Americký prezident Donald Trump se již za pár dní sejde s nově zvoleným prezidentem Francie Emmanuelem Macronem. Ten údajně amerického lídra ohromil. Trump počítá s tím, že se oba političtí lídři v mnoha ohledech shodnou. Mezi základní témata společné schůzky bude patřit boj proti terorismu, ekonomické otázky či obrana.
Donald Trump během včerejšího dne ukázal, jak velký je v dnešní době rozdíl mezi předvolební kampaní a reálnou politikou. Během prvních tří měsíců v Bílém domě totiž stačil změnit své názory ve třech stěžejních otázkách americké zahraniční politiky. Těmi jsou NATO, Moskva a Peking.
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?
Rakousko je od roku 1955 oficiálně neutrální zemí. Události posledních měsíců a let však některé odborníky i politiky přivádí k myšlence, že Vídeň by měla svou tradiční neutralitu opustit a hrát v bezpečnostní a obranné politice významnější roli.
Oslavy šedesátého výročí podpisu Římských smluv se nesly spíše v duchu obecných proklamací než konkrétních představ. To dokazuje i přijatá deklarace, ve které najdeme jen několik velmi obecných priorit pro nadcházející měsíce a roky.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Česká republika si letos musí udělat jasno o své roli v EU a o tom, jak by podle ní měla Evropa vypadat. Čas na tuto debatu se krátí. Vícerychlostní integrace by Česku neprospěla, i když po ní někteří politici volají, zaznělo také na včerejší diskuzi o zahraniční politice.
Jsem proti vícerychlostní Evropě. Dokážu si však představit jednu oblast, kde se tento koncept přímo nabízí. Tím je bezpečnost a obrana, říká předseda Poslanecké sněmovny a čerstvě zvolený místopředseda ČSSD Jan Hamáček, který v těchto dnech zastupuje ČR na setkání předsedů parlamentů zemí EU v Římě. Schůzka se koná u příležitosti nadcházejícího výročí podpisu Římských smluv.
Společná obranná a bezpečnostní politika začíná být jedním z nejdůležitějších témat evropské integrace. Již v červnu se unijní špičky sejdou na bezpečnostní konferenci v Praze, kde budou probírat budoucnost integrace právě v souvislosti s obranou. To je také oblast, ve které se může projevit tzv. vícerychlostní Evropa.
Summit EU zažil velké polské drama. Maďarská vláda zažila úlevu, protože Komise povolila výstavbu jaderné elektrárny Paks II. Co se ještě dělo v uplynulém týdnu?
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
Po projednání ve Vládě ČR nominuje ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek diplomata Štefana Füleho na post generálního tajemníka OBSE na nadcházející tříleté funkční období. ČR považuje OBSE za důležitou celoevropskou bezpečnostní organizaci s významnou transatlantickou vazbou. Mandát současného generálního tajemníka OBSE Lamberta Zanniera vyprší 30. června 2017.
S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se České republice vyjevila řada nových otázek a výzev. Ty bychom mohli rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou obrana, obchod a nový rozměr politických vztahů jak se Spojenými státy, tak v rámci Evropské unie.
Vztahy Evropské unie a Turecka jsou spjaté již více než 60 let a Turecko je jedním z nejvýznamnějších sousedů Evropské unie. V současnosti je ovšem vzájemné nastavení vztahů ovlivněno mnohem více faktory než dříve, a to dohodou mezi Evropskou unií a Tureckem o navrácení migrantů, otázkou spojenou s liberalizací vízového styku nebo vnitropolitickou situací v Turecku.
Rusko nadále zůstává bezpečnostní hrozbou Evropy. V Evropském parlamentu na to upozornila ukrajinská ministryně pro Evropu a euroatlantickou integraci Ivana Klympuš Tsintsadzeová.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
