Orbán se brání zuby nehty proti rezoluci, kterou schválili poslanci EP. Budapešť se kvůli hlasování europoslanců obrátí i k Evropskému soudnímu dvoru. V maďarských médiích dokonce odstartovala kampaň, která vyzývá Maďary k obraně národa.
Orbánova vláda v minulosti přislíbila, že pokud by Rada měla rozhodnout o odebrání hlasovacích práv Polsku, bude návrh vetovat. Nyní Polsko vrací Maďarsku laskavost a staví se na jeho stranu.
448 europoslanců dnes podpořilo zahájení řízení proti Maďarsku. Důvodem je možné ohrožení právního státu v zemi. Podle Orbána se EP snaží potrestat Maďary za to, že nechtějí z vlastního státu vytvořit zemi přistěhovalců.
Víte lépe než Maďar, co chce Maďar? Tak zněla jedna z řečnických otázek maďarského premiéra, který navštívil Štrasburk kvůli zítřejšímu hlasování europoslanců o kontroverzních krocích jeho vlády.
Německý konzervativec Manfred Weber se bude ucházet o post předsedy Evropské komise. Chce vrátit Unii zpět lidem a obnovit vazby mezi občany a EU. Jako hlavní favorit tak pravděpodobně nahradí ve funkci Jeana-Clauda Junckera.
Trumpův exporadce Steve Bannon chce sjednotit pravicové a populistické strany v Evropské unii. Organizace s názvem The Movement by mohla ovlivnit už volby do Evropského parlamentu v roce 2019.
Pro Ukrajinu má velký význam, že se Polsko, Česká republika a Maďarsko postupně odklánějí od EU a posouvají se až na samotný okraj Unie. Kyjev by chtěl být co nejblíže sjednocené Evropě, říká Kateryna Zarembo.
V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
Maďarsko se kvůli kontroverzním azylovým zákonům, které uplaťnují tvrdý přístup vůči žadatelům o azyl a migrantům, ocitne před evropským soudem. Evropská komise se podobným případem zabývala už v roce 2015.
Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Střední Evropa již nenaplňuje ty stejné ideály o pluralismu a liberální demokracii, ke kterým se visegrádský spolek hlásil po pádu železné opony. I přes nebývalou prosperitu a růst, vzniká ve středoevropském prostoru zcela nová politická kultura.
Výbor Evropského parlamentu LIBE, který má na starosti občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, dnes podpořil zahájení řízení vůči Maďarsku kvůli obavám z ohrožení právního státu v této členské zemi EU.
Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?
V neděli se v Bruselu sejde minisummit evropských zemí k otázce migrace. Země Visegrádské skupiny včetně Česka se ho nezúčastní. Důraz kladou na nadcházející „velký“ summit EU, který se chystá na konci příštího týdne.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
