Facebooku i Twitteru se podle Komise daří mazat nenávistný obsah
Internetové firmy od roku 2016 dobrovolně provádí kontrolu a mažou příspěvky podněcující nenávist. Odstranit se jim podaří většinu nahlášených zpráv.
Internetové firmy od roku 2016 dobrovolně provádí kontrolu a mažou příspěvky podněcující nenávist. Odstranit se jim podaří většinu nahlášených zpráv.
Společnost Facebook zavede ve druhé polovině března opatření, která mají zprůhlednit politickou reklamu na její sociální síti před květnovými volbami do Evropského parlamentu.
Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit.
Společnost Cambridge Analytica zneužila údaje více než dvou miliard uživatelů facebooku. Komise prověřuje, zda tím neporušila volební práva nebo třeba práva spotřebitelů.
Podle analytika Christophera Wylieho, kterého dnes vyslýchal britský parlament, může za únik dat o 50 milionech uživatelů Facebooku software Ripon společnosti AggregateIQ. Před Westminster by měl předstoupit i Mark Zuckerberg, ten chce ale za sebe poslat náhradu. Evropská komise nezahálí a požaduje po něm informace o chystaných změnách na sociální síti.
Facebook, Twitter a další internetové společnosti by podle Komise měly zvládnout odstranit teroristický obsah již do hodiny od jeho oznámení.
Nelegální obsah na internetu mizí rychleji než dříve, a to i do čtyřiadvaceti hodin od jeho nahlášení. Mažou se vzkazy k zabíjení, výzvy k fyzickému násilí a také výhrůžky, které by mohly inspirovat ostatní lidi.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Internetové společnosti mají za úkol odstranit nelegální obsah na svých stránkách. Nevědí si však rady s tím, jak určit hranici mezi porušováním zákona a právem na svobodu projevu. Požádaly proto Komisi o ujasnění.
Íránské ozbrojené síly tvrdí, že se jim podařilo uklidnit nepokoje. Situace v Teheránu je však nadále napjatá, sociální sítě čelí zákazům a studenti zůstávají ve vězení. Brusel má proto v plánu pozvat si „na kobereček“ íránského ministra zahraničí.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Donald Trump se rozhodl odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu a Viktor Orbán by si měl poklepat na čelo. Politika amerického prezidenta však není jedinou zprávou týdne, která by vás měla zajímat.
Evropský parlament v listopadu schválil zprávu o strategické komunikaci a propagandě třetích stran. Dokument mapuje dezinformační kampaně a nepřátelskou propagandu ze strany Ruska, tzv. Islámského státu a dalších skupin a navrhuje kroky, jak se proti nim bránit. Již před více než rokem vznikla v EU i jednotka Stratcom East, která má za úkol vysvětlovat politiku EU v regionech Východního partnerství a odhalovat a vyvracet dezinformace. V ČR se na boj s dezinformacemi a propagandou bude soustředit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo při ministerstvu vnitra.
Cestovatelé se zdravotním hendikepem mohou díky projektu Disway snadněji objevovat svět. Díky moderní aplikaci mají přehled o bezbariérových lokalitách včetně rad a komentářů od jiných uživatelů.
Ve čtvrtek 6. října se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odehrála konference s názvem „Digitální…