Německý kancléř Olaf Scholz se dnes v Praze vyslovil pro to, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Růst bloku podle něj pomůže zajistit postupný přechod na většinové hlasování.
Lotyšsko se díky rychlým opatřením nyní bez ruského plynu obejde, zastavení kohoutků tak bylo jen prázdným gestem, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz česká velvyslankyně v Rize Jana Hynková. Drtivá většina lotyšských Rusů podle ní válku odsuzuje.
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Letošní prezidentské volby ve Francii jsou výjimečné nejen kvůli situaci na Ukrajině, ale i kvůli francouzskému předsednictví Rady EU a kampani samotné. O tom, jak Francie hledá prezidenta, se dočtete v rozhovoru s Lukášem Mackem.
Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.
Druhý den neformálního summitu Evropské rady ve francouzském Versailles se věnoval posílení evropské obrany a postupnému snižování závislosti na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí. Prezidenti a premiéři zemí EU chtějí vše urychlit.
Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.
EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
Prezidenti a premiéři zemí EU dnes hledali způsob, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Přestože názory na armádu EU mají země různé, lídři se zavázali mimo jiné ke zlepšení společné organizace vojenských sil.
Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament o tom má jasno.
Jsem přesvědčen, že stejně jako Polsko i Česko bude brzy dávat na obranu 2 % HDP, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Evropská unie by v příštích letech mohla rozšířit svou vojenskou spolupráci včetně vývoje zbraní. Vyplývá to z návrhu společné obranné strategie, o němž dnes diskutovali ministři obrany členských zemí.
Návštěva ministra zahraničí USA Mika Pompea v ČR se točila kolem jádra a čínského vlivu, ale i opožděných oslav osvobození ČR před 75 lety. Na své evropské cestě se ministr zastaví i ve Varšavě nebo Vídni, v Bruselu ale ne.
Český diplomat Jiří Šedivý 5. května oficiálně usedl do ředitelského křesla Evropské obranné agentury. Čím přesně se agentura zabývá?
Od NATO a EU se v současné krizi často očekává něco, co nemají v popisu práce. Severoatlantická aliance pomáhá s klíčovou přepravou zdravotnického materiálu, jinak však má podle odborníků poměrně malý prostor, jak se zapojit.
