Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Letošní prezidentské volby ve Francii jsou výjimečné nejen kvůli situaci na Ukrajině, ale i kvůli francouzskému předsednictví Rady EU a kampani samotné. O tom, jak Francie hledá prezidenta, se dočtete v rozhovoru s Lukášem Mackem.
Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.
Druhý den neformálního summitu Evropské rady ve francouzském Versailles se věnoval posílení evropské obrany a postupnému snižování závislosti na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí. Prezidenti a premiéři zemí EU chtějí vše urychlit.
Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.
EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
Prezidenti a premiéři zemí EU dnes hledali způsob, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Přestože názory na armádu EU mají země různé, lídři se zavázali mimo jiné ke zlepšení společné organizace vojenských sil.
Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament o tom má jasno.
Jsem přesvědčen, že stejně jako Polsko i Česko bude brzy dávat na obranu 2 % HDP, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Evropská unie by v příštích letech mohla rozšířit svou vojenskou spolupráci včetně vývoje zbraní. Vyplývá to z návrhu společné obranné strategie, o němž dnes diskutovali ministři obrany členských zemí.
Návštěva ministra zahraničí USA Mika Pompea v ČR se točila kolem jádra a čínského vlivu, ale i opožděných oslav osvobození ČR před 75 lety. Na své evropské cestě se ministr zastaví i ve Varšavě nebo Vídni, v Bruselu ale ne.
Český diplomat Jiří Šedivý 5. května oficiálně usedl do ředitelského křesla Evropské obranné agentury. Čím přesně se agentura zabývá?
Od NATO a EU se v současné krizi často očekává něco, co nemají v popisu práce. Severoatlantická aliance pomáhá s klíčovou přepravou zdravotnického materiálu, jinak však má podle odborníků poměrně malý prostor, jak se zapojit.
Vyšetřovací výbor německého Spolkového sněmu se téměř rok zabývá kauzou kolem údajně neoprávněného zadávání úkolů velkoryse odměňovaným externím poradcům na ministerstvu obrany v době, kdy v čele resortu stála nynější předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Česká armáda příští rok převezme velení výcvikové mise Evropské unie v Mali, potvrdila dnes vláda. Čeští vojáci budou mít půlroční velitelskou zodpovědnost, součástí štábu by mohli být i Slováci.
