Evropská unie by měla zúžit okruh priorit, které financuje ze svého rozpočtu. Dnes se na tom shodli čeští ministři před představením prvního návrhu víceletého finančního rámce pro období po roce 2028. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) za základní oblasti pro celou EU označil obranu a konkurenceschopnost.
Obrana a konkurenceschopnost Evropské unie mají patřit mezi základní priority příštího dlouhodobého rozpočtu evropského bloku po roce 2027. V debatě s europoslanci ve Štrasburku to dnes uvedl komisař odpovědný za rozpočet Piotr Serafin.
Jak posílit evropskou obranu, propojit zelenou transformaci s potřebami průmyslu a zajistit, aby Česká republika hrála v Evropské unii důstojnou a aktivní roli? I o těchto otázkách debatovali v Praze zástupci politických stran u příležitosti blížících se sněmovních voleb.
Rusko je hrozbou pro globální bezpečnost, ale nemá šanci, pokud členské státy NATO zůstanou jednotné, uvedla dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas.
Evropská komise dnes představila další sadu návrhů na omezení byrokracie nazvanou Omnibus, tentokrát chce zjednodušit život obranným firmám. Nově by se mohl zavést například zrychlený režim povolování obranných projektů. Co dalšího balíček obsahuje a co na něj říká průmysl?
Evropská komise (EK) v takzvaném jarním balíčku evropského semestru doporučila Radě Evropské unie aktivovat takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro 16 zemí, včetně České republiky.
Český prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce, nevnímá to ale jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako „alianční evropský pilíř“. Česká hlava státu to řekla na květnové pražské konferenci Evropa jako úkol.
Je EU silným hráčem na mezinárodním poli? Měli by Evropané nakupovat vojenskou techniku spíše doma, nebo v zahraničí? A bude bezpečnost téma v předvolebním boji před českými parlamentními volbami? Odpovídá politolog Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Britská vláda na dnešním summitu v Londýně oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol.
Prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to však jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako alianční evropský pilíř. Hlava státu to řekla v projevu při zahájení konference Evropa jako úkol na Pražském hradě.
Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy Kč) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky.
Bezpečnost se dostává do popředí všeho, včetně agendy Evropské komise. Šestadvacítka eurokomisařů a jejich předsedkyně teď zasedli v novém formátu, tzv. bezpečnostním kolegiu, kde probrali téma, které jim aktuálně dělá asi největší vrásky – vztahy s USA.
Polská vláda chce v příštím roce vydávat na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to dnes uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz po jednání ministrů obrany Evropské unie ve Varšavě.
Čína se chce stát globální supervelmocí a neváhá kvůli tomu rozbít světový řád založený na pravidlech, varují europoslanci. Evropa by prý měla odpovědět a daleko více spolupracovat s jinými regiony, a to i skrze „Síkelovu“ strategii Global Gateway.
Evropské země dosud zajistily 50 procent financí potřebných pro zajištění dvou milionů dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Uvedla to šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallas před dnešním setkáním ministrů obrany zemí EU ve Varšavě.
Evropské země ví, že musejí výrazně posílit svou obranu proti útokům z nebe. Zatím se ale neshodnou, jakou konkrétní cestou se vydat. Zatímco „německému táboru“ nevadí nakupovat techniku jinde, ten „francouzský“ chce investovat doma.
Prezidenti a premiéři členských států EU se na summitu v Bruselu opět zabývali budoucností evropské obrany. Vyzvali k urychlení práce na návrzích, které nedávno předložila Evropská komise, plyne z informací diplomatických zdrojů.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda.
