Napříč Evropou: Nechte rozhodovat lid… na základě strachu a lží
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Společné prohlášení o záměru předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny ohledně vzájemné spolupráce v oblasti inovací a digitální agendy „Varšavská deklarace“
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Bíla kniha k budoucnosti EU vypracovaná Jean-Claudem Junckerem a jeho týmem nabídla pět scénářů dalšího vývoje integračního projektu. Hned další den se setkali lídři Visegrádské skupiny a přednesli své požadavky k reformě EU. Ačkoli je Visegrád schopen napsat společný text, ze kterého jsou patrné zejména sdílené obavy, je důležité mít na paměti, že v rámci skupiny existují rozdílné pohledy na další vývoj EU.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Země Visegrádské skupiny nesouhlasí s povinnými kvótami. Co dalšího je v debatě o migraci spojuje a kde se jejich názory rozcházejí?
Minulému týdnu zcela jistě vévodily americké prezidentské volby. Nicméně zvolení Donalda Trumpa nebylo jedinou událostí, která stojí za zmínku. Pobaltím totiž v minulých dnech otřásly politické změny a sjednocení Kypru je o krok blíže. Stejně tak přišla opět na řadu otázka přerozdělovacího mechanismu, který má pomoci řešit migrační krizi.
Musíme bojovat proti takové EU, ve které se všechno rozhoduje za zavřenými dveřmi mezi několika ministry národních států, bankéři a evropskými politiky, říká spolupředsedkyně Evropské strany zelených Monica Frassoni, s níž EurActiv hovořil během její nedávné návštěvy v Praze.
Do roku 2018 si evropské země navzájem zpřístupní data svých leteckých cestujících. Rusko se s Tureckem dohodlo na výstavbě nového plynovodu a v Maďarsku náhle skončil největší levicový deník. Co dalšího přinesl minulý týden, se dozvíte v našem pravidelném přehledu.
Zpráva o pokroku v oblasti migrace, maďarské referendum nebo oznámení výsledků vyšetřování o pádu letadla MH17. Přelom září a října byl v EU plný událostí.
Mezi návrhy na budoucí směřování EU se v posledních týdnech skloňuje otázka obrany. Společná evropská armáda je ovšem podle analytiků jen velká myšlenka, za kterou se zatím nic reálného neskrývá.