Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.
Visegrádská čtyřka je jednou z nejlépe fungujících skupin uvnitř Evropské unie. Berlín si je toho vědom, ale zároveň se snaží chránit jednotu celé EU. V mnoha oblastech má Německo k V4 blíže než ke Francii, tvrdí Kai-Olaf Lang.
Podle dohody členských zemí mají v EU vzniknout vyloďovací centra pro zachráněné migranty. Komise dnes představila přesnější koncepci. Podobná střediska mají vzniknout i mimo EU. O návrzích Komise budou velvyslanci poprvé jednat už zítra.
Plán EU na zřízení afrických center pro migranty, kteří čekají na udělení azylu v Evropě, Libye neakceptuje. Žádá evropské země, ať řeší situaci přímo v zemích původu migrantů.
Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Italská vláda razí tvrdý postup proti příchozím, a proto nově nejsilnější migrační proud míří do Španělska. Přes moře do Evropy tento rok dorazilo více než 50 tisíc migrantů, což je o 70 % méně než za stejné období minulý rok.
Itálie chce, aby lodě se zachráněnými uprchlíky přistávaly i v přístavech jiných členských států. Podle Komise ale o přístavu už nyní rozhoduje země, která záchranou misi vede, v tomto případě Itálie.
Začátkem července převzalo Rakousko předsednictví Rady EU. Kormidlo slavnostně převzalo ve městečku Schladming v rakouských Alpách od bulharského premiéra Bojka Borisova a za účasti předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
Spor uvnitř vládní konzervativní unie CDU/CSU je prozatím u konce. Rakousko zatím s podporou tranzitních center u svých hranic váhá. Čeští politici oceňují, že kompromisní dohoda odráží posun v postoji Německa k migrantům.
Od červnového summitu Evropské rady se očekávalo mnoho – od kompromisu v otázce přerozdělování uprchlíků a reformě kontroverzního nařízení Dublin IV až po dohodu, která by vedla k vytvoření center pro migranty mimo území EU.
Do EU přichází o 96 % méně lidí než v době vrcholu migrační krize. Unie chce ale dál posilovat ochranu vnější hranice. Na nadcházející schůzce prezidentů a premiérů se proto bude diskutovat například o zřízení „regionálních vyloďovacích platforem“ mimo Evropu.
Od vypuknutí migrační krize zamířily do evropských zemí stovky tisíc imigrantů. Evropská unie na nápor nedokázala dostatečně přesvědčivě reagovat. Projděte si jednotlivé fáze, kterými může imigrant mířící do Evropy z jihu či jihovýchodu projít, a to včetně azylového řízení.
Střediska, kde by měli být v budoucnu vyloďováni na moři zachránění migranti mířící do EU, by se podle názoru České republiky měla nacházet mimo Evropu. Novinářům to dnes po jednání ministrů členských zemí řekl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.
Loď německé nevládní organizace Lifeline s asi 230 migranty z Afriky, které před týdnem nalodila její posádka u libyjských břehů, přijme Malta. Itálie od ní část běženců převezme.
Turecký prezident Erdogan obhájil v nedělních volbách svůj mandát. EU doufá, že i přes jeho autokratické postoje zůstane země strategickým partnerem například v otázce migrace. Podobného názoru je i generální tajemník NATO Stoltenberg.
Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?
V neděli se v Bruselu sejde minisummit evropských zemí k otázce migrace. Země Visegrádské skupiny včetně Česka se ho nezúčastní. Důraz kladou na nadcházející „velký“ summit EU, který se chystá na konci příštího týdne.
Diskuse o reformě azylové a imigrační politiky EU jde do finále. Již ve čtvrtek se sejdou v Bruselu lídři EUí, od kterých se očekává, že se shodnou na kompromisu. Podle odborníka Hrabálka na tom má podíl i situace v Německu.
