Bída zahraniční politiky ODS
Evropský program ODS by šlo shrnout do hesla „všechno je špatně“, píše Vít Dostál.
Evropský program ODS by šlo shrnout do hesla „všechno je špatně“, píše Vít Dostál.
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Evropští i ruští zástupci znovu prodloužili vzájemné hospodářské sankce, které byly uvaleny kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Po třech letech jejich platnosti se zdá, že obě strany euroasijské pevniny se s ekonomickými problémy postupně vypořádávají. Situace na komoditních trzích se stabilizovala. V Česku dnes výrazněji trpí zejména ovocnáři.
Jaderná energetika, vývoj evropského trhu s elektřinou a vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Právě na tato témata se zaměřila letošní škola energetické bezpečnosti, která se uskutečnila na přelomu července a srpna v Telči.
Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
Severoatlantická aliance se nedávno rozrostla o nového člena. Teď už je ale na scéně další žadatel o členství. Rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají, a to například ve dvojí kvalitě potravin. Důležitým tématem zůstává ochrana klimatu. Hlavním hráčem na tomto poli bude zřejmě Čína.
Evropská unie učinila poslední krok nutný pro fungování asociační dohody s Ukrajinou. Dohoda je jedním z pilířů ukrajinského směřování na západ a stála u počátků tzv. Euromajdanu. V platnost vstoupí v září, a to i přes odpor Moskvy či nelibost nizozemských občanů.
Ukrajina je odhodlaná vstoupit do NATO. A myslí to opravdu vážně, jelikož začíná konat první důležité kroky. Na plány Kyjeva však nelibě nahlíží Kreml, podle kterého ukrajinské členství v Alianci nepřinese nic dobrého.
Německo dá homosexuálům možnost uzavírat manželství i přes nesouhlas Angely Merkelové. Další novinky hlásí čeští poslanci, Irák, Itálie, Rusko nebo třeba Evropská komise.
Svět kolem nás se změnil. A na nové bezpečnostní hrozby je třeba reagovat. Stěžejní je, aby evropské státy na svou obranu začaly vynakládat více peněz. To je základ, bez kterého se nikam dál neposuneme, říká v rozhovoru pro EurActiv bývalý generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Od summitu Evropské rady přes hlášky Miloše Zemana až po rezignaci francouzských ministrů. To vše nabízí dnešní cesta Napříč Evropou včetně zastávky u španělských socialistů.
Hnutí En Marche! oživuje francouzskou politickou scénu. Českou scénu pro změnu oživil Andrej Babiš. Budou české volby sledovány podobně jako ty v západních státech EU? A co dalšího stojí za pozornost?
Řada novinářů a zahraničněpolitických analytiků hledá a nachází spojení mezi Ruskem a různými politickými riziky. Myslím si, že Rusko je rizikový faktor, ale zároveň se domnívám, že tyto názory střílejí mimo, říká Balázs Jarábik z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír ve druhé části rozhovoru pro EurActiv.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Stále více občanů vnímá členství v EU pozitivně. Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru o postoji Evropanů se čísla téměř vrátila na předkrizovou úroveň roku 2007.
Donald Trump během včerejšího dne ukázal, jak velký je v dnešní době rozdíl mezi předvolební kampaní a reálnou politikou. Během prvních tří měsíců v Bílém domě totiž stačil změnit své názory ve třech stěžejních otázkách americké zahraniční politiky. Těmi jsou NATO, Moskva a Peking.
V létě minulého roku dokázaly obnovitelné zdroje v Německu krátkodobě pokrýt 100 % poptávky po elektřině. Jak je to ale v zimě? A co rozvoj přenosové soustavy? Pět doporučení pro německou Energiewende zaznělo na konferenci v Praze od šéfa Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství Stefana Kapferera.