Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Evropská populace stárne. A svět, ve kterém žije nová generace, se mění. Lidé se musí například přizpůsobovat digitalizaci. Dopady na sociální systém mají pomoci zmírnit evropské peníze.
Přes Turecko do Evropské unie přichází v poslední době opět více migrantů. V první třetině letošního roku se počet lidí, kteří nelegálně překročili pozemní turecko-řeckou hranici, zvýšil oproti stejnému období loni devítinásobně.
17 nigerijských migrantů žaluje Itálii u Evropského soudu pro lidská práva za to, že podporuje jejich navracení do Afriky, kde jim hrozí mučení, vydírání a bití. V ohrožení je tak spolupráce Itálie s Libyí.
Priority budoucího unijního víceletého finančního rámce po roce 2020, jako bezpečnost, obrana, program Erasmus, výzkum či digitalizace jsou i v zájmu ČR. Boj o evropské peníze však nebude lehký, upozornila na dnešní návštěvě Česka komisařka Jourová.
Koncem příštího týdne se očekává další „bitva“ členských států o přerozdělování uprchlíků. Na kompromisu by se měly dohodnout do konce června.
Základní návrh dlouhodobého evropského rozpočtu po roce 2020 je na světě. Co Evropská komise navrhla a co na to říkají čeští politici?
Blíží se rakouské předsednictví v Radě EU. Kvůli zajištění bezpečnosti by země mohla podle ministra vnitra kontrolovat lidi přicházející z Německa. Možnost kontrol chce prý zachovat až do doby, kdy budou zajištěny vnější hranice EU.
Loď neziskové organizace Open Arms byla italskými úřady zadržena poté, co zachránila migranty z potápějícího se člunu, a odmítla je vrátit do Libye. Soud nyní rozhodl o tom, že posádka jednala oprávněně.
Všechny členské země si uvědomují, že Unie musí změnit způsob, jakým se určuje stát zodpovědný za vyřízení žádosti o azyl a případné přijetí uprchlíků. Hledání kompromisu ale není jednoduché.
Komise poskytne 180 milionů eur na ubytování pro uprchlíky v Řecku a jejich začlenění do běžného života.
Podle tureckého prezidenta mají vztahy mezi Unií a Tureckem to nejhorší za sebou. S Tuskem a Junckerem diskutovali o tom, jak je zlepšit.
Na českém postoji k evropské migrační a azylové politice se dnes shodli šéfové sněmovních stran. Schůzky by měly pokračovat i k dalším evropským tématům.
Dražší, ale za to elektronicky dostupná víza do Evropy, nebo třeba náročnější vízové podmínky pro státy, které nespolupracují s EU při navracení neúspěšných žadatelů o azyl. Právě tak si Komise představuje novou vízovou politiku EU.
„Rozjeli jsme toho příliš mnoho a někdy pak nejsme schopni rychle vytyčit priority, které by měly mít v EU výsostnou přednost před ostatními tématy. Kolikrát mě pak mrzí, že lidi pálí nějaké akutní věci, a já řeším něco, co má sice nějakou relevanci, ale tolik to nehoří,“ říká europoslankyně ANO Dita Charanzová.
Lídři členských zemí jednali v Bruselu o budoucím financování EU. Nyní se čeká na květnový návrh Evropské komise, která nastíní konkrétní obrysy víceletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři si také chtějí ponechat hlavní slovo při výběru šéfa nové Komise, která se bude sestavovat už příští rok.
Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.
Více solidarity ze strany členských zemí, ale také evropské odpovědi na velké otázky dnešní doby, jakou je například masakr v Sýrii. Tak si představuje budoucí azylovou a zahraniční politiku EU německá kancléřka Angela Merkelová.
