Náboženské hnutí AllatRa, které bezpečnostní instituce na Slovensku i na Ukrajině spojují s proruskými narativy a dezinformacemi, získalo prostor v Evropském parlamentu. Jeho výzkumné centrum zde letos uspořádalo odbornou akci, což vyvolalo protest části českých a slovenských europoslanců. Parlamentní kvestoři ale nakonec nenašli dostatek důvodů k zahájení vyšetřování.
Článek původně vyšel na webu EUBrief.sk, v rámci projektu Eastern Flank.
Akci o rizicích nanoplastů uspořádalo v únoru v Evropském parlamentu v Bruselu výzkumné centrum AllatRa GRC. Spoluorganizátorem byl český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti). Na případ upozornil bruselský server Politico.
Co je AllatRa?
Výzkumné centrum AllatRa GRC je propojeno s náboženským hnutím AllatRa. Slovenský investigativní portál ICJK upozornil, že hnutí vykazuje znaky sekty a prostřednictvím projektu Creative Society šíří proputinovskou rétoriku, dezinformace a pseudovědecká tvrzení o změně klimatu.
AllatRa vznikla na Ukrajině, dnes však sídlí ve Spojených státech. Sama o sobě tvrdí, že se zaměřuje na planetární rizika, environmentální témata a ochranu lidských práv a svobod.
Ukrajinská bezpečnostní služba SBU ji označuje za proruskou náboženskou sektu, jejíž členové ospravedlňovali ruskou agresi proti Ukrajině „pod záminkou misionářské činnosti“.
Podle SBU skupina zároveň funguje jako trollí farma šířící kremelskou propagandu. Vůdce AllatRy Igor Danilov čelí na Ukrajině vyšetřování kvůli podezření z velezrady.
Za hybridní hrozbu označilo hnutí už v roce 2023 také slovenské ministerstvo vnitra.
„Členové AllatRy, z níž vzešla Creative Society, věří, že lidstvo ovládá tajná světová vláda jako loutky. Tvrdí například, že AIDS byl vytvořen s cílem vydělávat na lécích,“ uvedlo ministerstvo na svém facebooku.
„Takový světový řád mohou ukončit pouze vojenské konflikty. Boj proti vládcům světa bude možný teprve tehdy, až se všichni sjednotí. Toto sjednocení má vzniknout v Rusku a jeho vůdcem má být takzvaný Nomo, kterého většina stoupenců ztotožňuje s Vladimirem Putinem. Jeho úkolem je sjednotit slovanské národy.“
AllatRa odmítá, že by byla proruská nebo součástí ruských dezinformačních sítí. Současně deklaruje, že odsuzuje ruskou agresi proti Ukrajině.
Mluvčí organizace podle serveru Politico připomněl, že Rusko nejprve zařadilo AllatRu mezi nežádoucí organizace a později ji označilo za extremistickou.
Odkázal také na letošní rozhodnutí kyjevského soudu, podle něhož organizace nebude zakázána.
„Soud konstatoval, že nebyly předloženy žádné řádné a přípustné důkazy o protiukrajinské či proruské činnosti ani o jiných zákonných důvodech pro zákaz organizace,“ uvedl mluvčí.
Europoslanci varovali před reputačním rizikem
Působení AllatRy v Evropském parlamentu znepokojilo několik europoslanců.
Podle zápisu z interního jednání, který získal server Politico, podali čeští europoslanci Danuše Nerudová a Jan Farský (EPP) společně se slovenským europoslancem Martinem Hojsíkem z Progresivního Slovenska (Renew Europe) oficiální námitku proti přítomnosti této skupiny.
Ve stížnosti upozornili, že AllatRa bývá opakovaně označována za organizaci šířící proruské narativy a propojenou s ruskými dezinformačními sítěmi.
Podle nich představuje pořádání jejích akcí v Evropském parlamentu reputační riziko a může přispět k legitimizaci hnutí.
„AllatRa je sekta, která proniká do politických a bezpečnostních struktur v Evropě,“ uvedl Hojsík. Dodal, že se „snaží obtěžovat a dosáhnout stíhání lidí, kteří zkoumají její aktivity“.
Parlamentní kvestoři však dospěli k závěru, že neexistují „dostatečné důvody k vedení vyšetřování“. V interních dokumentech uvedli, že nenašli „žádné přesvědčivé a jednoznačné prvky podporující tvrzení stěžovatelů o údajných proruských narativech a vazbách na dezinformační ekosystémy spojené s Ruskem“.
Ondřej Knotek, který únorovou akci spolupořádal, odmítl, že by měla politický charakter.
Připomněl také, že organizace figuruje v Registru transparentnosti EU, který lobbistům umožňuje přístup do evropských institucí.
„Pokud máte velkou organizaci, mohou se v ní objevit blázni,“ argumentoval. „To ale neznamená, že jsou blázni všichni.“
Jak upozornilo Politico, europoslanci a politické skupiny mohou v Parlamentu pořádat akce společně se soukromými firmami nebo jednotlivci. Na podobné aktivity mají vyčleněné rozpočty a mohou využívat parlamentní prostory i tlumočnické služby.
Případ, který rezonoval v Česku i na Slovensku
Ve střední Evropě se AllatRa výrazně zviditelnila v roce 2024 kvůli případu české investigativní novinářky Kristiny Cirokové ze Seznam Zpráv.
Ciroková se hnutím zabývala několik let a nakonec zjistila, že jeho vůdce Igor Danilov se skrývá na východním Slovensku.
Případ nabral nečekaný obrat ve chvíli, kdy Krajská prokuratura v Žilině zahájila trestní stíhání samotné novinářky. Obvinění se týkalo založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačování základních práv a svobod.
Když slovenská média začala prověřovat pozadí prokurátorky Lucie Pavlaninové, která měla případ na starosti, zjistila, že se sama aktivně angažovala v projektu Creative Society, odnoži AllatRy.
Pavlaninová to sice popřela, její kolegové však podle deníku SME tvrdili opak. E-maily, které rozesílala, odkazovaly na katastrofické scénáře předpovídané učením hnutí.
Také další její zprávy naznačovaly podobné přesvědčení. Psala v nich, že věří ve světlou budoucnost lidstva a „v ono zlaté milénium, o němž snili všichni proroci“.
Poté, co se informace o možném střetu zájmů dostaly na veřejnost a kritika zesílila ze strany veřejnosti i mezinárodních novinářských organizací, následoval rychlý vývoj.
Pavlaninová opustila funkci vedoucí odboru organizovaného zločinu. Generální prokuratura následně případ proti Cirokové zastavila jako nedůvodný. Novinářka později za svou práci získala ocenění.
Pavlaninová následně čelila disciplinárnímu řízení. Nejvyšší správní soud Slovenské republiky ji však v prosinci 2025 zprostil odpovědnosti s tím, že její jednání nepředstavovalo disciplinární provinění.
Proruské jeptišky
Že náboženská či sektářská uskupení mohou sloužit jako účinný nástroj ruského vlivu, ukazují také aktivity běloruského Kláštera svaté Alžběty ve Švédsku, Norsku a Polsku.
Klášter se prezentuje jako charitativní a náboženské společenství. Novinářská šetření i bezpečnostní služby však opakovaně upozornily na jeho úzké vazby na Rusko a režim Alexandra Lukašenka.
Jeho představitelé navíc vůči Ukrajincům vystupovali otevřeně nepřátelsky. Během velikonočních oslav klášter veřejně pogratuloval ruským vojákům bojujícím na ukrajinské frontě:
„Drazí naši vojáci… přejeme každému z vás brzký návrat domů. Kéž všechny tyto třenice a spory skončí, kéž všechny odporné bytosti zmizí z naší planety,“ citoval klášter ukrajinský server United24.
Klášter spadá pod jurisdikci Ruské pravoslavné církve a jeho členkám se někdy přezdívá „jeptišky Z“ podle symbolu používaného na podporu ruské války proti Ukrajině.
Jejich aktivity vyvolaly protesty ve Švédsku, Norsku i Polsku a přiměly tamní úřady k postupnému omezování činnosti této organizace.