V Moldavsku došlo k „hacknutí“ jedné z nejpoužívanějších sociálních sítí. A podobné události by mohly v tom nejčernějším scénáři nastat i v Česku.
Kampaň před eurovolbami přinesla v Česku i na Slovensku vlnu dezinformací a manipulací na sociálních sítích. V jejich šíření dominují zejména ti aktéři, kteří využívají silně emotivní a vyhrocenou komunikaci, aby mobilizovali co nejvíce potenciálních voličů.
Více než polovina Čechů věří, že se jí dezinformace vyhýbají, zatímco čtvrtina lidí se domnívá, že se s nimi setkala. Ukazuje to květnová analýza Středoevropské digitální observatoře médií (CEDMO).
Českému internetu vládne Tomio Okamura, mezi další „ohýbače reality“ s dlouhými chapadly na sítích patří také Jindřich Rajchl nebo Jana Zwyrtek Hamplová. Dezinformační či manipulativní obsah se před eurovolbami věnuje hlavně migrační a zelené politice.
Evropská komise (EK) zahájila řízení proti čínské aplikaci pro sdílení krátkých videí TikTok. Chce zjistit, zda dostatečně brání šíření nelegálního obsahu a zda neporušuje pravidla Evropské unie o ochraně nezletilých a o transparentnosti reklamy.
Elon Musk zvažuje, že svou sociální síť X stáhne z Evropské unie, napsal v noci na dnešek web Business Insider s odkazem na zdroj obeznámený se situací. Miliardář se podle něj nechce podřídit unijnímu nařízení o digitálních službách (DSA).
Případ Vrbětice měl v českém a slovenském (dez)informačním prostoru silný ohlas. Dezinformační narativy měly převážně proruský či protizápadní charakter a byly šířeny i politickými aktéry, vyplývá z analýzy.
V Evropské unii dnes končí lhůta, do které se 19 velkých internetových platforem, jako jsou Google, Amazon či Facebook, mělo přizpůsobit unijnímu Aktu o digitálních službách (DSA).
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Čtyřiadvacátý únor loňského roku byl pro mnohé šok. Pro Evropskou unii se ale agrese Vladimíra Putina stala zároveň i budíčkem. Je opravdu tak nedotknutelná, jak by se na první pohled mohlo stát?
Zatímco Evropská unie zavádí pravidla, která ženou sociální sítě k zodpovědnosti jejich vlastní obsah, sociální síť Twitter se pod svým novým majitelem vydala opačným směrem.
Když miliardář Elon Musk minulý týden převzal sociální síť Twitter se slovy, že „pták je osvobozen“, trvalo jen několik hodin, než jej eurokomisař Thierry Breton varoval, že platforma s logem modrého ptáčka bude v Evropské unii „létat podle našich pravidel“.
Bruselu nepřísluší komentovat koupi firmy Twitter miliardářem Elonem Muskem, řekl dnes komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Připomněl však, že sociální síť musí plnit pravidla EU pro odstraňování nelegálního obsahu, na jejichž zpřísnění se před několika dny shodli vyjednavači EU.
Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Co konkrétního chtějí měnit?
Provozovatelé sociálních sítí by se v příštím půlroce měli zaměřit na boj s dezinformacemi kolem očkování proti covidu-19. Facebook, Twitter, Google a další velké internetové firmy k tomu dnes vyzvala Evropská komise.
S místopředsedou Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti, Greens/EFA) redakce EURACTIV.cz hovořila o vlivu sociálních sítí i revoluční snaze EU o jejich regulaci. „O tom, co je nelegální musí rozhodovat nezávislé a nestranné soudy,“ říká.
V Bruselu se blíží ke konci legislativní proces, který se týká nových pravidel proti šíření teroristického obsahu na internetu. V pondělí večer s novou legislativou vyslovil souhlas i klíčový výbor pro občanské svobody (LIBE).
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se postavila na stranu internetové společnosti Twitter ve sporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o nakládání s obsahem jeho příspěvků.
