Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
Rusko nadále zůstává bezpečnostní hrozbou Evropy. V Evropském parlamentu na to upozornila ukrajinská ministryně pro Evropu a euroatlantickou integraci Ivana Klympuš Tsintsadzeová.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
Dohodu mezi Budapeští a Moskvou o výstavbě jaderné elektrárny Paks II bez tendru posuzovalo generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Úředníci odpovědní za energetiku však mohli Maďarům pomáhat s argumentací, zjistila bruselská redakce EurActivu.
Evropský parlament v listopadu schválil zprávu o strategické komunikaci a propagandě třetích stran. Dokument mapuje dezinformační kampaně a nepřátelskou propagandu ze strany Ruska, tzv. Islámského státu a dalších skupin a navrhuje kroky, jak se proti nim bránit. Již před více než rokem vznikla v EU i jednotka Stratcom East, která má za úkol vysvětlovat politiku EU v regionech Východního partnerství a odhalovat a vyvracet dezinformace. V ČR se na boj s dezinformacemi a propagandou bude soustředit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo při ministerstvu vnitra.
O účinnosti evropských sankcí proti Rusku a dopadu Ruskem zavedených protisankcí na českou ekonomiku se stále intenzivně diskutuje. Jak moc je ruský trh vůbec důležitý pro českou ekonomiku a jaký mají sance dopad na českou ekonomiku a česko-ruské obchodní vztahy?
„Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Jiná řešení nikdo nezkoumal,“ říká v rozhovoru o projektu Paks II maďarský europoslanec Benedek Jávor. Ten plány na výstavbu elektrárny dlouhodobě kritizuje a u Evropské komise si stěžoval na mezivládní dohodu mezi Ruskem a Maďarskem, která kvůli projektu vznikla.
Minulý týden se nesl v duchu bezpečnostních otázek. Debatovalo se o válečných konfliktech ve východní Evropě, hodnotil se pokrok v migrační a relokační politice. Členské státy odsouhlasily přijetí mechanismu, díky němuž mohou snáze přerušit bezvízový režim, který pravděpodobně začne brzy platit pro Ukrajince a Gruzíny. O dalších tématech se dozvíte v našem přehledu.
Německé zpravodajské služby varují před sílícími kybernetickými útoky a dezinformační kampaní ze strany ruské vlády. Ohroženy jsou podle jejich předpokladů především nadcházející parlamentní volby, do kterých bude chtít Rusko skrze tyto aktivity zasáhnout. Své obavy v tomto ohledu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Minulý týden se činili europoslanci, kteří se zabývali obranou, propagandou nebo vztahy s Tureckem. Konal se také summit EU-Ukrajina. Unie Ukrajincům slíbila do konce roku zrušení víz. Co dalšího se dělo minulý týden?
Ukrajina úspěšně plní podmínky stanovené asociační dohodou s EU. Unie pokrok svého strategického partnera vítá a do konce roku chce Ukrajině zrušit vízovou povinnost.
V evropských zemích funguje občanská společnost s mnoha idealisty. Tito lidé však do politiky nevstupují. To je jedna z největších výzev – zapojit aktivní občanskou společnost do institucionální politiky, říká prezident Heinrich-Böll-Stiftung Ralf Fücks v rozhovoru o budoucnosti EU, brexitu, Rusku i populismu.
