Americká cla na ocel a hliník mají vstoupit v platnost, ale EU se zatím vyhnou
Prezident Donald Trump rozhodl o prozatímním odkladu uvalení cel pro dovoz oceli a hliníku na EU a některé další země. Výjimka platí do 1. května.
Prezident Donald Trump rozhodl o prozatímním odkladu uvalení cel pro dovoz oceli a hliníku na EU a některé další země. Výjimka platí do 1. května.
S americkým ministrem obchodu Rossem bude příští týden jednat eurokomisařka pro obchod Malmströmová. Prezident Trump tvrdí, že EU Spojené státy ekonomicky zneužívá. Chce také, aby Evropané posilovali své vojenské kapacity.
Sobotní jednání mezi eurokomisařkou Malmströmovou a americkým obchodním zmocněncem Lighthizerem byla sice „upřímná“, ale Brusel stále nemá jasno v tom, jak budou Spojené státy udělovat výjimky od nových cel na dovoz oceli a hliníku.
Spojené státy americké jsou největším světovým dovozcem oceli. Se zavedením cel na dovoz oceli a hliníku hrozí, že exportéři přesměrují své výrobky do Evropy. Toho se obávají české podniky, pro které je EU stěžejním trhem.
Evropští oceláři varují před ztrátou pracovních míst kvůli americkým clům na dovoz oceli. EU se chce s Washingtonem dohodnout na výjimce. V případě nutnosti prý ale americký krok napadne u Světové obchodní organizace. Odcházející Británie chce v této věci s EU spolupracovat.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na zvýšení cel pro dovoz oceli a hliníku může vyvolat obchodní válku, ze které USA nevyjdou jako vítěz, varují obchodní partneři a mezinárodní instituce. Zbude podle nich spíše mnoho poražených.
Evropská unie a USA jsou na pokraji obchodní války. Trump o víkendu pohrozil, že zavede daně na dovoz aut z EU.
Ministři zahraničí EU dnes jednali se svými kolegy z Ligy arabských států. Mluvili mimo jiné o řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je třeba zachovat řešení ve formě vzniku dvou států, Izraele a Palestiny, s Jeruzalémem jako hlavním městem obou z nich.
Společná obrana má být pouze úkolem NATO. Stálá strukturovaná spolupráce EU nemá tuto roli ohrozit. USA a další mimounijní země se však obávají opaku. Česko chce stát v čele jednoho ze 17 projektů struktury PESCO. Na obranu ale příliš nepřidá.
Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.
Členské země posilují spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Bude PESCO pro NATO překážkou? Jaký je význam Evropského obranného fondu? Jak může Česká republika těžit z nových forem spolupráce? Co to bude znamenat pro české firmy? Ptali jsme se Tomáše Weisse.
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu představitelé USA slíbili Britům sjednání atraktivní obchodní dohody po vystoupení země z EU. Na globální obchod ale mají obě strany odlišný názor.
Řešení izraelsko-palestinského konfliktu musí vzejít z dialogu obou stran, trvá na svém EU. Ministři zahraničí dnes budou jednat s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. V prosinci už se sešli s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Chystá se i schůzka s arabskými státy.
Kanada nabízí příležitosti, ale k jejich získání je třeba vynaložit čas a peníze, říká český ekonomický diplomat David Müller.
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
Má klimatická dohoda z Paříže význam pro ostatní státy bez účasti USA?
Donald Trump se rozhodl odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu a Viktor Orbán by si měl poklepat na čelo. Politika amerického prezidenta však není jedinou zprávou týdne, která by vás měla zajímat.
Dosud se zdálo, že dohody o volném obchodu jsou kvůli novému americkému prezidentovi u ledu. Je ale možné, že se Donald Trump v blízké době k vyjednávání liberálních obchodních dohod opět vrátí, a to zejména pod tlakem amerického byznysu. Velkou neznámou zůstávají i jeho snahy o daňové reformy, které mohou mít na americkou ekonomiku neblahý vliv.