Stoltenberg ocenil českou muniční iniciativu. Upozornil ale, že bude potřeba více

Ve čtvrtek oficiálně odstartovala ministeriáda členů NATO v Praze. Zatímco hlavní program jednání je nachystaný až na páteční dopoledne, čtvrtek se nesl ve více ceremoniálním duchu. Hlavní událostí se stala veřejná debata v Senátu. Aliance potřebuje jasný plán, co dál, zdůraznil ministr zahraničí Jan Lipavský.Čtvrteční program ministeriády NATO odstartoval po poledni, kdy se generální tajemník Jens Stoltenberg setkal na Úřadu vlády s premiérem Petrem Fialou. Následně šéf NATO zamířil na jednu z hlavních částí čtvrtečního programu – setkání na debatě věnované 75 letům existence NATO. Nejvýraznější linkou, která projevy všech řečníků v Senátu doprovázela, byla obranyschopnost a akceschopnost Evropy.Mezi prvními se svým příspěvkem vystoupil předseda Senátu Miloš Vystrčil. V něm mluvil zejména o nutnosti finanční podpory Ukrajině. „Nedostatečné investice do NATO limitují pomoc Ukrajině, stále podceňujeme informační válku. Prioritou musí být maximální možné zvýšení kapacit obranného systému a dodávání zbraní Ukrajině po dobu, po kterou to bude potřebovat,“ shrnul Vystrčil.https://x.com/SenatCZ/status/1796200087724409290O urychlení pomoci hovořil i další z řečníků, český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Ideálním řešením by podle něj byl „jasný plán proti Rusku (…) a chaosu“.

Od roku 2014 se počet zemí plnících závazek 2 procent ztrojnásobil

Nejvíce však zarezonovala slova Stoltenberga. Ten připomněl jak výročí 25 let Česka v NATO, tak 75leté výročí založení celé aliance. Za dobu své existence podle Stoltenberga urazila aliance významnou cestu. Zásadním okamžikem, který přinesl v časech po studené válce mezi země NATO impuls k větší akci, byla první ruská agrese proti Ukrajině – anexe Krymu.Zatímco v roce 2014 dávali 2 % na obranu pouze tři spojenci aliance, po něm přišel výrazný růst vzhůru.  O devět let později, v roce 2023, plnilo závazek celkem 11 spojenců. A na začátku letošního roku bylo toto číslo ještě vyšší.„18 z celkem 32 spojenců investují 2 procenta do obrany,“ okomentoval Stoltenberg. „Očekávám, že toto do doby konání červencového summitu vzroste,“ dodal. Mezi státy, které závazek plní, se tak připočte Švédsko a podle svých aktuálních slibů také Norsko.„Dobrou zprávou je také to, že se i Česko rozhodlo, že bude na obranu vydávat 2 %,“ okomentoval generální tajemník a odkázal tak na dřívější setkání s premiérem Petrem Fialou.

Stoltenbergův fond: Koordinace pomoci pod NATO

Generální tajemník také poděkoval Česku za jeho muniční iniciativu a význam, který pro situaci na ukrajinském bojišti má. Zdůraznil ale zároveň, že ve skutečnosti to nestačí. „Jsme svědky vážných zpoždění v dodávkách munice i vojenské podpory a významných nedostatků, pokud jde o protivzdušnou obranu,“ pronesl. Aliance proto nyní podle něj pracuje na strategii, jak by mohlo skrze lepší společnou koordinaci těmto nedostatkům podpory zabránit.„Proto jsem navrhl víceletý finanční závazek,“ navázal Stoltenberg. V rámci tohoto závazku by se spojenci NATO měli dohodnout na vytvoření několikaletého finančního rámce, ze kterého by bylo možné výbavu a další podporu Ukrajiny pořizovat. Zajišťování dodávek by díky němu bylo také lépe předvídatelné a transparentní, řekl generální tajemník.Tento „fond“ by měl podle informací médií být zhruba ve výši 100 miliard eur (2,473 bilionu korun). Kolik by ale jednotliví členové přispívali, zatím není jasné vzhledem k tomu, že ještě není plně vyjasněn ani způsob, jak by se finální částky příspěvku vypočítávaly.Hlavním smyslem je ale také rozprostřít zátěž mezi jednotlivými zeměmi aliance.„(Závazek) by zároveň vyslal jasný signál Moskvě,“ zdůraznil.Možné vytvoření fondu i by mělo být jednou z otázek pro páteční jednání. A přípravou pro jednání na premiérské a prezidentské úrovni ve Washingtonu.https://x.com/jensstoltenberg/status/1796206966865342793?s=46&t=Kxfp_FfPh4x_eYlbM_3XDQ

Situace na východní hranici

Kromě zajištění financí Ukrajině by se podle slov polského ministra ​​Radosława Sikorského pozornost států aliance měla upnout i k východním hranicím Evropy.​​„Pokud v ochraně zklameme východní hranice, bude to nutně znamenat vzestup krajní pravice,“ varoval při diskusi v Senátu Sikorski. Nárůst krajní pravice se přitom očekává jako jeden z volebních výsledků blížících se voleb do Evropského parlamentu.Zranitelnost východních hranic zažívá Polsko na vlastní kůži. Přes hustě zalesněnou hranici s Běloruskem totiž od roku 2021 neustále přichází příliv nelegálních migrantů. Režim Alexandra Lukašenka uprchlíky utíkající z Afriky a Blízkého východu přímo naváděl a stále dodnes navádí. Situace se po začátku ruské invaze na Ukrajinu jenom zhoršila a jen od začátku letošního roku se o nelegální přechod hranice pokusilo asi 13 tisíc migrantů.Podobné potíže se svou východní hranicí hlásí i Finsko. To má s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, a i zde, podobně jako v Polsku, docházelo k přechodu nelegálních migrantů. Prognózy předpovídaly, že nárůst uprchlíků by jen pokračoval, a proto se Finsko v dubnu rozhodlo svou východní hranici s Ruskem uzavřít „na dobu neurčitou“.  „Každý den děkujeme, že máme tuto hranici (s Ruskem pozn. red.). Bylo by to mnohem horší, kdyby neexistovala,“ prohlásila před senátory a senátorkami Elina Valtonen, finská ministryně zahraničních věcí. „Rusko proti nám vede v podstatě hybridní válku, kdy zneužívá občanů třetích zemí a snaží se destabilizovat hranice, aby se migranti dostali do schengenského prostoru,“ popsala Valtonen.Situaci na finsko-ruských hranicích by se mohli věnovat ministři i během zítřejšího jednání. Podle diplomatického zdroje může jít o pokus podráždit NATO.

NATO foreign ministerial meeting in Prague starting. Many thanks for an engaging panel discussion with @JanLipavsky and @radeksikorski, hosted by @SenatCZ. Finland participates in the highly appreciated 🇨🇿 initiative on ammunitions for Ukraine. pic.twitter.com/8LSPFJaBJi

— Elina Valtonen (@elinavaltonen) May 30, 2024

Problémem jsou i útoky v kyberprostoru

Právě fungování schengenského prostoru je celou situací zásadně ohroženo. Jeho celistvost už od roku 2015 narušuje migrační krize, v jejímž důsledku řada zemí znovuzavádí hraniční kontroly. Další problém ale představuje i pohyb ruských diplomatů. Česko proto v listopadu navrhlo na půdě EU omezit jejich pohyb v schengenském prostoru.Valtonen českou iniciativu podporuje. „Agenti by neměli využívat našich výhod volného pohybu v Schengenu.“Ruská hybridní válka se ale vyznačuje řadou dalších aspektů. „Zažíváme útoky na naši kritickou infrastrukturu, GPS systémy, kyberútorky. Některé jsme zachytili předem, některé ale byly úspěšné,“ připomněl Sikorski. Budou to proto i technologické a bezpečnostní výzvy, o kterých se budou ministři zahraničí v průběhu pátku bavit. Dalšími tématy pak bude zejména podpora Ukrajiny. V předvečer jednání ministři společně s generálním tajemníkem NATO povečeřeli na pražském Hradě s prezidentem Petrem Pavlem. Ten odpoledne ještě stihl udělit Jensi Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za ​​vynikající zásluhy o rozvoj demokracie.