Infografika: Jak fungují fondy EU v Česku?
Kolik peněz má ČR k dispozici z fondů EU? Jak se daří čerpat a kam peníze plynou? A jak vlastně projekty vznikají? Podívejte se na infografiku.
Kolik peněz má ČR k dispozici z fondů EU? Jak se daří čerpat a kam peníze plynou? A jak vlastně projekty vznikají? Podívejte se na infografiku.
Evropskou unii čekají změny ve financování. Jako první se k budoucímu víceletému finančnímu rámci vyjádřil Evropský parlament, který dnes odhlasoval poměrně ambiciózní plán.
„Česku se evropské peníze čerpat daří,“ tvrdí náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která za koordinaci fondů zodpovídá. „Bohužel se ale potýkáme s negativním mediálním obrazem. Je to škoda, když vezmeme v úvahu, co všechno se už s pomocí evropských peněz podařilo vybudovat a co ještě máme před sebou,“ říká. Problematické oblasti přesto existují.
Lídři členských zemí jednali v Bruselu o budoucím financování EU. Nyní se čeká na květnový návrh Evropské komise, která nastíní konkrétní obrysy víceletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři si také chtějí ponechat hlavní slovo při výběru šéfa nové Komise, která se bude sestavovat už příští rok.
Členské země včetně Česka budou letos jednat o tom, kam potečou unijní peníze a kolik jich bude. Neformálně by si měli své představy sdělit na dnešním summitu v Bruselu. Hovořit se bude také o blížících se volbách do Evropského parlamentu.
Rozpočet EU na příští rok má podpořit hospodářský růst a zaměřit se na nové výzvy. Náklady evropských institucí by se naopak měly snížit. Na dnešním jednání se na tom shodli ministři financí členských států. Podle Česka se ale nesmí zapomenout také na evropské dotace. Diskuse se zaměřila i na budoucí víceletý rozpočet po brexitu. Zde ČR očekává, že bude muset platit do společné kasy víc.
Vyšší dotace, větší boj proti včelím parazitům, jasnější označování produktů a posílená kontrola proti pančovanému medu. Tak si Evropský parlament představuje budoucnost včelařství v EU. Česko na tom není tak špatně, reformy však uvítá.
Země, které díky evropskému rozpočtu rozvíjejí své hospodářství, by měly být solidární, když dojde na uprchlíky. Svým kolegům v Evropské radě to vzkazuje německá kancléřka Merkelová.
Bezpečnost, migrace, konkurenceschopnost, inovace nebo budování infrastruktury. Takové priority bude Babiš prosazovat na pátečním neformálním summitu evropských lídrů příští týden, kde se má jednat o budoucím víceletém rozpočtu EU. Oblasti, kam budou po roce 2020 proudit evropské peníze, si má podle něj Česko určovat samo, nikoliv Evropská komise.
Pravicová Liga, která jde do březnových voleb v Itálii jako koaliční partner Silvia Berlusconiho, slibuje voličům zmenšení příspěvků Itálie do evropského rozpočtu. Chce také revizi Smluv. Obě strany pak chtějí zavést hraniční kontroly a staví se proti systému, podle kterého odpovědnost za migranty ze zemí mimo EU přebírá první unijní stát, do něhož přijdou.
Pomoc z evropských peněz se musí zaměřit na ohniska chudoby a nezaměstnanosti. Nesmí vznikat ghetta, říká evropská komisařka Corina Cretuová, která má na starost fondy EU.
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Česko zůstává čistým příjemcem financí z EU, což znamená, že z evropského rozpočtu více dostává, než do něj odvádí. Po dobu svého členství v EU dostala ČR již 1,211 bilionu korun.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Čapí hnízdo bude hodnoceno jako projekt financovaný z národní dotace, nikoliv z evropských fondů. Díky tomu Česko nepřijde o slíbené finance z EU. Rozhodlo o tom dnes ministerstvo financí. Jeho vyjmutí v polovině ledna odmítla Regionální rada ROP Střední Čechy. Po dnešní obměně složení Rady se očekává schválení vyřazení.
V rámci každoročního procesu schvalování účetní závěrky dnes ve výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu proběhlo slyšení s komisařem pro rozpočet G. Oettingerem. Dotaz padl také na českou kauzu týkající se Čapího hnízda a na poznatky z vyšetřování unijního protikorupčního úřadu OLAF.
Umí si Česká republika říkat o evropské peníze? Kde se dozvíme, jak evropské investice ovlivňují náš každodenní život? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Mooz, který se v Evropské komisi zabývá evropským rozpočtem.