Miloš Zeman se vrátil z Číny, budeme mít nového ministra financí a stále odporujeme relokacím. V uplynulém týdnu se však nenudily ani ostatní země Evropy. Brusel se navíc připravuje na návštěvu Donalda Trumpa při příležitostí setkání lídrů Severoatlantické aliance.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Ochrana soukromí se v dnešní internetové době stává něčím, co bychom neměli podceňovat. Většinu lidí však problematika ochrany osobních údajů příliš nezajímá, říká v rozhovoru pro EurActiv eurokomisařka Věra Jourová. Často si tak ani neuvědomujeme, jaké hrozby digitální věk přináší.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Donald Trump během včerejšího dne ukázal, jak velký je v dnešní době rozdíl mezi předvolební kampaní a reálnou politikou. Během prvních tří měsíců v Bílém domě totiž stačil změnit své názory ve třech stěžejních otázkách americké zahraniční politiky. Těmi jsou NATO, Moskva a Peking.
Itálie a Španělsko by měly opustit eurozónu, jinak hrozí nová krize, říká v rozhovoru pro slovenský EurActiv politolog Andrew Moravcsik.
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Než se stal prvním československým ministrem životního prostředí, publikoval Bedřich Moldan knihu „Ekologie hmoty v přírodě“. Hned v první kapitole připomíná, že lidé by se měli učit z oběhových cyklů přírody a ekosystémů, a ne plýtvat fosilními zdroji. Koncept oběhového hospodářství je známý velmi dlouho. Co nám brání se podle něj řídit?
Evropská unie má se třetími zeměmi vyjednáno mnoho obchodních dohod. A o několika dalších v současnosti jedná.
Evropská unie a Spojené státy odmítají uznat Čínu jako tržní ekonomiku. Snaží se naopak své trhy chránit před levným čínským dovozem. Evropská komise tuto obranu zesiluje a navrhla nová opatření, která pravidla pro obchodování unie se třetími zeměmi úplně změní.
Američtí republikáni připravují reformu, která by výrazně ovlivnila pravidla mezinárodního obchodu. Chtějí na jedné straně zlevnit vývoz amerického zboží do světa, ale také uvalit dvacetiprocentní clo na zboží dovážené do USA. EU jim za to hrozí žalobou u Světové obchodní organizace. Donald Trump si s tím ale hlavu neláme.
Americký viceprezident Mike Pence navštívil Brusel, Ázerbajdžán vydal zatykač na českého europoslance Štětinu a Komise analyzovala stav hospodářství v jednotlivých členských státech. Živo bylo i na domácí politické scéně. Co přesně se dělo tento týden? Přečtěte si náš souhrn.
Smlouva CETA, kterou minulý týden schválil Evropský parlament, uvolňuje zásadním způsobem obchodování mezi EU a Kanadou. O kanadský trh se tak zřejmě začnou více zajímat i čeští výrobci, byť musí smlouvu schválit ještě národní a regionální parlamenty v jednotlivých členských zemích unie. Podle studie Technické univerzity v Liberci dojde v případě definitního schválení smlouvy k navýšení českého vývozu do Kanady o 17-23 procent.
Evropská komise chce i nadále pokračovat v liberalizaci mezinárodního obchodu. Po Kanadě se chce zaměřit i na další státy amerického kontinentu. Nejde však o USA, ale o Mexiko a státy jihoamerického sdružení MERCOSUR.
S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se České republice vyjevila řada nových otázek a výzev. Ty bychom mohli rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou obrana, obchod a nový rozměr politických vztahů jak se Spojenými státy, tak v rámci Evropské unie.
Rusko nadále zůstává bezpečnostní hrozbou Evropy. V Evropském parlamentu na to upozornila ukrajinská ministryně pro Evropu a euroatlantickou integraci Ivana Klympuš Tsintsadzeová.
Jedním z hlavních témat uplynulého týdne byla opět migrace. Lídři Evropské unie se dnes setkali na neformálním summitu na Maltě a shodli se na dalších krocích. V posledních dnech ale nešlo jen o migraci. Britský parlament například vyslovil svůj souhlas s odchodem Británie z Unie a na Ukrajině opět vypukly boje.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
