Poslouchají strany prozápadní voliče?
Strany jsou k NATO, EU a Rusku často opatrnější než jejich voliči, ukazuje ve své analýze Nikola Hořejš.
Strany jsou k NATO, EU a Rusku často opatrnější než jejich voliči, ukazuje ve své analýze Nikola Hořejš.
Myslím, že vytvoření evropské armády většina států podporuje a také že to má většinovou podporu obyvatelstva i v pseudoneutrálních státech jako je Rakousko či Finsko, říká garant zahraniční politiky Pirátů Mikuláš Peksa.
Kvůli Rusku a Číně potřebuje Evropa USA a atlantickou vazbu. Své problémy ale musí umět řešit sama, říká Ivan Gabal (KDU-ČSL).
EU musí v oblasti bezpečnosti a obrany plně využívat potenciál, který poskytují současné evropské smlouvy, říká český ministr zahraničí. Rozhodující slovo však mají a budou mít jednotlivé členské země.
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
U našich západních sousedů už brzy proběhnou důležité volby. Jasnými favority jsou stále křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Ta nyní vstupuje do poslední fáze předvolebního boje, ve které se dotkla i problematiky neplnění migračních kvót ze strany České republiky. Podle jejího názoru je náš postoj sice politováníhodný, ale sankce si nezasloužíme.
Prohloubit evropskou integraci, nebo neprohloubit? Přinášíme přehled témat, o kterých se v EU debatuje.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Při realizaci projektů se dnes v EU klade důraz na kontrolu formálních záležitostí. Například v USA se ale soustředí hlavně na výsledky. Pokud jsem slíbil postavit novou výrobní halu, nezáleží na tom, jak jsem ji postavil, ale zda skutečně začne vyrábět a zaměstnávat lidi, říká v rozhovoru Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.
Ukrajina je odhodlaná vstoupit do NATO. A myslí to opravdu vážně, jelikož začíná konat první důležité kroky. Na plány Kyjeva však nelibě nahlíží Kreml, podle kterého ukrajinské členství v Alianci nepřinese nic dobrého.
Německo dá homosexuálům možnost uzavírat manželství i přes nesouhlas Angely Merkelové. Další novinky hlásí čeští poslanci, Irák, Itálie, Rusko nebo třeba Evropská komise.
Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
Svět kolem nás se změnil. A na nové bezpečnostní hrozby je třeba reagovat. Stěžejní je, aby evropské státy na svou obranu začaly vynakládat více peněz. To je základ, bez kterého se nikam dál neposuneme, říká v rozhovoru pro EurActiv bývalý generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Od summitu Evropské rady přes hlášky Miloše Zemana až po rezignaci francouzských ministrů. To vše nabízí dnešní cesta Napříč Evropou včetně zastávky u španělských socialistů.
Posílení společné obranné a bezpečnostní politiky patří mezi evropské priority ČR, uvedl premiér Sobotka na páteční konferenci v Praze. Členské země se už shodly, že chtějí spolupráci prohloubit. Komise k tomu přidala výhled do roku 2025.