Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Přestože se pozornost poslední roky zaměřovala hlavně na působení Ruska v evropském informačním prostoru, analytici nyní upozorňují na jinou rostoucí velmoc. Své místo si začínají v evropských médiích, stejně jako na sociálních sítích vydobývat čínské informační kanály.
Jak se Švédsku po Česku přebíralo předsednictví Rady EU? Kdy vstoupí Švédsko do NATO? A co mají Češi a Švédové kromě záliby v houbaření společného? V podcastu EURACTIV.cz odpovídá švédský velvyslanec v Česku Fredrik Jörgensen.
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Ačkoli je neutralita důležitým nástrojem rakouské „bezpečnostní sady nástrojů“, země diskutuje o budoucnosti své bezpečnosti a vždy reflektuje nové geopolitické okolnosti, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz rakouský europoslanec Lukas Mandl.
Ruský prezident Putin se „připravuje na více války“ a chce Evropu, ve které může Rusko diktovat, co mají dělat sousedé. Řekl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během své návštěvy v Tallinnu, kde se připojila i Ursula von der Leyenová.
Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
Severoatlantická aliance odstartovala letošní rok podepsáním zbrusu nové dohody s Evropskou unií, v kontextu války na Ukrajině ji ale čekají další významné změny. Nahradit Jense Stoltenberga by mohla třeba slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu.
Existuje obava, že Německo, které se vymanilo z ruského objetí, by mohlo padnout do náruče Číny. Neměli byste udělat stejnou chybu dvakrát, říká Robert Pszczel v rozhovoru pro EURACTIV.pl.
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Představitelé zemí skupiny G7 a Severoatlantické aliance (NATO), kteří jsou na summitu velkých ekonomik G20 v Indonésii, nabídli Polsku pomoc s vyšetřováním úterního výbuchu rakety na východě země. Řekla to dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Na sociálních sítích se často virálně sdílejí její fotografie v černém křiváku a krátkých kraťasech nebo při podpoře pochodů Pride. Nejmladší premiérka světa, finská politička Sanna Marinová, mluvila před Evropským parlamentem hlavně o válce na Ukrajině.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Lotyšsko se díky rychlým opatřením nyní bez ruského plynu obejde, zastavení kohoutků tak bylo jen prázdným gestem, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz česká velvyslankyně v Rize Jana Hynková. Drtivá většina lotyšských Rusů podle ní válku odsuzuje.
Garantem obrany evropských států zůstává NATO, svoji roli ale sehrává také Evropská unie. Novou položkou v jejím „arsenálu“ se mohou stát společné akvizice vojenské techniky. České předsednictví dohlédne na nastavení pravidel.
Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora EU, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou.
Aby byla Evropa samostatnější, musí diverzifikovat své dodavatelské řetězce, udržovat strategická spojenectví a také pěstovat v oblasti obrany více podnikatelsky orientované prostředí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz výzkumnice Raluca Csernatoni.
