Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) vyzval v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby se zasadila o to, že Evropa odsoudí ruské útoky na členské státy Evropské unie.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Diplomacie Evropské unie čelí podezření, že po tlaku Číny upravila zprávu o působení čínské propagandy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell by celou záležitost měl vysvětlit Evropskému parlamentu, řekl dnes ČTK lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
O dezinformací v době koronavirové pandemie mluvila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovorech, které dnes zveřejnily německá agentura DPA a španělský list El País. EU podle ní proti fake news bojuje ověřenými fakty.
V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.
V Legislativní radě vlády v současnosti leží návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Ten vytváří zcela nový mechanismus screeningu přímých investic ze zahraničí, které by pro Česko mohly představovat bezpečnostní riziko. Takovou investici bude možné úplně zakázat.
Zvolením politicky nezkušeného Volodymyra Zelenského do křesla prezidenta udělali Ukrajinci krok do neznáma. Zatím to vypadá, že se jejich risk vyplácí, zavádění potřebných reforem totiž nabírá na obrátkách.
Z loňského průzkumu německé nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v sedmi evropských státech vychází, že 78 % dotázaných se bojí vypuknutí války nebo ozbrojeného konfliktu v Evropě. Rusko i USA jsou pro ně podobnou hrozbou.
Ukrajina se stala příkladným vzorem ostatním zemím Východního partnerství. I přes znatelné pokroky však stále nelze mluvit o výrazné prosperitě a stabilitě. Opravdový krok vpřed přijde až s vyřešením otázky konfliktu na východě země.
Gruzie, Arménie i Ázerbájdžán mají odlišné představy o svém budoucím směřování, společný postup je vyloučený. Bezpečnostní situace v regionu nutí země usměrňovat svoji zahraniční politiku s ohledem na zájmy Ruska. Nekonzistentní politika EU navíc napomáhá posílení vlivu Moskvy v regionu.
Obrana České republiky před rizikovými investicemi ze zahraničí nabírá na obrátkách. Po Evropské unii se na tento problém zaměřilo i české ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.
Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.
Tři desítky expertů na Rusko v Evropě a USA, mezi nimi pracovníci nevládních organizací, akademici, novináři a političtí aktivisté, se staly obětí důmyslného kybernetického útoku, oznámil v sobotu investigativní server Bellingcat. Byli mezi nimi i Češi.
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Ačkoliv jsou země V4 spíše partnery než rivaly třech pobaltských zemí, přetrvávají mezi nimi i rozdíly, například v otázce eura, migrace, udržení demokratických pravidel, bezpečnosti a postoje vůči Rusku, říká expert z univerzity v estonském Tartu.
Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.
Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu
