Vojenská mobilita, Jednotné lékařské velení a Centrum excelence pro evropské tréninkové mise. To jsou tři obranné iniciativy, o jejichž vedení Česko usiluje. Nabídlo vybavení a personál. Jednání nad konkrétní podobou jednotlivých obranných projektů se budou vést v průběhu letošního roku. Už dnes je jasné, že bude potřeba dostatek financí.
Evropská unie bude vůbec poprvé financovat svůj obranný a zbrojařský průmysl. A nepůjde o žádné malé částky. Unie na investice do obrany v příštích letech plánuje vyčlenit miliardy eur, na které prý budou moci dosáhnout i české malé a střední podniky.
Aby se mohla EU rozhodovat rychleji a jednodušeji v zahraniční politice a bezpečnosti, mohlo by se u některých otázek upustit od jednomyslného rozhodování, myslí si šéf Komise. Podle české ministryně obrany Šlechtové se vláda bude tímto námětem teprve zabývat.
Dobrá spolupráce policie, zpravodajců a armád je podle britské premiérky výhodná pro Spojené království i Evropskou unii. Podle šéfa Komise Junckera by se měla bezpečnost řešit odděleně od ostatních záležitostí, jako je například obchod.
Společná obrana má být pouze úkolem NATO. Stálá strukturovaná spolupráce EU nemá tuto roli ohrozit. USA a další mimounijní země se však obávají opaku. Česko chce stát v čele jednoho ze 17 projektů struktury PESCO. Na obranu ale příliš nepřidá.
Členské země posilují spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Bude PESCO pro NATO překážkou? Jaký je význam Evropského obranného fondu? Jak může Česká republika těžit z nových forem spolupráce? Co to bude znamenat pro české firmy? Ptali jsme se Tomáše Weisse.
Nová společná obrana Evropy by měla doplnit Severoatlantickou alianci. Podle zastánců je to v dnešním rozbouřeném světě nezbytné. Jak by se mělo zapojit Česko?
Migrace, vysílání pracovníků nebo dvojí kvalita potravin – právě tato tři témata ukázala, že rozdíl mezi západní a východní Evropou stále existuje. Řešení přitom může být jednoduché, stačí se lépe vnímat a také být aktivnější ve vytváření kompromisů.
Zeptali jsme se několika českých europoslanců: Co letos považujete za nejdůležitější mezi tématy, kterým se v Parlamentu osobně věnujete? Připomeňte si s nimi, co se letos dělo.
Evropská unie to s posilováním společné obrany myslí vážně. Evropská rada oficiálně schválila stálou vojenskou spolupráci a k finálnímu spuštění ambiciózního obranného fondu už také nic nebrání. Kromě posílení bezpečnosti jsou však obě iniciativy obrovskou příležitostí i pro české firmy, které se můžou do vojenských projektů zapojit.
Pro nového českého premiéra je na summitu EU nejdůležitější migrace a jednání o brexitu. V pátek ráno se ovšem bude řešit také budoucnost eurozóny, kterou za závažné téma považují podniky. EU se mění a Česko by mělo hrát aktivní roli, říkají europoslanci. Jaká témata podle nich rezonují?
V Bruselu odpoledne začne poslední letošní schůzka Evropské rady. Je to zároveň první summit EU, kde bude Česko jako premiér reprezentovat Andrej Babiš. Čím se bude s ostatními ministerskými předsedy a prezidenty zabývat?
„Je paradoxní, že právě lidé ze sociálně slabších vrstev obecně podporují vystoupení z EU, a přitom právě jich by se odchod dotkl nejvíce,“ říká europoslanec ČSSD Miroslav Poche. Podpořil by zákon o obecném referendu? A jak se dívá na posilování evropské obrany nebo přijetí eura?
Může Česko reálně ovlivnit přijímání evropských regulací? Nebo všechno rozhodnou velké členské země? Změní se pohled na Českou republiku, když bude mít trestně stíhaného premiéra? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s Michaelem Gahlerem, německým lidoveckým europoslancem, který se dlouhodobě zabývá děním ve střední a východní Evropě.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
