Česko dál v EU výrazně zaostává za většinou států ve využívání solární a větrné energie. Zatímco v Unii měla výroba elektřiny ze slunce a větru loni podíl dohromady 30 procent a poprvé překonala zastoupení fosilních zdrojů, v ČR tento podíl činil 6,6 procenta.
Česká republika má v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) nevyužitý potenciál, zároveň má před sebou cíle pro rok 2030, které by měla splnit. Pokrok podle expertů brzdí nejen složitá legislativa, ale i neochotný přístup úřadů.
Politici by měli denně opakovat, že rozvoj OZE je veřejný zájem. Stát by pak měl vytvářet ekonomicky motivující prostředí, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz o budování obnovitelných zdrojů energie v Česku Štěpán Chalupa.
Masivní výpadek elektřiny, který v pátek kolem poledne ochromil část Prahy, severní a východní Čechy, nezpůsobily obnovitelné zdroje ani kybernetický útok. Zdůraznilo to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Europoslanci dnes zdůraznili potřebu propojit konkurenceschopnost průmyslu s opatřeními v oblasti klimatu. Vyplývá to z usnesení, které bylo schváleno na jednání výboru Evropského parlamentu (EP) pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).
Francie nabízí alternativu ruského jaderného paliva. A také spolupráci při výstavbě nových reaktorů. „Chceme zapojit slovenské firmy do dodavatelského řetězce jaderného paliva a jednáme také o úložišti vyhořelého odpadu,“ říká francouzský velvyslanec na Slovensku Pascal le Deunffa.
Celkem 42 ekologických nevládních organizací v Polsku apeluje na novou vládu, aby urychleně přijala zákon umožňující rozvoj větrné energie způsobem, který je bezpečný pro lidi i životní prostředí. Klíčové je mimo jiné vyřešení otázky, jak daleko se budou větrné elektrárny moci stavět od obývaných domů.
Za týden startuje v Dubaji konference COP28. Přestože dopady změn klimatu pociťují lidé takřka všude, k těm nejvíce postiženým patří hlavně lidé z rozvojových zemí. Právě ty spolu s Čínou letos budou tvořit významný vyjednávací blok.
Obnovitelné zdroje by měly začít dominovat evropskému energetickému mixu. Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili finální znění směrnice, podle níž by se měly čisté zdroje podílet na konečné spotřebě energie v EU ze 42,5 procenta, a to již do roku 2023.
Zdroje energie se vedle tanků a střel staly jednou ze zbraní Ruska, se kterou zamířilo na celou Evropu. Evropská unie proto musela řešit strmý nárůst cen energií a zaměřit se na posílení své energetické bezpečnosti. Architektura evropské energetiky tak dostává nové obrysy.
Evropská unie postupně ladí svou odpověď na americký protiinflační zákon IRA a kroky dalších světových gigantů, které ohrožují evropský zelený průmysl. Komise se teď zaměřila konkrétně na zjednodušení regulace a zajištění dostatku kritických surovin.
Evropská unie do řešení uprchlické krize investovala spoustu peněz, a to, co dosud udělala, jde správným směrem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vasco Alves Cordeiro.
České samosprávy mají velký zájem o tzv. komunitní energetiku, její rozvoj ale brzdí neexistující legislativa. Novela energetického zákona by měla přinést změnu.
Cena zemního plynu se vyšplhala na svá historická maxima. Jen za poslední rok vzrostla jeho cena 4,5x. Toto skokové navýšení řeší plán Evropské komise REPowerEU. Jedním z jeho základních pilířů je mimo jiné i rychlejší zavádění čisté energie.
Z jedné peletky oxidu uraničitého o hmotnosti 5 gramů lze vyrobit stejné množství energie jako z tuny uhlí nebo asi 480 metrů krychlových zemního plynu, píše v komentáři pro síť EURACTIV Alena Mastantuono.
Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři unijních zemí.
Evropa spoléhala na zemní plyn, kvůli válce ale musí své plány změnit. Energetika tak bude do budoucna stát především na obnovitelných zdrojích a také na jádru. I tady je ale potřeba dávat pozor na nezdravé závislosti.
Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.
