EU dnes uvalila sankce na dalších 81 osob a subjektů v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a porušováním lidských práv v Rusku. Opatření schválili ministři zahraničí na svém jednání v Lucemburku.
Evropský štít demokracie – nová iniciativa Evropské komise – má chránit země EU před dezinformacemi a vlivovými operacemi Ruska a Číny. Některá opatření ale vyvolávají kritiku a pochybnosti.
Ruská propaganda využívá strach, přiživuje protiukrajinské nálady a podrývá důvěru v demokratické instituce. Od falešných zpráv v Polsku po nedůvěru na Slovensku – kremelské narativy se vždy přizpůsobují citlivým místům jednotlivých zemí, včetně samotné Ukrajiny.
Dezinformace o dění na Ukrajině na sociálních sítích nejsou novinkou a setkala s nimi už většina českých uživatelů. Kdo je ale používá a odkud pocházejí?
To, že si Čech se Slovákem rozumí neznamená, že mu ruská nebo jiná propaganda naservíruje stejný dezinformační narativ. Jaké faktory hrají roli? A jak se liší české a slovenské dezinformační prostředí? Odpoví infografika.
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Evropská unie musí společně aktivněji čelit ruské propagandě v Africe. Na dnešním zasedání dvoudenního setkání zvláštních zmocněnců pro oblast Sahelu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.
EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.
V Pekingu dnes začínají kritizované zimní olympijské hry. Přestože europoslanci vyzvali k jejich bojkotu, státy EU se neshodly. Sportovci mezitím řeší rébus, jak si olympiádu užít a podat co nejlepší výkony, když jim za zády číhá „velký čínský bratr“.
Dezinformace a jiné hybridní hrozby jsou podle Komise čím dál nebezpečnější. V době koronaviru mohou dokonce i zabíjet. Proto je třeba na tomto bitevním poli přitvrdit.
Globální pandemie bude už navždy spojena s Čínou, odkud se nový typ koronaviru rozšířil do dalších zemí. Vláda v Pekingu se ale s tímto pojetím nehodlá smířit.
V České republice se opět začalo mluvit o Číně, tentokrát kvůli její pomoci v boji proti pandemii nového koronaviru. Jedná se ale skutečně o pomoc?
Propaganda a dezinformace na internetu představují výzvy dnešní doby, a právě o nich s ohledem na nadcházející eurovolby hovořili odborníci z řad akademiků, novinářů a analytiků na konferenci v Brně. Jak dezinformace ovlivňují společnost a politiku? A umí s nimi Evropa bojovat?
Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
