Maďarsko příští týden vymění billboardy útočící na předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kvůli kterým straně Fidesz premiéra Viktora Orbána hrozí vyloučení z Evropské lidové strany (EPP).
S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.
Evropská lidová strana nestojí o rozpory s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Alespoň to vyplývá z informací sítě EURACTIV, která kontaktovala zástupce evropských lidovců z různých členských států EU.
Evropané vycházejí do ulic. Kromě „žlutých vest“ ve Francii zažívají občanské protesty také v Belgii, Maďarsku, Rakousku nebo v Srbsku.
V4 a Turecko chápou důležitost obchodní spolupráce a vzájemné strategické podpory. V lidskoprávních a občanských otázkách však země Visegrádu své postoje vůči Turecku po posílení moci vlády prezidenta Erdoğana raději koordinují přes Brusel.
Šéf maďarské diplomacie dnes v Praze kritizoval Evropskou unii, která by se podle něj měla jasně přihlásit ke svému křesťanskému dědictví. Zároveň poděkoval českým poslancům za jejich říjnovou podporu Maďarska ve sporu s Evropským parlamentem.
Evropští liberálové vyrážejí do boje proti Maďarsku. S heslem „Zastavme Orbána“ chce parlamentní skupina ALDE upozornit na zneužívání evropských peněz maďarskou vládou pro zničení Evropy.
Ministři zahraničí Česka a Slovenska se shodují v názoru na řízení EU vůči Maďarsku a Polsku. Rozdíly však zatím panují v přístupu zemí k plánovanému globálnímu paktu o migraci z dílny OSN.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v říjnu v EU a v Evropě vůbec z českého pohledu událo.
Postoj ČR k eurozóně je jen malá část většího problému nazvaného „hledání správného vztahu k EU“, říká europoslanec Luděk Nidermayer. Česká debata o tématech jako finanční pomoc Řecku nebo řízení s Maďarskem je podle něj plná zkreslených informací.
Ve Vysokých Tatrách se včera a dnes setkaly hlavy států V4. Prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce vůči Rusku, Miloš Zeman zase kritizoval zasahování EU do vnitrostátních záležitostí zemí. Řeč přišla i na migraci nebo Nord Stream 2.
Přinášíme vám přehled toho nejzajímavějšího, co se v září událo v české evropské politice.
Maďarská vláda žádá soudní dvůr Evropské unie o zrušení letos přijaté novely směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí, která podle ní omezuje princip volného pohybu služeb.
Maďarsko je v hledáčku Evropské unie již několik let především kvůli ohrožování principů právního státu, jejichž zachování je jednou ze základních hodnot Unie. Jedná se například o narušení nezávislosti médií.
Orbán se brání zuby nehty proti rezoluci, kterou schválili poslanci EP. Budapešť se kvůli hlasování europoslanců obrátí i k Evropskému soudnímu dvoru. V maďarských médiích dokonce odstartovala kampaň, která vyzývá Maďary k obraně národa.
Orbánova vláda v minulosti přislíbila, že pokud by Rada měla rozhodnout o odebrání hlasovacích práv Polsku, bude návrh vetovat. Nyní Polsko vrací Maďarsku laskavost a staví se na jeho stranu.
448 europoslanců dnes podpořilo zahájení řízení proti Maďarsku. Důvodem je možné ohrožení právního státu v zemi. Podle Orbána se EP snaží potrestat Maďary za to, že nechtějí z vlastního státu vytvořit zemi přistěhovalců.
Víte lépe než Maďar, co chce Maďar? Tak zněla jedna z řečnických otázek maďarského premiéra, který navštívil Štrasburk kvůli zítřejšímu hlasování europoslanců o kontroverzních krocích jeho vlády.
