Země Visegrádu mají podobné zájmy a problémy, myslí si strany kandidující do Poslanecké sněmovny. Sdílí totiž společnou historii i geografickou pozici. V současné době jsou ale rozdělené. V4 přesto zůstává nástrojem pro debatu a spolupráci.
Maďarský předseda vlády Viktor Orbán opět vystoupil v rumunské obci Baile Tusnad, kde před třemi lety pronesl známý projev, ve kterém vyjádřil své sympatie k neliberální demokracii. Nyní se pustil do kritiky Evropské komise, kterou označil za „inkvizitora“. Stejně tak přislíbil svou podporu polské vládě, proti které Komise zvažuje spuštění článku 7 Smlouvy o EU.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Způsob, jakým nyní funguje Evropská unie, je pro Maďarsko nepřijatelný. Evropské instituce proto potřebují reformu, která zaručí, že nebudou zasahovat do suverenity členských zemí a nařizovat jim třeba povinné relokace uprchlíků. Maďarský pohled na budoucnost EU zprostředkoval redakci EurActivu Zsolt Csenger-Zalán z vládní strany Fidesz.
Donald Trump se rozhodl odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu a Viktor Orbán by si měl poklepat na čelo. Politika amerického prezidenta však není jedinou zprávou týdne, která by vás měla zajímat.
Evropští politici měli v Bruselu možnost „osahat“ si nového amerického prezidenta. My jsme se zase seznámili s tím, jak se maďarská vláda dívá na EU.
Jen proto, že v některých oblastech máme odlišné názory – příkladem může být migrace – bychom neměli být vnímáni negativně. Přesně toho už máme pomalu dost, říká v rozhovoru pro EurActiv Orbánův muž pro evropské záležitosti.
Řada novinářů a zahraničněpolitických analytiků hledá a nachází spojení mezi Ruskem a různými politickými riziky. Myslím si, že Rusko je rizikový faktor, ale zároveň se domnívám, že tyto názory střílejí mimo, říká Balázs Jarábik z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír ve druhé části rozhovoru pro EurActiv.
V Maďarsku vznikl mediální gigant blízký vládě. Mnoho nezávislých medií je v kampani proti Orbánovi, což je také důvod, proč se řada lidí naopak obrací k provládním médiím. Fidesz tak má možnost předávat zprávy, které považuje za nezbytné pro výhru v příštích volbách, říká v rozhovoru Balázs Jarábik z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Komise v blízké době posoudí maďarský zákon o univerzitách a na konci dubna rozhodne, zda proti členskému státu povede řízení. Podle eurokomisařky Jourové však taková opatření nepomohou.
Europoslanci mají na stole reformu směrnice, která řeší navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do země původu. Nová opatření se chystají i pro transfery migrantů mezi členskými zeměmi EU.
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?
Demokracie v Maďarsku je podle europoslanců v ohrožení a Komise musí začít jednat. Za jejich obavami stojí nový zákon, který omezuje Středoevropskou univerzitu sídlící v Budapešti.
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Dohodu mezi Budapeští a Moskvou o výstavbě jaderné elektrárny Paks II bez tendru posuzovalo generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Úředníci odpovědní za energetiku však mohli Maďarům pomáhat s argumentací, zjistila bruselská redakce EurActivu.
„Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Jiná řešení nikdo nezkoumal,“ říká v rozhovoru o projektu Paks II maďarský europoslanec Benedek Jávor. Ten plány na výstavbu elektrárny dlouhodobě kritizuje a u Evropské komise si stěžoval na mezivládní dohodu mezi Ruskem a Maďarskem, která kvůli projektu vznikla.
