Všechny oči míří na Washington, kde v úterý (9. července) začíná třídenní summit NATO. Aliance tady oslaví 75. výročí od svého založení, žádné bujaré oslavy se ale kvůli napjaté globální situaci nečekají.
Priority Evropské unie vychází z toho, co považují za klíčové její členské země. Prezidenti a premiéři se koncem…
Pokud se Česko nechce stát pátým kolem u vozu Evropské unie, musí si umět definovat své zájmy, vytvářet „tekutá“ spojenectví a vážit si lidí se zkušenostmi. Zatím se to daří jen částečně.
Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami.
Zatímco v roce 2019 se k urnám před evropskými volbami chystala jen necelá třetina Čechů, letos je to více než polovina. Na rozdíl od zbytku Evropanů zajímá občany Česka před volbami do Evropského parlamentu zejména obrana a bezpečnost EU.
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení s Českou republikou, která podle ní při nákupu vojenských vrtulníků porušila směrnici o veřejných zakázkách v oblasti obrany.
Podpora Ukrajiny a garance její obrany před ruskou agresí je nadále prioritou Česka, zní oficiální státní pozice. I přes odhodlání pomoci východoevropské zemi v obraně svého území proti agresorovi se stále častěji objevuje otázka: „Ale za co?“
Tanky, munice, radarová technika a další vojenské zboží. Právě po těchto položkách roste v době války poptávka z různých koutů Evropy a země – ač z jednoho evropského bloku – si tak mohou konkurovat. Brusel je proto chce motivovat, aby vybavení nakupovaly společně.
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
Evropa si připomněla rok od začátku války na Ukrajině. Nyní se snaží reagovat na její vývoj a připravit se na budoucnost. Na budování zanedbaných obranných kapacit ale nestačí jen pár let.
Svou „tour po Evropě“ zakončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj symbolicky v Bruselu. Jeho země se nachází v kritické situaci a potřebuje další evropské peníze a zbraně.
Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu.
Existuje obava, že Německo, které se vymanilo z ruského objetí, by mohlo padnout do náruče Číny. Neměli byste udělat stejnou chybu dvakrát, říká Robert Pszczel v rozhovoru pro EURACTIV.pl.
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Výcviková mise pro ukrajinské vojáky, kterou se dnes EU chystá spustit, bude v provozu do několika týdnů, potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Rada EU podle něj také schválí rozšíření sankcí za represe vůči demonstrantům v Íránu.
Ve vojenské pomoci Ukrajině je potřeba pokračovat, ale také ji rozšířit – dodávané zbraně a techniku totiž musí umět někdo obsluhovat. EU proto začala pracovat na vytvoření výcvikové mise pro ukrajinské vojáky.
Pokud by došlo na nejhorší a Čína by opravdu Tchaj-wan napadla, je nutné mít připraveny v šuplíku účinné sankce. Takové sankce proti Číně by ale bolely i nás, na to se musíme připravit, píše v komentáři europoslankyně Michaela Šojdrová.
