Potřebuje zajistit, aby pacienti napříč všemi jejími státy měli do budoucna k dispozici moderní a cenově dostupné léky v dostatečném množství, současný systém je ale finančně neudržitelný. Něco se tedy musí změnit.
Evropa čelí řadě krizových výzev, kterým se musí naučit odolávat. Mezi velké úkoly patří i zajištění soběstačnosti v oblasti léčiv. Nyní proto vymýšlí, jak pomoct tomu, aby se léky vyvíjely „doma“ a aby jich byl pro všechny dostatek.
Nová cesta vstupu na český trh je pro léky na vzácná onemocnění ušitá na míru, přípravky nebudou narážet na tak velké překážky, říká ředitel AIFP David Kolář. Velkým úkolem českého předsednictví podle něj bude otázka přístupu ke zdravotním datům.
